„Chceme, aby byl klient umístěn nikoli do výkonu trestu, ale přímo do zabezpečovací detence, případně aby mu byl uložen mírnější trest než trest doživotí,“ řekl Špíšek. Na to, že Špíšek dovolání dokončil, v pondělí upozornila Česká televize. Podatelna Krajského soudu v Brně obdrží Dahlgrenovo dovolání patrně ještě dnes, následně předloží spis Nejvyššímu soudu.
Lítost Dahlgrenovi nepomohla, odvolací soud mu za čtyři vraždy potvrdil doživotí |
O zabezpečovací detenci hovoří i prvotní rozsudek krajského soudu nad Dahlgrenem, ovšem až po odpykání trestu odnětí svobody, což je v Američanově případě doživotí. Podle Špíška existuje možnost rozhodnout o vině, upustit od potrestání a poté rozhodnout o uložení zabezpečovací detence. Oporu pro takové rozhodnutí podle advokáta představují i posudky českých znalců, podle kterých má Dahlgren poruchu osobnosti, nikoliv ale duševní chorobu. Psychické onemocnění naopak shledali u Dahlgrena američtí odborníci.
Dahlgren v květnu 2013 zabil v Brně-Ivanovicích všechny členy rodiny, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Poté odjel do Rakouska, kde nasedl do letadla mířícího do USA. Mladík byl 23. května zadržen na letišti ve Washingtonu na základě zatykače vydaného českými orgány. Americké soudy poté rozhodly o jeho vydání do ČR.
Soud nařídil kontrolní posudek na příčetnost Dahlgrena. Trest by se mohl změnit |
Podané dovolání znamená pro Dahlgrena odklad případné žádosti o vydání k výkonu trestu do Spojených států. Dahlgren si je toho vědom, potvrdil Špíšek. Vydání do vlasti však nadále zůstává jeho dlouhodobým cílem.
Průměrná doba rozhodování nejvyšší instance o dovoláních v trestních věcech činí 40 dní, většinu jich odmítá. Dovolání samo o sobě nemá odkladný účinek ani přímý vliv na výkon trestu. Nejvyšší soud může verdikt zrušit a vrátit případ k novému projednání, případně může rozhodnout sám.
