Čtvrtek 4. června 2020svátek má Dalibor 22 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

NOMÁDI: Někdo investuje do nemovitostí, my dali stavební spoření do malé garsonky na kolech

A opět vaření venku | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy A opět vaření venku | foto: vwt3bumblebee

Sedm let stál na zahradě bez hnutí. Po renovaci teď s letitým Volkswagenem Transporterem třetí generace cestuje Lucie Vavrečková s rodinou. Auto nejezdí na srazy veteránů, ač vypadá jako sběratelský kousek, ale na dlouhé cesty. Naposledy do Skandinávie.

Lidovky.cz: Začnu obecně, kde se vzala vaše „úchylka“ cestovat starými vozy? Nejdříve Škoda 100, teď Volkswagen Transporter 3. generace...
Tak to by bylo opravdu na hodně dlouhé vyprávění. Máme čas? Ale tak jo, pokusím se být stručná. Vášeň ke starým vozům mě provází opravdu od útlého dětství. Táta si vždycky přál kluka - a má tři holky, tak mne, jakožto nejmladší, začal zasvěcovat do tajů vozidel. No jo, a to naše první byla právě Škoda 100 … Takže taková srdeční záležitost, ke které jsem se v dospělosti vrátila … Tehdy to bylo cenově nejdostupnější auto, člověk si na tom zvládnul skoro vše opravit sám a až postupem času se z ní stal veterán v pravém slova smyslu. 

To naše je specifické i tím, že jsem jej dostala v dobách nelehkých jako dárek. Od lidí, které spojoval stejný koníček, a kteří mi chtěli v mé situaci pomoct a potěšit. Vytvořili tehdy bez mého vědomí veřejnou sbírku “stovka ke stovce na stovku” a auto skutečně pořídili a přivezli mi jej do Ostravy. Takže jistě chápete, že k němu mám velký vztah a jízda v něm je opravdický požitek. No a protože cestování milujeme, tak jsme se rozhodli obě vášně spojit a vyjet na větší cesty právě touto starou škodovkou z roku 1976 … a znáte to, jak jednou ochutnáš, nemůžeš přestat. 

Takže jsme s ní najeli 10 000 kilometrů přes Skandinávii, podotýkám že bez jediné závady, a tam jsme na severu Dánska potkali nadšence se starým VW Transporterem. A řekli jsme si, že takový domek na kolech nutně potřebujeme, a až nám bude stovka malá, necháme ji na kratší výlety a pořídíme si něco většího, kam se všichni nasoukáme. Ten čas přišel před dvěma lety …

Cesty modrobílého Volkswagenu Transporter můžete sledovat na Instagramu

Lidovky.cz: Mimochodem, vaše dodávka vypadá naprosto skvěle. Jaký byl její „nálezový stav“? Byla skutečně obrostlá mechem?
My se rozhodli, že chceme VW T3 s vysokou střechou a jali se hledat v inzerci. V nabídce bylo asi 5 vozů, ale jejich stav a cena neodpovídaly našim představám. Tak jsem po měsíci brouzdání v inzerci řekla “a dost” a uložila hledání na chvíli k ledu. Dva dny na to na mě z ničeho nic vykoukly fotky našeho budoucího busíka na FB. Taková ta chvíle, kdy absolutně nechápete, kde se to tam vzalo a kdo to tam dal. Při čtení příspěvku jsem zjistila, že kamarád kamarádova kamaráda tento kousek nabízí k prodeji, ozvala jsem se mu, slovo dalo slovo a my se na něj jeli kouknout. Auto stálo sedm let bez hnutí venku na zahradě. Ale i přesto v sychravém jarním ránu napoprvé naskočilo, trochu zadýmilo, bez potíží s automatickou převodovkou vycouvalo prudký kopec a naprosto ukázkově nás provezlo při zkušební jízdě. Lak byl matný, laminátová střecha z půlky odlepená a porostlá mechem, koroze ale na první pohled minimální. Prostě ze sebe to auto vymáčklo v danou chvíli maximum. Plácli jsme si. Po převezení na dílnu a detailnějším prozkoumání jsme zjistili, že motor a převodovka byly před smrtí a že reálně hrozilo vyhoření auta. Ono ze sebe zkrátka vymáčklo maximum, abychom jej koupili a odvezli k nám.

