Klíčem k porážce covidu je očkování dětí, jinak se ‚uhnízdí‘ právě u nich. Kdy se k vakcíně dostanou? |
Dosáhnout kýžených čísel přitom může být reálné. Je k tomu třeba omezit styky a chránit se respirátorem. Odborníci poukazují ještě na jednu věc, která může výrazně pomoci. Hygienické stanice by měly nechat trasování, které teď nepřináší potřebný efekt, na profesionálních call centrech. Ta už fungují, stačilo by, kdyby posílila.
Dostane ventilátor sportující důchodce, nebo dítě se srdeční vadou? Existuje manuál, podle něhož rozhodují lékaři |
Doporučení mělo mimo jiné zaznít i na jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) s kabinetetem a opozicí. „Nekontrolování dodržování karantén a izolací v Česku je velký problém. A každý ví, že se nekontroluje,“ uvedl pro Lidovky.cz sociolog Daniel Prokop. Ten v projektu Život během pandemie už několik měsíců mapuje chování Čechů a je i členem zmíněného NERVu. Podle Prokopa proběhla v lednu kontrola u pěti set lidí s nařízenou karanténou. Dohromady však v tu chvíli mělo být v nucené domácí izolaci 250 tisíc lidí.
Na vše není potřeba VŠ
Podobně hovoří i epidemiolog pražské nemocnice IKEM Petr Smejkal. I podle něj by na trasování měla dohlédnout především call centra. „Obecný problém v Česku je, že všechno musí dělat člověk s nějakým titulem. Hygienik musí být doktor, očkovat musí jen sestra nebo doktor. To všechno už je překonané. V Británii trasují call centra, v USA to dělají dobrovolníci, očkuje se v lékárnách. Trasování se dá naučit, není potřeba na to mít vysokou školu,“ míní Smejkal.
Predátoři v období pandemie nespí. Narostl i počet případů sexuálního násilí na dospělých |
Podle Prokopa je s kontrolou ještě jedna potíž. Nefunguje ani na úrovni podniků. „Spousta lidí si na sociálních sítích i v e-mailech stěžuje na porušování některých opatření v části podniků. Je to chození do práce i přes kontakt s nakaženým, dodržování hygienických pravidel, ale i možnost jít na home office. Nevím, kolika podniků se to týká, určitě se to bude v tomto ohledu lišit. Ale hygiena by se měla zaměřit na kontrolu těchto černých pasažérů, protože v podstatě brzdí celý zbytek ekonomiky a poškozuje to tu zodpovědnou část průmyslu a výroby,“ líčí Prokop. Podle něj by měla existovat i nějaká linka, kde by podobné prohřešky mohli lidé anonymně hlásit.
Sociolog míní, že v kontrolách karantén by mohla pomoci i policie. Teď je sice nutné kontrolovat mobilitu, z dlouhodobého hlediska by se však mohla policie zaměřit i na karantény a podniky.
Podobné námitky a rady zazněly už v půlce listopadu na jednání NERVu s vládou a opozicí. Jaká byla reakce? Podle Prokopa byly vzaty v potaz.
Havlíček neočekává otevření obchodů před Velikonocemi. ‚Vláda nechce vyvolávat nefér očekávání‘ |
To je ovšem pravděpodobně všechno. Na dotaz serveru Lidovky.cz, zda hodlá posílit trasovací call centra a kontrolu z řad hygieniků, odpověděla tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová toto: „V současné době jsou hygienické stanice nedílnou součástí trasování. Například za včerejšek (4. března – pozn. red.) trasovalo celkem 1978 trasovačů, z toho 1069 hygieniků a jejich pomocníků a 912 trasovačů z řad externích profesionálních call center, policie a armády.“
Když vláda oznamovala omezení pohybu v rámci okresů, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uklidňoval, že policie se bude snažit prohřešky řešit domluvou. To je další negativní impuls – lidé vědí, že trest jen tak nepřijde. Smejkal přitom mluví o potřebě přísnějších sankcí. „Je to běžné v západních zemích. Když někdo pravidla nedodržuje, měl by to také pocítit,“ uvádí epidemiolog.
Podle Prokopa to má i druhé hledisko. „Je to tenká hranice. Jak posílit kontrolu, když frustrace je už hodně dlouhá? Je potřeba všechna řešení pořádně vysvětlovat. S represemi je dobré začít u toho, na čem se společnost shodne, že je oprávněné trestat a kontrolovat. Podle mě je tím právě třeba porušování karantén,“ uzavírá Prokop.
