LN: Kolik projektů a na jak dlouhou dobu Národní investiční plán obsahuje?
Máme za sebou třicet let od revoluce, proto jsme se rozhodli, že to bude na dalších třicet let, do roku 2050. Bylo by zajímavé, kdyby někdo napsal diplomku na téma, co bylo postaveno za Karla IV., co za Tomáše Garrigua Masaryka, co za totalitního režimu a co za posledních 30 let svobody a demokracie. Národní investiční plán na příštích 30 let je součástí naší strategie Česká republika – země pro budoucnost. Plán obsahuje více než 20 000 investičních projektů v celkové výši asi osm bilionů korun.
Tohle je Česko, má říct nové logo. Tuzemská ministerstva může čekat ‚rebranding’ pod novou značkou |
LN: Zohledňuje materiál míru připravenosti projektů a zajištění financování?
Smyslem je shromáždění veškerého investičního potenciálu země na jednom místě. Vytvoření zásobníku projektů, odkud by si měli jednotlivé projekty ministři, hejtmani, primátoři, starostové vybírat a realizovat je podle připravenosti a finančního krytí. Udělali jsme to proto, že se ukázalo, že neexistuje přehled o tom, na čem se dělá, o čem se uvažuje. Mnohdy to nevědí ani ministři v rámci své gesce. Tyto investice pak budou zohledněné v budoucích státních i samosprávních rozpočtech. Je to taky silný argument pro jednání s Bruselem o sedmiletém finančním rámci od roku 2021 do roku 2027. A bude to taky inspirace pro Národní rozvojový fond. Nejde o závazný dokument, ale vůbec poprvé máme na jednom místě investiční potenciál celé naší země na příštích 30 let.
LN: Jaký z toho plyne užitek?
Na příkladu Císařských lázní v Karlových Varech uvedu, proč je to důležité. Jako ministr financí jsem v roce 2015 navštívil totálně zanedbaný hotel Thermal a Císařské lázně z roku 1896, úžasnou národní památku v zanedbaném stavu. A už tehdy jsem byl přesvědčen o tom, že je nutné lázně opravit, že to vzbudí zájem turistů z celého světa.
Dvacet let o tom politici jen mluvili, památku navštívilo sedm ministrů kultury, vždy slibovali opravu, nic se nestalo, až teď díky urputnosti hejtmanky Jany Vildumetzové, ministryně financí Aleně Schillerové, primátorky Karlových Varů Andrey Ferklové a šéfky Národního památkového ústavu Naděždy Goryčkové se to podařilo.
Trvalo to, ale povedlo se něco, o čem se dvacet let jen mluvilo. Proti tomu zámek Litomyšl: na jeho opravu je usnesení vlády z roku 2002, ale žádný ministr se nesnažil tuto investici prosadit a sehnat na ni peníze. Jde o to, aby jednotliví investoři – ministerstva, obce, kraje – viděli, na čem se dělá, co se přislíbilo. Celý ten náš návrh Národního investičního plánu dáváme k diskusi s občany naší země, kteří se můžou zapojit do debaty, jestli jim navržené projekty dávají smysl, co chybí a co je tam navíc. Jestli jim navržené projekty zlepší život.