Jižní Švédsko – prozměnu trochu té slané vody
A zase ta dobrá káva

Lidovky.cz: Interiér je vaše práce, nebo jste si jej nechali u někoho udělat?
Vestavba přišla na řadu až druhý rok po dokončení renovace. První rok jsme ve sparťanských podmínkách vyrazili na zkušební trip k německému Baltu a v autě měli jen dřevěnou lavici na spaní a kuchyňku z hobby obchodu … spaní na střeše nebylo zatím k dispozici, a tak jsme tam měli uložené jen věci … navíc junior spal ještě ve své cestovní postýlce, tak ty podmínky byly dost bojové, ale i tak úžasné.

Přes zimu, kdy bylo auto zazimované, jsem mnoho času trávila u kreslení návrhů jak náš interiér bude vypadat. No a když už to bylo načrtnuté, chybělo nám jen najít někoho, kdo to celé převede do reality … možná jste si už po přečtení těch pár řádků řekli, že to auto píše zajímavý příběh a je to skutečně tak. Taky naprostou náhodou jsme narazili na úžasného člověka (o jeho cestách jsme psali zde), který naše představy opravdu do posledního detailu splnil. Dnes už se tím živí a jeho práci najdete třeba na instagramu

Lidovky.cz: Jak dlouho opravy trvaly a jaký byl nakonec rozpočet, jestli to není přísně střežené rodinné tajemství?
Opravy netrvaly dohromady ani půl roku. Auto jsme pořídili v dubnu a už v srpnu jsme vyráželi na první cestu. Interiér se následující jaro dělal asi měsíc.

Lidovky.cz: A kolik to stálo?
Hodně. Ale nejen peněz, ale hlavně práce a ochoty lidí a spolupracovníků, kteří se rozhodli pokračovat v psaní příběhu toho auta. Mnoho věcí dělali s chutí a zapálením jen za úsměv či jako poděkování ve svém volném čase. Takže vyčíslit to úplně nejde, protože víme jen část nákladů (převážně za potřebné díly). Interiér se nám nacenit podařilo a celá vestavba včetně zapojení elektroinstalace vyšla na necelých sto tisíc. Celkem na to padlo celé stavební spoření, ale víte jak to je, někdo investuje do nemovitosti, my se rozhodli, že nám malá garsonka na čtyřech kolech o velikosti cca 8m² bude stačit. Nejhezčí na tom všem je to, že máte pokaždé jinou a neokoukanou zahradu. 

Tak nějak jsme chtěli, aby to vypadalo

Tak nějak jsme chtěli, aby to vypadalo

A tak to nakonec vypadá

A tak to nakonec vypadá

Lidovky.cz: V autě jste v posádce 2+1+2 (dva dospělí, jedno dítě a psi) absolvovali cestu do Skandinávie. Ve světle zkušeností z této cesty, udělali jste na autě nějaké změny? Nebo je plánujete?

Velkou reportáž z cesty do Skandinávie najdete zde:

Změny jsme neudělali, ale nějaké plánujeme. Tou asi nejvíc zásadní je vestavba nezávislého topení. Teplo někdy opravdu chybí, obzvláště máte-li prcka, který se furt odkopává. Jinak jsme se snažili vestavbu navrhnout tak, aby splňovala vše, co potřebujeme, takže nic velkého už nechystáme.

Lidovky.cz: Transporter třetí generace je sice díky hranaté karoserii velmi prostorný, ale vysvětlete mi, jak se tam vejdete? Dětský pasažér většinou potřebuje spoustu věcí?
Ano, junior má bezesporu nejvíc věcí, protože destinace, které si na cesty vybíráme, se povětšinou vyznačují tím, že jsou tam běžné velké výkyvy teplot. Takže na naši severskou cestu jsme vezli vše: od plavek až po zimní bundu. Úložné prostory jsou opravdu velké, takže se vejdeme v pohodě. Jeden spí nahoře, druhý s prckem dole a pesani v pelechu na zemi pod sedačkou. Uvnitř se dá v pohodě vařit, hrát si i odpočívat a to vše najednou.

Lidovky.cz: Cestování s dětmi má svá specifika. Jaké máte finty, aby váš malý cestovatel vydržel v dětské sedačce?
Zvykali jsme ho odmalička, a tak se stalo to, že cestování miluje a vysloveně se na jízdu těší. Vzadu má své království. Chce tam sedět sám, má luxusní výhled, v dosahu nějaký časopis či hračky, samozřejmě svačinu a když je opravdu nejhůř, tak DVD přehrávač s pohádkama. Ale to používáme opravdu sporadicky. Spíše hrajeme hry na sledování dění kolem, zpíváme... No a samozřejmě využíváme k dlouhým přejezdům čas, kdy bude mládě chrnět.

