LN: Volí lidé v senátních volbách podle stranické příslušnosti, nebo hlasují pro osobnosti, které často znají jako úspěšné starosty, primátory, lékaře?
Nelze to postavit takto proti sobě. Politické strany se totiž velmi snaží vybrat za kandidáty místní veličiny, osobnosti, které v regionu něco znamenají. Ale víme, že nezávislí kandidáti mají velice dobré šance a výsledky. Řekl bych, že osobnost je důležitější než stranická příslušnost.
LN: Poslední dobou je označení „strana“ voliči vnímáno trochu pejorativně. Lidé spíše sahají po nezávislých kandidátech, vznikají „hnutí“. Čím to je?
Tento trend trvá delší dobu a týká se i voleb do sněmovny. Iv minulosti měly výrazné osobnosti v senátních volbách velké úspěchy. Vzpomeňme jenom Václava Fischera, který vyhrál v prvním kole. Posledních deset let je celkově patrný odklon od politických stran. Ty patří podle různých průzkumů k nejméně důvěryhodným institucím ve státě. To samozřejmě přispívá k tomu, že jejich čistě straničtí kandidáti nejsou vnímáni v senátních volbách zvlášť příznivě. Proto je na stranických kandidátkách tolik nestraníků, a na druhé straně pokud nějaké osobnosti chtějí podporu politických stran, snaží se ji získat od více stran, aby neměly příliš jednoznačné stranické tričko.
Sociolog Jan Herzmann
LN: Existují témata, která v senátních volbách více zaujmou?
Pokoušel jsem se analyzovat minulé senátní volby a nepodařilo se mi najít žádná výrazná témata, která by pro ně byla typická. Obávám se, že ani v letošním roce nemají senátní volby žádné jednotící téma.
LN: V komunálních volbách jste nějaké hlavní téma našel?
Není to tak, že by existovalo nějaké výrazné politické celostátní téma, které by určovalo budoucí výsledek komunálních voleb. Nejsou žádné zdravotnické poplatky, které by bylo možné prostřednictvím těchto voleb zlikvidovat. Ukazuje se, že témata jsou vskutku komunální. I když některá z nich jsou komunální v celostátním měřítku. Třeba otázka silnic a dopravy. Zdaleka se nejedná jen o celostátní záležitost, setkáváme se s tím na celém území republiky jako s místním problémem.
LN: Dalším jednotícím prvkem komunálních voleb může být péče o seniory, která se také opakuje ve slibech stran.
Určitě. K tématům komunální politiky patří sociální péče o seniory a dílem také o rodiny s dětmi. Proč se kandidující strany více zaměřují na seniory, je podle mého názoru dáno tím, že senioři mají vy ššípercentuální volební účast v těchto volbách. Další téma, které se objevuje velice často, je bydlení. To se obrací spíše k mladší a střední generaci.
LN: Pro některé subjekty je hlavní celostátní téma migrace. Může výrazněji promluvit do voleb na úrovni měst a obcí?
Domnívám se, že to téma je velmi zatlačeno do pozadí. Zejména v souvislosti s tím, že volby jsou komunální. Takže to pravděpodobně nic podstatného neovlivní. Může se stát, že v některém místě bude vliv významnější, ale zdá se mi, že ti, kdo chtějí hrát na obavy veřejnosti, spíše zdůrazňují téma nepřizpůsobivých občanů a podobně. Ale uprchlíci nebo migrace momentálně nejsou zdaleka tématem číslo jedna.
Obhájí lidovci vítězství a zůstane Štěch šéfem Senátu? Podívejte se, o co se ve volbách hraje |
LN: Jací voliči chodí ke komunálním volbám, ať již z hlediska věku, vzdělání atd.?
Je rozdíl mezi městem a venkovem. Na venkově je účast zpravidla vyšší než ve městě. Poté platí, že čím starší lidé, tím větší mají tendenci k volbám přijít. Uvidíme, jestli se to náhodou nezmění pod vlivem kandidatury Pirátů. Já si osobně myslím, že k zásadnímu zvratu tohoto typu nedojde. A samozřejmě lidé, kteří se o politiku zajímají, chodí daleko častěji volit. Častěji chodí volit též lidé s vyšším vzděláním.
LN: Proč chodí k urnám víc starší lidé?
Hlavní důvod je, že více žijí v klasickém schématu fungování společnosti a města nebo obce, kde jsou důležité všechny atributy osobní účasti. Čím jsou lidé mladší, tím méně jsou vázáni na pospolitost a tím méně žijí v tom abych tak řekl 3D světě. Jejich pozornost se přesouvá k dění na internetu. Řeší záležitosti, které mají jiný charakter než to, čím se zabývá obecní zastupitelstvo. Ale tento trend se projevuje i ve volbách parlamentních. Myslím, že mladší generace má častěji pocit, že se jí politika netýká.
