Anglická venkovská zahrada je pojem: dobře to vědí nejenom zahradníci a zahrádkáři, ale i diváci detektivních seriálů jako Vraždy v Midsomeru nebo Slečna Marplová. V Anglii také vznikl nápad otevřít alespoň na den nebo dva jinak uzavřené zahrady a dvorky Londýna.
První svátek otevírání běžně nepřístupných zahrad veřejnosti aneb Open Garden & Squares Weekend se konal v roce 1998, a protože zvědaví lidé žijí po celém světě, projekt se s velkým úspěchem začal šířit Evropou.
Rady před cestou
|
K nám docestoval až v roce 2010 – a to bylo také naposled, kdy bylo možné stihnout obejít všechna místa, protože pod záštitou Národního památkového ústavu byly otevřené pouhé tři zahrady.
O rok později už jich bylo třicet, pak sedmdesát a čtvrtý rok počet zapojených míst překročil stovku. V posledních letech se do Víkendu otevřených zahrad zapojuje každý rok přibližně 250 zahrad.
Mariánské záhony
Zatímco v Rakousku, Německu či Nizozemsku se akce účastní spousty soukromých zahrad, u nás jde hlavně o zámecké parky, sady a arboreta. Ty ale většinou připravují zajímavé doprovodné programy a komentované prohlídky, takže nebudete zklamaní.
Pokud jste zvědaví na skrytá zákoutí, kam se brány a vrátka pro veřejnost otvírají jen jednou v roce, můžete si naplánovat třeba prohlídku Léčebné zahrady sv. Josefa, nedávno obnovené části nemocniční a klášterní zahrady u Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze na Malé Straně.
Během roku slouží pro pacienty a jejich návštěvy, pro veřejnost tak je otevřená opravdu jen během druhého červnového víkendu.
Co uvidíte? Například takzvané mariánské záhony s rostlinami, které mají symboliku a spojitost s Pannou Marií, tedy růžemi, liliemi, kopretinami, rozrazilem, orlíčky, srdcovkami, levandulí, šalvějí, kosatci, zvonky, sněženkami a jinými bylinkami.
Výjimečně bude otevřená také jindy nepřístupná zahrada a Bredovský letohrádek u zámku Lemberk anebo bývalá zahrada kláštera premonstrátek v Chotěšově. Ta má soukromé majitele, kteří ji udržují jako odpočinkovou a meditační zahradu, kombinovanou s lesoparkem a výběhy pro zvířata.
Hraběnčina barokní zahrada
Víkend otevřených zahrad je skvělou příležitostí nejenom pro hledání inspirace, ale také zapomenutých příběhů. Třeba takového, jaký nabízí Krafferova barokní zahrada v Jindřichově Hradci.
Podívejte se na obrázky z předchozích ročníků |
Založila ji roku 1759 Marie Isabella Johanna Merode de Westerloo, vdova po Františku Josefu Černínovi. Karel Čapek by měl radost: pozvala si na to zkušeného zahradníka a sochaře Jana Antonína Zinnera.
Na rozdíl od jeho jiných klenotů, jako jsou zahrady zámků Hof, Jaroměřic nad Rokytnou nebo Českého Krumlova, jindřichohradeckou zahradu zničil požár. Dnešní jméno má po Ignáci Krafferovi, který ji získal v polovině 19. století a jeho rodina tu pak provozovala vyhlášené zahradnictví.
I přes pohnuté osudy ve 20. století žije dál. Je tu zahradnictví, podařilo se obnovit některé barokní terasy a celý prostor se stal ukázkovou přírodní zahradou s tematickými záhony.