Lidovky.cz: Vyznáváte „cestování na divoko“. Jak hledáte místa na spaní?
Podle toho kde jsme, jaká tam platí pravidla, jaké je počasí a kolik máme času. Pokud mládě nekňourá, že už chce ven (jo, i to se občas stane a většinou, když to nejmíň potřebujete), je hezky a nic nás netlačí, hledáme místo sami tak, že prostě odbočíme někam mimo hlavní cesty a až se nám nějaké zákoutí líbí, zůstaneme. Samozřejmě vždy plně respektujeme cedule a doporučení, případně se doptáváme místních. Snažíme se nikoho nerušit, sami milujeme klid a ticho, takže se snažíme být v naprosté symbióze s přírodou i místními. Pokud nám teče do bot, nepohrdneme doporučením některé z aplikací, nejčastěji Park4Night. Často se ptáme i jiných nomádů, které potkáváme na cestách, na jejich doporučení.

Lidovky.cz: Mám pocit, že čím víc je dodávkářů, tím míň jsou populární... Jak se na Vás dívali Skandinávci? Přitvrzují?
Neumím posoudit. Dle cedulí a různých lokálních zákazů asi ano. My však, jak už jsem říkala, fungujeme tak, abychom vždy respektovali to, jak to tam místní mají. Takže naopak, naše auto poutalo vcelku pozornost a místní se rádi dali do řeči. Pokud jsme tedy na někoho narazili.

Bydlík s dokončenou vestavbou

Lidovky.cz: Poměr nocí v kempu a spaní na divoko byl téměř 1 ku 2. Dřív jste tak často v kempech nenocovali? Proč jsou teď pro vás důležité?
Dřív, když jsme cestovali malou škodovkou, vozili jsme s sebou stan a pokud jsme nespali přímo v autě někde na odpočívadle, bylo to povětšinou právě v kempech. Až s dodávkou se kempům vyhýbáme víc. Kdybychom nejezdili s prckem, nepotřebovali bychom je snad vůbec. Teď býváme 2-3 dny v přírodě a den v kempu. Důvod je prostý. Přestože vedeme juniora k lásce k přírodě, a že se o ni opravdu moc rád zajímá, občas prostě potřebuje interakci s jinými dětmi a na hřišti. V létě mu byly tři roky, jazykovou bariéru neřešil a vydováděl se dostatečně. My toho využili k vyprání věcí a doplnění vody do nádrží.

Lidovky.cz: Skandinávie je obecně bohatá a drahá. Vy dáváte přednost vaření z vlastních zásob?
Tak napůl … moc rádi ochutnáváme místní potraviny, jídla i sezónní ovoce a zeleninu. Na druhou stranu si s sebou vozíme základní trvanlivé věci, které slouží jako základy obědů nebo večeří. Kuchyňka je vybavena přenosným vařičem, takže kdykoliv máme hlad nebo na něco chuť, není problém si kdekoliv cokoliv uvařit. 

Lidovky.cz: Byla to první velká cesta s prckem. Na dovolenou si lidé většinou jezdí odpočinout. Vrátili jste se odpočinutí?
To je záludná otázka. Ano, ale více než odpočinutí jsme se vrátili neskutečně šťastni a spokojeni. Plusy a mínusy takového cestování s dítětem a dvěma pejsky na 8 čtverečních metrech bych popisovala dlouho. Čas na soukromí a partnera je minimální, ale rodinný společný čas je maximální. A o tom to je. Že si budujeme společné vzpomínky, které se ukládají hodně hluboko. Že učíme špunta respektu, úctě a pokoře a i k tomu, vystačit si s málem. Tady z těchto pocitů čerpáte tu energii tak hluboce, že i když jste fyzicky unaveni, víte, že vše to má smysl, a že to je ta správná cesta.

Pozdní večer (ano v létě ve Švédsku) uprostřed lesa
Tomáš Málek

Autor

Tomáš Málektomas.malek@lidovky.czČlánky

Svoboda na dvou kolech Čechy láká. Porovnali jsme nejpopulárnější skútry

Počet skútrů v Česku roste, porovnali jsme ty nejpopulárnější. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Skútr, to znamená hlavně svobodu pohybu namísto stání v kolonách. V porovnání s automobilem nabízí levnější a...

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Krize ho přišla na miliony. „Teď musíme hlavně bojovat a přežít.“ Vláda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...

Bojíte se do MHD? Poradíme, jak vybrat auto za jeden plat

Peugeot 206 a Renault Clio | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Pandemie koronaviru zvýšila zájem o nejlevnější auta, která představují bezpečnou alternativu k jízdě v MHD. Porovnali...