Znalostní ekonomika.

Svět se neustále vyvíjí a vyspělé země přecházejí postupně do stadia tzv. „znalostní ekonomiky“. Přechod na „znalostní ekonomiku“ však není možný, bez vysoké kvalifikace co největšího počtu lidí ve společnosti. Základními institucemi, kde lze takovou kvalifikaci získat, jsou vysoké školy - těch máme sice v ČR dost, ale jejich úroveň je přímo katastrofální. V roce 2013 na žebříčku ARWU 2013 se mezi 500 světovými universitami objevila pouze Universita Karlova, s nepříliš lichotivým umístěním, ve třetí stovce. http://www.shanghairanking.com/index.html V žebříčcích jiných institucí lze občas zahlédnout na posledních místech ještě ČVUT Praha a VUT Brno, ostatní VŠ se do mezinárodního hodnocení vůbec nedostávají. Úroveň vysokých škol je posuzována v prvé řadě dle úrovně profesorů, kteří kromě pedagogické činnosti mají povinnost pracovat i vědecky, svoje práce publikovat a v druhé řadě je dána úrovní absolventů příslušných škol. Prudký pokles úrovně našich profesorů zahájil Václav Klaus, když se vlivem svoji politické pozice nechal jmenovat docentem a později i vysokoškolským profesorem. Jeho habilitační práce se stala jedním z nejtajnějších dokumentů v naši zemi, ačkoliv by měla být veřejně přístupná a na nějakou kvalitní odbornou publikaci, se za celou dobu svoji kariéry profesora ekonomie nezmohl. V době kdy byl ministrem financí (a toto ministerstvo vydávalo odborný časopis „Úvěr a finance“), napsal několik článků, jejichž odborná úroveň byla předmětem vtipů i na samotném MF ČR. Dnes máme podobných ( a dokonce i horších) „profesorů“ naprostou většinu. Naše vysoké školy dosahují úrovně středních škol, pokud se dokonce nejedná o vyloženě podvodné instituce, které s diplomy pouze kšeftují.S takovou úrovní vzdělávání se ke „znalostní ekonomice“ nikdy nepropracujeme a naši lidé budou odsouzeni vykonávat nekvalifikované práce pro zahraniční investory - ovšem jen do doby, pokud nebudou i tyto práce nahrazeny roboty. Jestli se někdo domnívá že přeháním, tak se obávám že nikoliv. Viděl jsem v Německu plně robotizovanou výrobu v oblasti, kde bych to vůbec nečekal. Návěsy kamionů fy. Schmidt u Dortmundu vyrábějí neměčtí roboti rychleji, kvalitněji a dokonce i levněji než dělníci v Bulharsku. A nahradit lze postupně i tu nejméně kvalifikovanou práci. Jestliže už dnes ve dvou státech v USA jezdí automobily bez řidičů, je pouze otázkou času, kdy budou podobné stroje zametat i chodníky. Nejsmutnější na celé záležitosti je, že vzdělanostní úpadek v ČR a naše postupná ztráta konkurenceschopnosti úřadující politiky vůbec nezajímá. A protože o něm nepíšou ani novináři, naše veřejnost tuto situaci vůbec nevnímá a netuší, co nás čeká. V procesu globalizace, který ve světě probíhá a bude se zákonitě i nadále prohlubovat, zvítězí jen ti silnější a schopnější. A to my rozhodně nebudeme.Je smutnou skutečností, že pokud budou chtít alespoň někteří naši mladí lidé v mezinárodní konkurenci uspět, budou muset jít za kvalitním vzděláním do zahraničí.

...

Jo a proto ten Nejcrista musi NAPSAT tech sedumdesat pejpru za dva roky, aby se Nejcristi mohli GENEROVAT! Ted uz je uplne jasny, proc je odpoved 42.

....

1) Odměny před koncem roku ve výši cca 2 mil. Kč byly rozděleny z peněz zbylých poté, co nedošlo ke změně vlády a tudíž nedošlo k předpokládané obměně pracovníků minitsterstvy. Těmto by vesměs bylo nutno zaplatit podle zákona č. 262/2006 Sb. Hl. IV Skončení pracovního poměru. To jistě nahlédne každý, kdo někdy zastával vedoucí funkci. Odměny na konci roku byly rozděleny, tuším, 58 lidem a to zejména za mimořádné neplánované pracovní výkony, včetně práce mimo pracovní dobu (např. příprava podkladů pro zvládnutí případného rozpočtového provizoria), a ze sociálních důvodů.2) Odměny v lednové výplatě pan ministr Chládek nakonec až na malou část vyplatil. Proč, vyplývá částečně i z bodu 1). Rudé Právo toto vše ví, ovšem je potřeba zejména psát o tom, jak Američani bijou černochy.