LN: Jaké trendy se mohou v nadcházejících komunálních a senátních volbách projevit?
Zdá se, že se potvrdí trend oslabování levice. Utrpět může zejména ČSSD. A pravděpodobně posílí různá místní uskupení a hnutí. V Praze třeba Jana Čižinského Praha sobě. Ale takových uskupení je v republice řada. Zřejmě budou daleko úspěšnější než v roce 2014.
LN: Budeme svědky bodu obratu u hnutí ANO? Máme čekat, že se od něj voliči začnou pomalu odvracet?
Zhruba před půl rokem jsem se domníval, že tyhle komunální a senátní volby by mohly být jakýmsi referendem o Andreji Babišovi. Že se může prosazovat teze oslabit hnutí ANO, oslabit Babiše. Ale nezdá se mi, že by k tomu docházelo. Naopak, ANO zřejmě dosáhne nejlepšího výsledku v komunální politice, jaký si mohlo představit. Jak z hlediska počtu získaných hlasů, tak z hlediska množství zvolených zastupitelů. Pokud k tomu dojde, bude to signál, že zdaleka ještě není na ústupu.
V Olomouckém kraji se nebude volit pouze na klasických místech, voliči mohou přijít i do hospody nebo na statek |
LN: Funguje na voliče ANO spíše osobnost Andreje Babiše, nebo osoby jednotlivých starostů či primátorů kandidujících v barvách hnutí?
Neumím úplně odpovědět, co táhne víc. Myslím, že dochází k poměrně dobře fungující symbióze. Rozhodně pozice primátorů v Brně a Ostravě je silná. Uvidíme, jak to bude fungovat v Praze, kde se kandidát na primátora Petr Stuchlík do jisté míry vymezuje i vůči stávající primátorce za hnutí ANO, což je zajímavý prvek ve volební kampani. Ale myslím si, že tady jde o výraznou symbiózu pana Stuchlíka a pana Babiše.
LN: Primátorka Adriana Krnáčová si to některými svými prohlášeními polepila nejprve u Pražanů, následně i v rámci ANO...
Hnutí ANO je velmi pragmatické. Ostatně to v politice ani jinak nejde. Takže když někdo patří k nejméně populárním politikům ve své kategorii, politické hnutí ho nemůže vychvalovat.
LN: O Češích se říkalo, že jsou spíše levicoví, ale hovoříte o oslabování levice. Proč se situace mění?
Češi jsou svou hodnotovou orientací spíše levicoví, ale k levici se moc nehlásí. Od roku 2012 se jich k ní hlásí čím dál méně. Souvisí to asi s tím, že mají na jednu stranu poměrně silně vyvinutý požadavek, aby se stát o ně postaral, aby zajistil sociální služby. Model skandinávského sociálního státu je považován za ideál velkou částí společnosti. Ale současně možná i kvůli té historii před listopadem 1989 se lidé k levici nechtějí příliš hlásit, aby si to sami nemuseli srovnávat s tím, jak se stavěli ke komunistické straně před Listopadem. To je rozpor, který tady máme. Vlastně jsme v tomto ohledu unikátní.
LN: Propad zatím nedokázala zvrátit ČSSD, kdysi nejsilnější česká strana. Proč se jí nedaří?
Sociální demokracie poměrně špatně komunikuje. Zjevně je vnitřně rozdělená. Nemá dost silná témata a ani ta, která má, ne umí dostatečně dobře prodat. Souvisí to i s tím, že nemá na vedení kampaní dostatek finančních prostředků. To je ale jenom tušení, nemohu to nijak doložit. Zdá se, že ta strana potřebuje nějakou velmi výraznou vnitřní obrodu, aby mohla v politice hrát významnou úlohu. A to ještě nemluvím o tom, že by mohla volby vyhrávat, jak tomu bylo v minulosti.
LN: Kdo by mohl být pro ANO během víkendových voleb největším soupeřem?
Komunální a senátní volby spolu velmi málo souvisí. Na celostátní úrovni jsou pro ANO největšími soupeři Piráti a ODS. A nikdo další se tomu pravděpodobně ani zdaleka nepřiblíží. Pokud jde o senátní volby, v celostátním měřítku budou mít navrch nezávislé osobnosti, i když třeba kandidují s podporou různých politických stran. A že Senát se stane poměrně hodně sborem politických individuí, řekněme solitérů. Což možná odpovídá původní ideji tvůrců české ústavy. Ale nevím, jestli to úplně prospívá fungování systému, zejména legislativnímu procesu.
