Čína si nárokuje téměř veškeré vody Jihočínského moře. Jenže není sama, nároky si dělají i Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam. Čína proto vybudovala umělé souostroví sedmi korálových ostrovů s leteckými základnami, na něž přesunuje své letouny. Nic na to nezměnilo ani to, že Trump snahy velmoci Dálného východu označil za protiprávní.
Severní Korea je hrozba, shodl se s Čínou ministr zahraničí USA Tillerson |
Budování betonových struktur se zatažitelnými střechami vnímají anonymní činitelé americké armády, kteří hovořili s agenturou Reuters, jako eskalaci napětí. „Číňané nebudují v Jihočínském moři jen proto, aby to dělali, ale účelně. Ty struktury tam připomínají zařízení, ve kterých se skladují protiraketové střely. Logickým vyústěním proto je, že k tomu účelu i slouží,“ řekl jeden z představitelů bezpečnostních složek.
„Spojené státy zůstávají věrny nevyzbrojování Jihočínského moře,“ reagoval na otázky o podezření mluvčí amerického ministerstva obrany. Dodal, že všichni, kteří si činí na vody nároky, by měli postupovat v souladu s mezinárodním právem.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang řekl ve středu, že nebude komentovat, jestli Čína plánuje rozmístit na korálových ostrovech raketové systémy. „Čína pouze normálně staví na svém území. To zahrnuje rozmístění nutných a odpovídajících obranných zařízení. Mezinárodní právo to suverénním státům povoluje,“ řekl podle Reuters.
Ministr zahraničí USA Rex Tillerson při potvrzovacím slyšení před Senátem minulý měsíc vyvolal hněv Pekingu, když řekl, že by mu měl být zakázán přístup k stavbě v Jihočínském moři. Přirovnal dokonce postup Číny k tomu, „jak si Rusko vzalo Krym“. Při odpovědích na následné otázky senátorů však svá slova mírnil. Udobřit si Peking se snažil i prezident Trump, který v telefonátu slíbil svému čínskému protějšku Si Ťin-Pchingovi, že USA budou dodržovat politiku jedné Číny.
Není vše o USA
Expert na problematiku Jihočínského moře z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Greg Poling varoval už v prosinci, že Čína rozmisťuje protiletadlové zbraně na všech svých umělých ostrovech. „Určitě to zvyšuje napětí,“ řekl Poling o nejnovějším vývoji situace s tím, že Čína je velmi dobrá v kvapném rozmisťování svých zbraní.
Podle představitelů oslovených Reuters však novými stavbami pro protiraketové zbraně pokročil Peking ještě dále. Struktury sice neznamenají pro americké jednotky v regionu přímou hrozbu, protože jsou dobře viditelné a zranitelné. Jde však podle nich spíše o politický test toho, jak se k věci postaví Trumpovi lidé. „Odpověď by měla být politická, aby nevedla k další eskalaci napětí,“ uvedly zdroje Reuters.
Opačně se k tomu ale staví bývalý asistent šéfa Pentagonu Chas Freeman. Podle něj má krok Pekingu vojenský rozměr a jde spíše o zastrašování ostatních států regionu, než politický signál Americe.
„Ve Washingtonu existuje představa, že vše je o nás, ale my nejsme tím, kdo si dělá na vody Jihočínského moře nároky,“ řekl Freeman. Reakci čeká spíše od Vietnamu, Filipín nebo Malajsie, kteří jsou hlavními soupeři Číny v tamních vodách.
Filipínský ministr zahraničí Perfecto Yasay se k problému vyjádřil v úterý na setkání Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Od Pekingu žádal, aby přestal rozmisťovat zbraně a zastavil eskalaci napětí. Volal po dialogu a žádal od Číny i USA, aby zajistily v regionu mír a stabilitu.
