Na tento čtyřletý plán rozvoje státu místní politici vyčlenili 130 miliard dolarů. A právě to je příležitostí pro české firmy, které se na kuvajtském trhu dosud příliš neuplatnily. Nové známosti a kontrakty chtěli čeští podnikatelé navázat přímo v Kuvajtu, kam přijeli spolu s delegací vedenou prezidentem republiky Václavem Klausem. „Pro české podnikatele je to příležitost, jak se dostat na kuvajtský trh a prostřednictvím jeho i do okolních zemí,“ uvedl Stanislav Kázecký z českého Svazu průmyslu a dopravy. Že by došlo během třídenního pobytu v zemi přímo k podepsání nějaké smlouvy, sice nepředpokládal, nicméně Češi zde mají mnoho příležitostí uspět. A to zejména v petrochemickém průmyslu, ve stavebnictví, ale i v zemědělství.
S velkými plány proto do Kuvajtu přijel i Jaroslav Vlach z firmy OKZ Holding. „Naše společnost by sem ráda dodávala do petrochemického průmyslu to, co umíme nejlépe a co stavíme v celé Evropě. Jsou to zásobníky na ropné produkty. A rafinerie, jak je známo, zde jsou a budou se stavět i další,“ nechal se slyšet Vlach. „Vždycky jde o kvalitu, o cenu a o servis, který nabízíme.“ Češi ale nejen chtějí dovážet své produkty do Kuvajtu, ale přáli by si také, aby Kuvajťané investovali v Česku. Kuvajt je jedním z největších producentů ropy na světě a bohaté místní rodiny nyní prý hodně investují na západě zejména do farmakologického průmyslu. Proč si nevybírají i střední Evropu? „Důvodem pro to zřejmě bude, že není dostatečně propagováno investiční prostředí v zemích střední a východní Evropy. Ale možná tu je i historická obava z nestabilního prostředí. Jsme tady právě proto, abychom tyto předsudky vyvrátili,“ vysvětlila Alexandra Rudyšarová z agentury CzechInvest. Podle ní by Kuvajťané v Česku mohli investovat například do oblasti biotechnologií, farmakologie a materiálových technologií, například nanotechnologií.