P.S.: Ještě k těm impaktům

ČNB má blízko k Finance a úvěr. Opublikovat tam něco je pro člověka z VŠE bez vazeb na ČNB téměř nemožné a vždycky se najde důvod. Třeba se dozvíte, že to, co jste napsal, napsal už někdo jiný. Požádáte oponenta o citaci toho, kde a kdo to napsal. Odpoví Vám, ale ať hledáte, jak hledáte, nenajdete to, co on tvrdí. Ale stejně Vám článek nevezmou, i když je nový, je to dostatečně zajímavé téma, atd.... Ještě mám tu korespondenci s redakcí Finance a úvěr schovanou. Z doslechu mám, jak se dostávají našinci do amerických impaktovaných časopisů. Máte zajímavý článek.... odmítnou ho (vůbec ho nečtou), ale doporučí, abyste ho doladil s někým z místní (americké) univerzity. Pak se jím teprve budou zabývat. Po zcela nepatrných úpravách ho vezmou. Hlavně ve společenských vědách je toto ohromný problém, přírodní vědy jsou v tomto ohledu podstatně dál. Takže samozřejm CERGE s vazbami na USA si vyrobí impakt snáz. A tyto stížnosti jsem neslyšel jen od jednoho člověka. Máte na toto odpověď?

Co kdyz za to, ze nejste

Co kdyz za to, ze nejste schopen publikovat ve Finance a uver muze nizka kvalita vasich clanku? To vas nenapadlo? Proc nezkusite v Americe publikovat sam? Ze jste neco slysel od kolegu z doslechu, kterym tam neco nevzali? Toto jsou klasicke ceske vymluvy na vlastni neschopnost a obvinovani nekoho jineho z vlastni neschopnosti. Kdyz budete mit kvalitni clanek zalozeny na kvalitnim vyzkumu, ktery bude napsany kvalitni anglictinou a uspesne projde recenznim rizenim tak vam ho vezmou. Tecka. A toto nepisu z doslechu, ale z vlastni zkusenosti, protoze jsem v USA celou radu clanku publikoval. A NIKDY se mi nestalo, aby po me editor chtel, abych clanek s nekym "doladoval". Dovedu si to predstavit za situace, kdy je clanek napsany spatne srozumitelnou Czenglish, coz je casty pripad. A mimochodem, recenzni rizeni je anonymni, takze recenzenti nevedi, jestli autor je z CERGE nebno neni a jestli ma nebo nema vazby na USA. Nezlobte se, ale to jsou z vasi strany cire spekulace a vymluvy, ktere tady pisete.

Autor článku opět selhal

Pane Houdo, co článek,to zcela objektivní a nezkreslená perla.Tento Váš článek je PR par excellence.Na co se trápit poměrem impaktů (ve světě obecně) mezi třeba medicínou a ekonomií a dále mezi mikro- a makro- ekonomií a účetnctvím, podnikoým řízením či IS/IT? Gregor si hřeje svou polívku a jakmile skončí jeho instituce níže, než VŠE, je něco špatně. Ale jen makroekonomickými kecy ekonomiku uřídit nelze a občas to chce i normální kupecké počty. Kdyby se vědělo, jak při privatizaci správně počítat má dáti - dal a podle toho privatizaci vyhodnotit, tak jsme o dost bohatší. Jenomže na má dáti - dal se špatně dělají impakty, tím se IES nezabývá. V běžné podnikové praxi taky potřebujete napůl právníka a napůl ekonoma do vedení podniku. Ani tohle IES nedá. Tak k čemu je ten rádobyelitářský blábol Gregora? Jde o to natáhnout nejlepší studenty a ovlivnit veřejnost ve prospěch toho, co ČR sice také potřebuje (dobré teoretiky), ale ne více, než dobré praktiky. Samozřejmě jde o přísun financí i do budoucna pro IES a p.Gregora. Nic proti tomu, ale pro takový účel ať si IES zaplatí reklamu. Nebo si ji už zaplatil?

Pokud vysokoškolák díky svému

Pokud vysokoškolák díky svému papírů vytlačí z pozice středoškoláka, pak pro něj vzdělání bylo dobrou investicí, obzvlášť pokud nemusel platit školné.Je ovšem otázka, jestli bylo jeho vzdělání dobrou investicí i z hlediska společnosti, pokud uvážíme, že stejnou práci mohl dělat bez školy, bez ztráty studijní doby pěti let a bez vynaložení nákladů na jeho vzdělání.

