Možná nám život zdejších Čechů nepřijde tak exotický. Zdejší Češi se sice ve většině živí také zemědělstvím jako našinci v rumunském Banátu a v zakarpatské Ukrajině, ale kromě hospodářských zvířat používají na práci i mechanické stroje, místo prašných cest mají asfaltky a suchý záchod na dvorku byste tu také hledali marně.
První čeští osadníci se do chorvatského vnitrozemí vydali již na konci 18. století. Reagovali tak na výzvu knížete Jankoviče, otisknutou tehdy ještě v Prešpurských listech (dnes Bratislava). Jankovičové koupili zdejší panství od Marie Terezie a hledali šikovné řemeslníky a rolníky, kteří by obdělávali zdejší půdu a pozvedli tuto část tehdy ještě Habsburské monarchie i v jiných oblastech.
Nebyli by to ale Češi, aby zde hned zprvu nezaložili pivovar. Pivovar s malebným názvem Staročeško založený již v roce 1840, tedy dva roky před tím Plzeňským, dělá svým lahodným mokem radost nejen místním pivařům dodnes.
Zelená a hornatá Madeira. Ostrov ideální na běhání |
Tato oblast je však mnohem více známá svým špičkovým a kvalitním vínem. Místní Savignon Blanc se honosí nespočtem ocenění. Velkým vinařským zážitkem je tzv. Daruvarská vinná stezka, která se skládá ze sedmi degustačních zastávek. Největší prožitek přináší tzv. Balada o víně, která se odehrává v samém sklepení daruvarského zámku z 18. století. Příběh o „snoubení“ zdejšího vína a sýra vypráví paní Pokorná, činorodá majitelka sýrárny Biogal. Můžete si být jistí, že zde vaše chuťové pohárky prožijí opravdovou pohádku.
Hrdi na své kořeny
Přestože je celá oblast dodnes multikulturní a vedle Chorvatů a Čechů tu žije i početná maďarská a srbská menšina, místní Češi, ač netvoří v oblasti většinu, jsou opravdu pyšní na svoje kořeny a nehodlají se svých tradic vzdát. Za všechno mluví např. školka Ferdy mravence, škola Františka Buriana, český časopis Jednota, pěvecký i taneční soubor Holubička i příjmení zdejšího starosty. Jmenuje se totiž Rohlík. České hity, které jste mnohdy ani neslyšeli nebo jste je již dávno zapomněli, hraje denně české rádio Daruvar. Celý den mimo jiné přináší zprávy a informace ze vzdálené vlasti.
Že jsou Češi činorodí, je zde všeobecně známo. Přestože českou národností se zde honosí jen několik tisíc obyvatel, sdružují se zhruba ve dvaceti spolcích, tzv. besedách, zaměřených různorodě, nejčastěji se jedná o hudební či taneční soubory a jejich aktivita je celoročně velmi pestrá.
  |
Každý kromě práce či školy se se samozřejmostí sobě vlastní zapojuje do veřejného dění, přispívá svou troškou do mlýna k udržování a šíření u nás už mnohdy zapomenutých českých tradic. Heslem místních je „Daruvar miluje život“. A tak není divu, že to zde během roku opravdu žije. Odehrává se zde celá řada akcí a festivalů.
Oslava vína Vinodar
Největším svátkem města a místních vinařů a pěstitelů je Vinodar. Akce má hluboké historické kořeny. Souvisí totiž s nalezením tzv. císařského poháru římského císaře Aurélia. Skleněný pohár pocházející ze 4 st. n.l. se stal hlavním symbolem Vinodaru. Oslava vína trvá celý týden a připadá na počátek června. První část týdne je spíše ve znamení přednášek o pěstování vinné révy, o výrobě vína a jeho uchovávání.
O víkendu se ale zdejší náměstí naplní stánky i kolotoči. K vidění jsou tradiční řemesla a nejen mlsné jazýčky potěší domácí produkty. Pivo a víno teče proudem, vaří se kotel guláše a na grilu tu najdete i vola. V sobotu prochází centrem města vinodarský průvod. Mezi tanečními i pěveckými vystoupeními, místní herečky ztvárňují celoroční práci na vinici a hospodáři na svých zemědělských strojích nalévají přímo z valníku výsledky své celoroční práce. Mezi ty nejznámější a nejnavštěvovanější akce patří také Masopust v Končenicích, který prochází vesnicí pravidelně od roku 1932 a již skoro 100 let si zachovává neměnná pravidla.
České střípky
Další neméně významnou akcí jsou tzv. Dny české kultury, které jsou jednoznačně v režii české menšiny. Dochází k prezentaci českých tradic i soudobé kultury jak formou nejrůznějších výstav, kino projekcí, tak i představováním starých řemesel, ručních prací a nejrůznějších staročeských nejen gastronomických výrobků.
Nejstarší, největší a nejnavštěvovanější akcí české menšiny v Chorvatsku jsou Dožínky. Jedná se o symbolickou prezentaci úspěšných žní. Daleko více však česká menšina ukazuje, jak byla úspěšná ve společenském životě. Dožínek se účastní všech 29 českých besed (spolků), tedy všechny, které jsou na území Chorvatska. Největší atrakcí dvoudenní akce je průvod alegorických vozů ozdobených obilím.
Dny piva, které se konají v druhé polovině srpna, se odehrávají v areálu pivovaru Staročeško. To že se jedná především o prezentaci českého a zároveň nejstaršího pivovaru v Chorvatsku doplněnou řadou koncertních vystoupení, je z názvu jednoznačně zřejmé. Mezi další důležité důvody k setkávání patří také Dny švestek a kořalek v Sirači a Martinje – křest mladého vína.
Na „Daruvarsku“ prostě jednoznačně vládne lidská soudržnost, národnostní i náboženská tolerance. Při každé návštěvě navíc nabývám pocitu, že jsou zde Češi váženou národnostní menšinou. Přispěli k tomu nejen vlastní pílí, ale i chrabrostí, v tzv. vlastenecké válce v 90. letech minulého století bez rozmýšlení bojovali na straně Chorvatů, protože ač jsou hrdými Čechy, Chorvatsko je jejich domovinou.
Další cestopisy z Chorvatka najdete na cestovatelském portáluHedvabnaStezka.cz
