Pondělí 8. srpna 2022, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Covid 19

Apollo či Artemis. I tak se mohly jmenovat mutace koronaviru, cílem je neurazit žádnou zemi

Mutace koronaviru mohly mít jiné názvy. foto: Pixabay.com

Doporučujeme
PRAHA - Britská, indická, jihoafrická mutace koronaviru? Jsou pryč. Zatím však jen na papíře či v politicky hyperkorektní mluvě. Světová zdravotnická organizace (WHO) představila nový systém pro pojmenovávání různých variant koronaviru. Takový, který nikoho neurazí, nebude rasisticky zabarvený a zemi, ve které byla mutace prvně objevena – a podle níž se daná varianta pojmenovala –, neocejchuje.
  13:00aktualizováno  16:22

To vadilo zejména Indii, která se proti označení jako první ozvala. „Žádná země by neměla být stigmatizována za odhalení a nahlášení variant koronaviru,“ uvedla Maria Van Kerkhoveová, jedna z činitelek WHO.

Skryté nebezpečí dravé mutace delta pro Česko. Maskuje se jako nachlazení, jedna dávka vakcíny na ni nestačí

A tak se sáhlo do historie. Ve hře byla pojmenování po řeckých bozích – například Apollo či Artemis. Nakonec se přikročilo k písmenům řecké abecedy. Názvy jednotlivých variant viru se odvozují od pořadí, kdy byly poprvé detekovány. Takže vůbec první mutace – dříve označovaná jako britská – nese nově jméno alfa, jihoafrická je beta, brazilská gama a indická má přízvisko delta. Až bude vyčerpána zásoba čtyřiadvaceti nejstarších evropských písmen, bude oznámena další podobná série, slíbila Van Kerkhoveová.

Debata o novém pojmenovávání nebyla jednoduchá, zabrala prý několik měsíců. Dle českého jazykovědce Karla Olivy je však nahrazování přívlastků jako „britský“, „brazilský“ či „indický“ pochybné. Přinejmenším proto, že motivem takovéhoto přejmenovávání není jazyk a komunikační potřeby, ale ideologie. „Myslím si dokonce, že to komunikačním potřebám nejenom neslouží, ale v situaci, kdy se jedná o více či méně vnucovanou záměnu názvů již existujících a do jisté míry zažitých názvů, to je srozumitelnosti a jasnosti komunikace na závadu,“ řekl pro Lidovky.cz. 

Dle něj kdokoliv racionálně uvažující nebude slovní spojení jako „britská varianta“, „indická varianta“ pokládat za jakkoliv dehonestující pro Británii či Indii. „A ani historicky se nezdá, že by to takto fungovalo – výraz ‚španělská chřipka‘ nijak neškodil obrazu Španělska, spojení ‚hongkongská chřipka‘ nesnížilo význam Hongkongu ve finančním světě,“ podotkl Oliva.

Viry byly v minulosti často pojmenovávány dle míst, kde byly poprvé objeveny. Příkladem je i krvácivá horečka ebola, jež nese jméno po stejnojmenné konžské řece, kde vědci poprvé virus detekovali.

TŘI JMÉNA PRO JEDNU VARIANTU

Jednotlivé mutace koronaviru jsou známy pod třemi různými názvy. Původní vycházel z místa prvotního výskytu, nový je dle písmen řecké abecedy, třetí pak používají zejména vědci.

■ britská – alfa – B.1.1.7

■ jihoafrická – beta – B.1.351

■ brazilská – gama – P.1

■ indická – delta – B.1.617.2

Také „česká“ kappa

Aby zmatků nebylo málo, paralelně s řeckou abecedou nadále existuje oficiální vědecké označení koronavirových mutací. V nich písmena a čísla odkazují na genetické kořeny varianty a pořadí, v jakém byly mutace pozorovány. Kupříkladu první mutace, ta s dřívějším označením britská a současným alfa, je v řeči vědců vedena jako B.1.1.7 (viz box). Vědecké názvy se dle Olivy jeví pro běžnou komunikaci jako těžkopádné. „Stručná pojmenování jsou pro běžnou mluvu jistě vhodnější než složité, mnohoslovné vědecké názvy. 

Ty samozřejmě mají své oprávnění ve vědeckém diskursu, neboť jsou, jak se alespoň domnívám, informativnější, vystihují třeba nějaká fakta o struktuře RNA uvedeného viru či něco podobného,“ doplnil Oliva. V Česku se vyskytují všechny zmíněné varianty viru. Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu detekovala v Praze i několik případů varianty kappa; patří do rodiny „indické“ varianty, jež se rozdělila na tři subvarianty lišící se v některých mutacích ve vazebném místě. „Subvarianta kappa patří do variant zájmu, variant of interest, a je méně detekovaná. Čili se odhaduje, že je méně nebezpečná,“ řekla Českému rozhlasu šéfka laboratoře Helena Jiřincová.

Odborníci upozorňují, že import a šíření nových mutací viru je nyní největším rizikem. Některé varianty dokáží odolat protilátkám vytvořeným po nákaze či po očkování, zejména po jedné dávce. I v ČR se proto znovu zkrátil interval po podání druhé dávky u vakcíny Moderna na nejvýše 35 dní. U nehojněji podávané Pfizer/BioNTech však zůstal na 42 dnech, u AstraZeneky na 90 dnech.

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Mohlo by vás zajímat