Lídři EU se pátý den summitu dohodli na fondu obnovy ekonomik. Podle Babiše je výsledek pro Česko úspěchem |
Lidovky.cz: Nakonec dostalo při rozdělování peněz kritérium nezaměstnanosti v letech 2015–2019, kterému se Češi bránili, váhu 70 procent. Reálný pokles HDP bude hodnocen váhou 30 procent. Jste s tím spokojený? Nešlo vyjednat lepší poměr?
To, že je ten poměr alespoň sedmdesát ku třiceti, je naše zásluha. Byl jsem jediný, kdo to tlačil. Nakonec jsem to i prosadil. Díky tomu jsme oproti prvním návrhům dostali 2,4 miliardy eur (zhruba 63 miliardy korun – pozn. red.) navíc. Kromě nás to nikdo jiný neprosazoval. Víc už to prostě nešlo.
Lidovky.cz: Peníze budeme moci čerpat od ledna. Kdy ale začnou do české ekonomiky proudit reálně?
My musíme v první řadě dočerpat peníze za období let 2014 až 2020. Žádal jsem už od ministrů vlády, aby to co nejrychleji zazávazkovali. Myslím totiž, že je tam ještě prostor pro zlepšení.
A co se týká těch čerstvě schválených peněz – nejrychleji se k evropským penězům dostaneme přes program REACT-EU (fond určený pro nápravu následků koronaviru v objemu více než 1,2 bilionu korun – pozn. red.), v němž bychom mohli dostat až 40 miliard korun. Dostali jsme také možnost půjčit si více peněz, pokud k tomu budou výhodné podmínky. Z původních 10,4 miliardy eur jsme dostali možnost půjčit si až 415 miliard korun.
  |
Lidovky.cz: Byla by ta případná půjčka něčím podmíněná?
Je to vázané na to, čemu Evropská komise říká reformy, které jí mají státy předložit. Já tomu říkám restrukturalizace. To musíme jako vláda připravit co nejdříve a představit to Komisi. Následně budeme žádat o prostředky i z fondu obnovy EU, ve kterém máme skoro 230 miliard korun.
Lidovky.cz: Hodláte své představy opřít o Národní investiční plán?
Samozřejmě, to je základ. Prvních jeho 40 stran jsem si nechal přeložit do angličtiny a mluvil jsem o něm i na summitu. Jeho objem je totiž 300 miliard eur, takže skoro 8 bilionů. To je právě to nejdůležitější, v tom plánu dokumentujeme, na co chceme evropské peníze použít. Hlavně jsem se ale soustředil na prosazení klasického víceletého finančního rámce, tedy na kohezi.
Tam jsem vyjednal největší „dáreček“ ve výši necelých 41 miliard. Ještě včera v noci mě tedy Francie předběhla o 50 milionů eur, ale jinak jsme byli v tomto vyjednávání nejúspěšnější. To se nepovedlo nikomu, třeba Polsko vyjednalo 600 milionů korun.
Jako jediným se nám ale povedlo dojednat převod prostředků mezi fondy ve výši 25 procent. Nikdo jiný to nemá, ostatní mají 20 procent. Přitom ještě v květnu chtěla Komise nechat tu flexibilitu jen na pěti procentech. V závěrečném dokumentu je výslovně uvedeno, že jen pro Česko je povoleno mezi fondy převádět 25 procent prostředků. Na tom byl střet celou poslední noc. Ve finále tam totiž zůstalo pár zemí, které bojovaly za své pozice.
Politici vítají shodu v unijní dohodě. Premiér Babiš jako vyjednavač selhal, míní Vondra |
Lidovky.cz: Kdo byl během vyjednávání naším největším spojencem a kdo se osvědčil jako schopný vyjednavač?
Za nás jsem samozřejmě vyjednával já. Dá se říct, že náš největší spojenec byl francouzský prezident Emmanuel Macron, vedle kterého jsem seděl. On a německá kancléřka Angela Merkelová byli ti, kdo řešil ty největší střety. Nejdřív šlo o objem peněz a pak třeba o agendu „vlády práva“. Tam byli hodně aktivní kolegové z Maďarska a Polska, já jsem to ale vůbec neřešil, Česko v tomto směru nemá s EU žádný problém.
Já jsem se zaměřoval na tu kohezi nebo třeba navýšení kapitálu v Evropské investiční bance, proti čemuž jsme byli. Nakonec jsme díky tomu ušetřili 4 miliardy korun, které nebudeme muset platit. Nejdůležitější je, myslím, ta vyšší vyjednaná flexibilita, s tou byl vždy problém. Dává nám to možnost operativně přesouvat peníze mezi fondy dle potřeby.
Lidovky.cz: Když už jste zmínil jména Macron a Merkelová, byla naše pozice nejblíže právě k Německu a Francii?
To zase ne, samozřejmě jsme stále pracovali ve formátu V4. Setkávali jsme se v něm. Samozřejmě ale Francie je po Německu jeden z největších čistých plátců do evropského rozpočtu a v rámci plenárního zasedání jsem Emmanuelu Macronovi dával některé své názory. Mám s ním dobré osobní vztahy. Často jsem ale mluvil také třeba s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Osobní vztahy sehrály během jednání určitě dobrou roli.
Lidovky.cz: Nemáte obavy z toho, že největší příjemci peněz - Itálie a Španělsko - nedodrží podmínky a my na ně budeme nakonec doplácet?
To ale není žádný společný evropský dluh. My máme možnost, pokud to bude výhodné, si půjčit 415 miliard korun. Pokud skutečně Evropská komise půjde na trh a půjčí si za negativní úroky ve výši 0,2 nebo 0,3, tak to využijeme. My si například nyní půjčujeme za negativní úrok 0,15. My za dluhy ostatních rozhodně neručíme, každý si to musí splatit sám. Splácení bude probíhat z evropského rozpočtu a začít by mělo až v roce 2027. Nakonec bychom měli dostat mnohem více, než zaplatíme. V tomto novém rozpočtu jsme sice oproti minulému dostali méně, ale také méně zaplatíme.
Lidovky.cz: Takže pokud by Italové či Španělé nedodrželi finanční podmínky, na Česku se to nijak nepodepíše?
Platit se to bude přímo z evropského rozpočtu, takže by to nedopadlo přímo na Českou republiku. Ale je pravda, že v nejhorším případě, který si snad ani neumím představit, by to mělo přímý dopad i na evropský rozpočet.
