Smažené ústřice se sagu, s jikrami ze pstruha a sójovou omáčkou, grilovaný halibut s tucupi a tapiokou, dušený hrb zebu s bramborovým pyré s olejem z pequí, sorbet z jabuticaby s wasabi... Jedna exotická lahůdka střídá druhou, ke každé je vybráno jiné brazilské víno, aby byl pocit autenticity zážitku dokonalý. Než se každý pustíme do své porce, dostaneme výklad o tom, co máme na talíři, jakým způsobem byl pokrm připravován, a pochopitelně též něco o vínu. První sousto je vždycky velkou neznámou. Převalujeme je v ústech, vysáváme chuť a pak se dělíme o své dojmy. Ústřice jsou famózní, halibut díky neznámým ingrediencím překvapivý a sorbet jako z jiné planety. Na závěr přichází sám šéfkuchař a sklízí potlesk. Tak vypadala novinářská ochutnávka a jakási generálka slavnostního večera v hotelu Radisson SAS Alcron, kde vařil brazilský šéfkuchař celebrita Alex Atala.
Atala dorazil do Česka na pozvání tohoto hotelu a také dovozce brazilských vín Romana Vaňka z Cosmopolitan Wines. Kromě své rodiny s sebou přivezl i vlastní asistenty, kteří dorazili již dva dny předem, aby mohli připravit vše potřebné. Například maso zebu, které se podobá hovězímu, se muselo vařit téměř 24 hodin před dalším zpracováním, aby bylo dost měkké.
Z původně plánované jedné slavnostní večeře byly nakonec dvě a obě přitom počtem účastníků převýšily běžnou kapacitu restaurace La Rotonde.
Co na to čeští kuchaři „Bylo to opravdu velmi zajímavé a jiné. Jídla a chutě, které jsem nikdy neviděl ani neokusil,“ říká jeden z účastníků, známý pražský šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, s jehož uměním se můžete setkat v restauraci Imperial. „Atala vaří sofistikovaně, ultramoderně, možná proto bylo pro mě těžké Brazílii v jídlech vystopovat. Pokrmy byly na vysoké technické úrovni, minimalistické a vizuálně dobře zpracované. Bylo vidět, že si s každou porcí pohrál. Ale pro mě je tento způsob trochu nepřirozený.“
Večer před slavnostní večeří v Alcronu navštívil Atala i s rodinou právě Pohlreicha v Imperialu, kde si pochutnal na jeho vyhlášených telecích líčkách. „Jsem rád, že jsem se s ním setkal, a ač každý vaříme jinak, shodli jsme se na principech. A oba víme, že nehledě na modernu, vaření tzv. z gruntu bylo, je a bude vždycky populární,“ shrnuje Pohlreich.
I pro Štifta byla práce po Atalově boku poučná, ač vařit to co on asi nebude. „Sem se to ani nehodí. Propaguje moderní, molekulární gastronomii (disciplína, při níž kuchař využívá fyzikální a chemické procesy při vaření ke zlepšování receptů a technik nebo vymýšlení nových – pozn. red.), tak jako španělský šéfkuchař Ferran Adria. Podařilo se mu do brazilské kuchyně implementovat klasický francouzský styl. Ale v podstatě nevaří nic zázračného, v zásadě jsou to velmi jednoduchá jídla,“ komentuje Štift.
Podobná hostování jsou ve světě obvyklá. U nás se je snaží organizovat některé místní restaurace, ale vzhledem k tomu, že vynikající kuchaři v Česku stále ještě nepatří k hýčkaným celebritám, většinou se o takových akcích dozvědí jen vybraní gurmáni a pravidelní hosté daného podniku. Přitom podle Štifta jde o akce velmi inspirativní pro všechny – kuchaře i hosty.
