130 let

Diskuze

Včelstva v Česku hromadně hynou

Včelaři v České republice bijí na poplach. V letošním roce totiž rapidně ubývají včelstva ve všech regionech. Na mnoha místech už včely zmizely úplně. „Lokalit, kde opravdu náhle ubývá včel, je opravdu hodně. Je to prakticky po celé republice,“ říká Vladimír Lněnička z ústředního výboru Českého svazu včelařů.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

žaba(k) na prameni

9. 11. 2007 10:47
A to je snad dobře podle zelených Al Magorů,

že včeličky hynou nebo ne ??? Jak hlásá do světa  Grínpís:  "Na fčely se/rem, nás zajímá ochrana velryb a  větrníky".......(Y)

0 0
možnosti

inma

9. 11. 2007 9:56
proč včely hynou

Miliardy včel se ztrácejí beze stopy. Vědci, kteří dnes jednají o záhadném jevu na konferenci ve Washingtonu, nechápou, proč. Poprvé si tohoto jevu všimli ve Spojených státech, kde včely každý rok opylovaly úrodu v hodnotě patnácti miliard dolarů. Totéž záhadné mizení se již děje v Evropě a v Brazílii.

Pokaždé je to stejné. Komerční včelaři umístí včely nedaleko polí jako obvykle, vrátí se za dva či tři týdny a najdou roje zbavené včel-dělnic. Zbývá vždy jen královna a nedospělí jedinci. Všechny dělnice, které přežily, bývají příliš slabé, než aby dokázaly plnit své úkoly.

Západní pobřeží USA tak už ztratilo šedesát procent komerční včelí populace, východní dokonce sedmdesát procent, uvádí agentura Reuters.

Náhle opuštěné úly hlásí včelaři také v Německu, Švýcarsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Řecku a v Británii.

0 0
možnosti

inma

9. 11. 2007 9:59
proč včely hynou 2

Na otázku, co je příčinou, zatím není odpověď. Kdyby včely hynuly kvůli otravě pesticidy nebo zmrzly, jejich těla by ležela kolem úlů. Kdyby prchaly před nějakou hrozbou, neopouštěly by královny.

Vzhledem k tomu, že třetina americké výživy závisí na opylení, z něhož většinu zastávají včely, vzniká závažný problém.

"Jsou velmi mobilní, můžeme je chovat ve velkých počtech a přemisťovat k zemědělským rostlinám, které zrovna kvetou," řekl agentuře Reuters Jeff Pettis z Amerického ústavu pro zemědělství. "Proto jsou pro zemědělství klíčové."

Experti na konferenci u Washingtonu se pokoušejí sjednotit v názoru na to, jak včely zachránit. Pro jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse Disorder" (CCD).

"Jde o to, že ve velmi krátkém čase vymírají celé kolonie, a navíc v době, kdy bychom rapidní vymírání nečekali: pozdě na podzim a na začátku jara," říká Pettis.

0 0
možnosti

Hooker

9. 11. 2007 9:51
Dotaz

Ten roztoc se jmenoval Varroa Jacobsoni mam takovej pocit. Je tu  nejaky vcelar,ktery by mi to osvetlil? Dekuji.

0 0
možnosti

ze starého časopisu

9. 11. 2007 15:44
Re: Dotaz

Nejsem včelař. Jméno roztoče je správně. Kdysi se psalo o tom, že kromě léčiv je důležité udržet organizovanost boje proti varroáze, to jest provádět léčebné zásahy synchronně, všude ve stejný okamžik. Také se svého času psalo o tom, že roztoči mají jiné krevní barvivo než včely, s mědí nebo tak nějak, ale nevím, jestli je to pravda.

0 0
možnosti

Ach jo (bls1)

9. 11. 2007 8:56
Ach ty dotace!

Dotovat kočování včelařům je nesmysl. Ty si má zaplatit (pokud vůbec) zemědělec či ovocnář. U těch se pak může o dotacích mluvit, ale jenom kvůli tomu, že je to v EU tak zavedeno. Celkově by se produkční dotace měly odbourávat. Jinak ovšem souhlasím se státní podporou (co nejprůhlednější) pro včelaře, nejlépe od MŽP.

0 0
možnosti

Pepa

9. 11. 2007 8:44
Šíření varroázy.

VD k nám nebyla zavlečena přímo z Asie, ale do bývalého SSSR (Ukrajina) a do Západního Německa (Oberursel). Foresií (přelétáním včel) se dostala na východní Slovensko a odtud převozem nakažených včelstev koncem 70.let k nám. Foresií se choroba šíří rychlostí cca 5km/rok, jinak takovou rychlostí, jakou jede vůz s nakaženými včelstvy. Dnes je již Evropa kompletně promořená, naštěstí existují prostředky a postupy, jak tuto chorobu tlumit. Bez použití těchto prostředků včelstva hynou do 2 let.

Zde nejde o těch pár lžiček medu, které každý z nás ročně sní a které lze dovézt, ale o opylovací činnost, kterou dovážet nelze. Rezignováním na tuto skutečnost a zánikem podstatné části včelstev se změní druhová skladba rostlin u nás. Včela je rozhodujícím opylovačem pro většinu entomofilních (hmyzosnubných) rostlin. Těch dvacet sebevýkonnějších čmeláků v okrese to nezachrání. Každý bytek opylovatelů posouvá hranici ve prospěch větrosnubných rostlin, což přímo pocítí nejen zemědělci. ale každý z nás. Hmyzosnubné rostliny produkují malá množství pylu, který prakticky nelétá a je určen pro přepravu pomocí hmyzu, zejména včel. Ty jsou lákány do květů právě na nektar. Pro alergiky je tento pyl bezvýznamný, protože s ním nepřichází do kontaktu. Větrosnubné rostliny produkují obrovská množství pylu určeného právě pro šíření vzduchem a alergiky přímo ohrožuje.

A právě množství včel přímo určuje, jaký poměr bude mezi těmito rostlinami.

0 0
možnosti