GREGOR: Budu mluvit jenom o

GREGOR: Budu mluvit jenom o segmentu ekonomie, kterému rozumím Pokud by chtěl pan Gregor objektivně hodnotit kvalitu žebříčku, mohl by to udělat bez ohledu na to, zda rozumí hodnocenému segmentu nebo ne, neboť by se musel dívat na vypovídací schoponst kriterií, se kterými žebříček pracuje, nikoliv na konečný výstup. Samozřejmě díky své znalosti segmentu, může demonstrovat, že žebříček není dobrý, protože jeho výsledky jsou v příkrém rozporu s intuicí, tedy onou obecnou znalostí segmentu. Toto by však bylo důvěryhoné, pouze pokud by sám neměl zájem na výsledku a nehrozila u něj předpojatost, což z titulu jeho pozice neplatí. ČESKÁ POZICE: Mám trochu pochybnost, jestli vůbec můžeme nějak objektivně od nejlepší k nejhorší srovnávat jednotlivé školy. Některá vyniká v něčem, jiná v něčem jiném, kdo rozhodne, čemu se udělí vyšší váha? To je přesně pointa článku, která přišla v otázce a nikoliv v odpovědi. Pokud chci říct, která škola je nejlepší, musím rozhodnou v čem má být nejlepší a toto rozhodnutí záleží na tom kdo se ptá. Pokud se ptá pan Gregor, kterému jde zjevně o vědeckou prestiž jeho instituce, pak výsledek bude jiný, než když ze ptá uchazeč o studium. A uchazeči o studium také nejsou jednolití, ale liší se např. podle toho, zda chtějí dělat kariéru ve vědě nebo businesse, zda jejich schopnosti jsou nadprůměrné nebo průměrné, jaké je jejich finanční zázemí a podobně.

......

II) Scientometrie buď je, nebo není. Zažil jsem několik borců (především v zahraničí, jeden i v ČR), kteří se chlubili svým jedním článkem v Nature a že pak již nemusí po léta publikovat nic. Nature má IF někde okolo 35. IF znamená (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor), že články z posledních dvou ročníků v roce následujícím citovalo v průměru 35 dalších článků. Kolegiálně by tedy dotyčný borec, aby adekvátně ocenil stejně kvalitní kolegy, měl za ty dva roky taky opublikovat 70 článků, kde je ocituje.Nebo jinak, dotyčný borec se spoléhá na hodnocení 35 článků v průměru za mnohá léta, jejichž tvůrci nejsou ani zdaleka tak dobří jako on, zato jsou plodní spisovatelé. ......

skryte vyznamy

... po opakovanem precteni tohohle prispevku me neprestava fascinovat jeho konstrukce, kterou, jak musim uprimne priznat, jsem dosud uplne nepochopil. Fakt jsem se snazil, ale toho borce, co by mel kolegialne publikovat nedavam ...

Lidé, kteří mají ambice a

Lidé, kteří mají ambice a také jsou schopni vystudovat vysokou školu (jakoukoli), jsou zpravidla v průměru (statistiky v tomto ohledu neznám, ale nemám důvod o tom pochybovat) poněkud inteligentnější než zbytek populace. Možná, že za svou vyšší úspěšnost na trhu práce vděčí především tomuto faktu, bez ohledu na to, jaké mají vzdělání. Dříve by tito lidé byli šikovnými řemeslníky a živnostníky, nyní se všichni ženou na VŠ získat kýžený papír.

Ano, vzdělání je dobrou investicí

Vzdělání je dobrou investicí. Ale jedině tehdy, pokud obnáší osvojení si znalostí, vědomostí a dovedností, po kterých je poptávka. Bohužel, alespoň dle mého soudu, toto nelze říci o polovině teoretických oborů vysokoškolského studia v tomto státě. Nejde o to, jakou mají úroveň, ale o jejich utilizaci v daném společenském a ekonomickém kontextu. Ta se v mnoha případech blíží nule. A poptávka je omezená i v zahraničí.

Vzdělání je vždycky dobrou

Vzdělání je vždycky dobrou investicí, svědčí o tom kromě jiného i procenta nezaměstnaných. U nás je největší podíl nezaměstnaných mezi osobami se středním vzděláním s výučním listem a osobami se vzděláním základním. Naopak, mezi vysokoškoláky je nezaměstnanost nejnižší. Je to dáno tím, že člověk s vyšším vzděláním je schopen se zapracovat i v jiných oborech, než které vystudoval a dělat práci i na nižší úrovni.Obráceně to bohužel nejde.