Jenže zaslechnout naříkající hadí královnu, která se pocestným podle pověsti zjevuje jako krásná panna se smaragdovýma očima, nevěští nic dobrého. Dokonce to prý předznamenává neštěstí.
K jezírku, které vzniklo, když jeden místní pramen zatopil malý kamenolom, vede několik značených turistických tras z Běštína, Lhotky nebo Rejkovic a leží v nadmořské výšce 470 metrů nad mořem.
Vyhlídka z Čertovy kazatelny. Řada pověstí o Plešivci se váže k čarodějnicím, které na Plešivec míří o filipojakubské noci.
U vyhlídky z vrcholu Plešivce připomíná informační tabule, že se na místě rozkládalo pravěké hradiště.
Vyhlídka z Plešivce na kamennou zahrádku.
Na Plešivci narazíte na řadu připravených ohnišť. Třeba i přímo na vrcholu.
Pokud vystoupáte ještě o 184 výškových metrů, dostanete se na vrchol Plešivce, který skrývá víc než hadí královnu se smaragdovýma očima. Na vrcholu bylo v době bronzové patrně sídlo vládce na území Čech, protože opevněné hradiště je největší známé z těch časů, zhruba tisíc let před Kristem. Z knovízské kultury se postupně vyvinulo keltské etnikum v Čechách. Ještě jsou v lese patrné části valů a po celém kopci je rozeseto množství kamenů a balvanů, které mu dodávají tajemný nádech.
Vyhlídka z Plešivce: Čertova kazatelna. Pohled na Brdy.
Vyhlídka z Plešivce z Krkavčích skal.
Pohlédnout na Brdy můžete z Čertovy kazatelny, kam mají o filipojakubské noci namířeno čarodějnice, nebo Krkavčích skal, u Viklanu (obrovský balvan, který se v minulosti viklal) v kamenném městě sídlí skřítci a turisté jim staví kamenné věžičky. A svou zahradu má na Plešivci i brdský duch Fabián.
