„Zatím se jí to nepodařilo, ale stále věří, že šanci předat králi jeho nové korunovační klenoty má,“ informovala Veronika Pařízková z pražské galerie Kvalitář, která klenoty od 13. prosince představí na výstavě Koruna pro kambodžského krále.
Při tvorbě koruny Beldovou inspiroval chrám Angkor Vat z 12. století ukrytý v kambodžské džungli, jako hlavní materiál použila zlato a stříbro. Na koruně lze najít i významné znaky kambodžské kultury - motivy lotosu nebo posvátného stromu Bódhi. Techniky použité při výrobě přizpůsobovala i možnostem Kambodže, aby mohly být korunovační klenoty vyrobeny i tam.
Rodina Beldů, ze které mladá designérka pochází, se již několik desítek let stará o svatováclavskou korunu. Její otec i dědeček pracovali na její replice. „Mladá designérka tak navázala na rodinnou tradici, zbývalo jen najít panovníka, který žádnou korunu nevlastní. Volba padla na vládce asijské země, který žil několik let v Čechách a mluví plynně česky. V důsledku válečných událostí se klenoty určené pro korunovaci v Kambodži ztratily,“ poznamenala Pařízková.
Práce s porcelánem je náročná, ale okouzlila mě, říká designérka |
Třiašedesátiletý Norodom Sihamoni stojí v čele Kambodže 12 let. Většinu života strávil v cizině. V devíti letech odjel do Prahy, kde vystudoval konzervatoř a balet na Akademii múzických umění. Československou metropoli i kulturu si oblíbil. V roce 1975 Sihamoni Prahu opustil a vydal se studovat filmovou vědu do Severní Koreje. Následující rok se však vrátil do rodné země, kde byl spolu s dalšími členy královské rodiny zajat Rudými Khmery, příslušníky kambodžské ultralevicové organizace, jež se brutálními metodami pokoušela v zemi vybudovat čistě agrární společnost. V domácím vězení strávil Sihamoni tři roky.
Těsně před vietnamskou invazí do Kambodže v roce 1979 se Sihamonimu podařilo uprchnout do Číny, kde krátce pomáhal svému otci jako jeho tajemník. Později pobýval v KLDR a počátkem 80. let se usídlil jako baletní mistr ve Francii, kde žil následující dvě desetiletí.
