Podle epidemiologa a bývalého šéfa resortu zdravotnictví Romana Prymuly je nutné řešit startující trend hned, jinak nám bude hrozit exponenciální růst epidemie. Z desítek nakažených tak mohou být během měsíce stovky až tisíce.
Počet potvrzených covidových případů mutace delta se v Česku blíží ke stovce |
„Křivka vývoje se nezmění ze dne na den, bez ohledu na to, jaké opatření vydáte. To bude trvat deset až 14 dní. Pokud skutečně došlo k obrácení trendu, můžeme čekat, že čísla příštích 14 dní porostou,“ řekl pro Lidovky.cz Prymula.
Vrásky už nadělal covid i vládě. Na té měl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) původně navrhnout umožnění nošení roušek místo respirátorů.
„V tuto chvíli nebudeme dělat změnu na roušky obecně, protože chceme ještě vyčkat dalšího vývoje. Zhoršení v posledních dnech vidíme na datech,“ oznámil.
  |
Ve středu přibylo v Česku 161 nových případů, to je o čtvrtinu více než před týdnem. Poslední mezitýdenní nárůst české úřady ohlásily 12. dubna, tehdy však zřejmě čísla nafoukly velikonoční svátky. Navíc přibývají případy nových nebezpečných mutací. Vysoce nakažlivé delty, prvně objevené v Indii, eviduje Státní zdravotní ústav 96 případů.
Skryté nebezpečí dravé mutace delta pro Česko. Maskuje se jako nachlazení, jedna dávka vakcíny na ni nestačí |
V Praze se zastavil trend snižování počtu případů, podle Vojtěcha hlavní město stagnuje či se mírně zhoršuje. Jeho resort odhaduje, že číslo R v metropoli dosahuje hodnoty až 1,2. „Jde o plošné šíření, žádné klastry tu nyní neevidujeme,“ popsala pro Lidovky.cz hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová.
V hlavním městě se kromě delty už objevil i jeden příklad brazilské mutace gama. Delta se v české metropoli vyskytla sedmkrát. Většinově šlo dle Jágrové o lidi s cestovatelskou anamnézou. Část „mutačních“ případů ale vykazuje známky běžného přenosu v populaci.
Právě mutace koronaviru jsou teď pod drobnohledem odborníků, podle mnohých totiž mohou způsobit nástup další vlny šíření nemoci covid-19. Jako pomyslná záchytná síť má posloužit takzvaná sekvenace pozitivních vzorků, pomocí kterého lze rozklíčovat, o jakou variantu viru se zrovna jedná.
Počet zachycených potvrzených případů nebezpečných mutací přitom může být jen zlomkem toho, co v tuzemské populaci skutečně „lítá“. Jak vysvětlila hygienička Jágrová, na sekvenaci ani zdaleka neputují všechny pozitivní vzorky testované metodou PCR. A v antigenních testech mutace hledat nelze.
Do konce srpna bude mutace delta představovat 90 procent nových případů v Evropě, varovalo ECDC |
„Sekvenace se provádí u nám podezřelých pozitivních případů: lidí přijíždějících ze zahraničí, již dříve nakažených či očkovaných,“ shrnula pražská hygienička.
Situaci v Praze dobře ilustruje vývoj tzv. týdenní incidence. Údaj zachycuje, kolik nakažených během sedmidenního intervalu připadne na 100 tisíc obyvatel. Hodnota tohoto ukazatele je v metropoli v období mezi 16. až 22. červnem na hodnotě 17. Týden předtím činila 12, na přelomu května a června 23.
Nenachytat se potřetí
Dle hygieniků je složité přesně rozklíčovat, k čemu teď v české metropoli dochází. „Nelze jednoduše určit, kde k šíření dochází nejčastěji. Počet zdrojů je u nás v populaci relativně nízký, třeba proti Anglii,“ srovnala Jágrová Prahu s děním na britských ostrovech, kde už šíření delta dominuje.
Právě na ostrovech se teď nahlas mluví o riziku, které pro přenášení viru skýtají například dětské skupiny, školy nevyjímaje. To se však dle Jágrové v českém hlavním městě zatím nepotvrzuje. Jelikož je covid doposud zachytáván především u dospělé populace, mezi místy, kde k šíření viru dochází nejčastěji, vyzdvihuje pražská hygienička především pracoviště. Na ta se lidé začali v posledních týdnech vracet ve velkém, před tím značná část z nich pracovala z domova.
Mutace zaskočila Evropu. Je daleko nakažlivější než britská, jejímu šíření napomáhá i fotbal |
Dle Prymuly lze očekávat, že situaci napomůže, jak poroste množina očkovaných lidí. U delty však platí, že umí lépe obejít ochranu poskytnutou první dávkou vakcíny.
Epidemiolog, který pomáhal provést zemi první vlnou covidu, soudí, že bezbřehé rušení protiepidemických opatření – třeba ústup od respirátorů v MHD – není nyní namístě. Místo toho bychom se dle Prymuly měli zaměřit na regiony, kde hrozí nejvyšší nárůst, a nasadit nová protiepidemická opatření právě tam. „Zvykli jsme si myslet, že jakmile čísla nákazy klesnou, vyhráli jsme. Tak to ale není, toto uvažování už se nám dvakrát vymstilo, doufám, že se to nestane potřetí,“ varoval.
Zatím není jasné, zda za náhlým výkyvem celorepublikového počtu nakažených není chyba při zadávání dat v Jihomoravském kraji. Ten v červnu vykazoval denní přírůstky nakažených jen výjimečně překračující hranici dvaceti případů, za minulou středu jich však náhle nahlásil 53. Došlo k tomu tak, že se nedopatřením do statistiky dostaly i již uzavřené případy. Úřad zdravotnických informací a statistiky dosud nepotvrdil, zda měla „jihomoravská“ odchylka vliv na čísla za celé Česko.
MeSES: Hlídejme hranice
Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), jež dříve působila jako poradní orgán ministerstva zdravotnictví, v minulém týdnu doporučila, aby se Česko vrátilo k pečlivému hlídání svých hranic. „Doporučujeme pro všechny příjezdy do ČR požadovat formulář, jehož vyplnění by bylo povinné,“ uvedli odborníci ze skupiny vedené hlavním epidemiologem IKEM Petrem Smejkalem. Cílem takového kroku by byla obrana před „importem“ mutací. Česko by dle skupiny nemělo umožňovat vstup do země cestujícím s neúplným očkováním bez testu. Kdo by nespolupracoval, měl by počítat s právním postihem a policejním stíháním, uvedla MeSES.
Covidové Česko v datech
|
