V prvních letech po rozdělení společného státu v roce 1993 bylo největším problémem ve vzájemných vztazích obou zemí nedokončené rozdělení zbytku federálního majetku.
Dělení majetku
Práce na dělení majetku – obvykle v poměru dva ku jedné ve prospěch ČR – začaly už koncem roku 1992, později se ale jednání zadrhla. Slovensko požadovalo vrácení 4,1 tuny zlata z bývalých rezerv Státní banky československé (SBČS) a odkoupení dalších téměř pěti tun zlata zachráněných po bývalé Slovenské národní bance za účetní cenu.
Česká strana oproti tomu usilovala o uznání slovenského dluhu 24,7 miliardy korun, který podle ní vznikl po dělení SBČS.
Dělení majetku uzavřeli až 24. listopadu 1999 podpisem smlouvy tehdejší premiéři obou zemí Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda. Na jejím základě odevzdala Česká národní banka Slovensku 4,1 tuny zlata, které zadržovala za pohledávku 25,8 miliardy korun po dělení ústřední federální banky.
Banka vrátila zlato s tím, že česká vláda od ní pohledávky vykoupí za symbolickou jednu korunu. Součástí smlouvy bylo mimo jiné protokol o řešení majetkových podílů v Komerční bance (KB) a Všeobecné úvěrové bance Bratislava (VÚB) mezi fondy národních majetků ČR a Slovenska.
Havel označil Mečiara za člověka trpícího stihomamem
V prvních letech samostatných států byla také příznačná nízká četnost vzájemných setkání. Mezi lednem 1993 a říjnem 1997 se premiéři jen krátce setkávali na mezinárodních akcích.
Vladimír Mečiar nakonec návštěvu ohlášenou na duben 1997 odložil a její uskutečnění pak podmiňoval omluvou od českého prezidenta Václava Havla, který jej v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro označil za člověka trpícího stihomamem.
Později pak Praha zase žádala diplomatickou nótou o omluvu Mečiara za jeho hrubé a urážlivé výroky na jednom z mítinků Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) na adresu Havla a jeho bývalé manželky Olgy.
Mečiar Havlovi také například vyčítal, že přispěl k zastavení zbrojní výroby na Slovensku bez kompenzací a tím k růstu nezaměstnanosti. „Na jednom setkání před jeho cestou do USA jsme jednali o tom, aby nesliboval zastavení zbrojního průmyslu na Slovensku. Že musí být konverze a zdroje, které umožní přechod fabrik na jinou výrobu, jinak hrozí plošná nezaměstnanost. Jeho reakce byla: ‚Snad nám Američani za to něco dají.‘ Nedali nám nic,“ řekl kdysi Mečiar.
K pověsti člověka, který zrušil prosperující zbrojní výrobu, ale přišel Havel nevinně. O omezení povážské výroby tanků a další techniky rozhodlo už komunistické vedení země koncem 80. let.
Mečiarovy výčitky vůči Havlovi
Mečiarův autoritativní styl vládnutí se dočkal kritiky od řady zahraničních organizací a v polovině 90. let byl obraz Slovenska v zahraničí natolik špatný, že se země dostala do mezinárodní izolace a vypadla z první integrační vlny do EU i NATO.
Zatímco ČR vstoupila do NATO již v roce 1999, Slovensko až v roce 2004 a i z toho Mečiar nepřímo obviňoval Václava Havla. Mečiar například Havlovi vyčítal, že v období před pražským summitem NATO v roce 2002 upozorňoval na možné ohrožení demokracie na Slovensku.
Také tehdejší velvyslanec USA při alianci Nicholas Burns řekl, že vláda s účastí Vladimíra Mečiara nebo jeho Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) by byla „základní překážkou“ slovenského vstupu do NATO.
Premiérem se nakonec stal Mikuláš Dzurinda, jehož příchod k moci vzbudil mezi českými politiky velmi pozitivní ohlas.
Proti dvojímu občanství
Problémem byla také otázka občanství po rozdělení společného státu. Lidé žijící v obou zemích si museli zvolit občanství, nárok na ně se určoval nejen podle aktuálního trvalého pobytu, ale také z místa narození nebo občanství rodičů. Obě země se přitom dlouho stavěly odmítavě k možnosti občanství dvojího. Tisíce českých důchodců pobírajících penze ze Slovenska pak 15 let čekaly, než se ČR rozhodla důchody jim dorovnat.
V roce 1999 vyvolal bouři kritiky na Slovensku tehdejší premiér Miloš Zeman svými výroky o slovenském pivu. Zeman tehdy uvedl, že pivo z Popradu je vhodné leda na čištění zubních protéz.
Heger kritizoval Fialu kvůli kontrolám
Z poslední doby vzájemné vztahy zatěžovaly kontroly na hranicích. Česká vláda rozhodla kvůli rostoucí nelegální migraci zejména Syřanů, kteří využívají ČR jako tranzitní zemi přes níž chtějí pokračovat do dalších států EU, o dočasném obnovení kontrol na hranici se Slovenskem 26. září 2022.
S rozhodnutím o znovuzavedení kontrol na hranici od počátku nesouhlasila slovenská strana, tehdejší premiér Eduard Heger už 28. září Fialovu vládu za tento krok kritizoval. Předseda slovenské vlády naznačil, že problém je v zajištění ochrany vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu osob v Maďarsku.
Kontroly trvaly do začátku února 2023. Česko spustilo v koordinaci s Polskem kontroly na hranicích se Slovenskem opět loni v říjnu, od letošního února jsou jen namátkové.
Ve středu po jednání vlády oznámil premiér Petr Fiala (ODS), že česko-slovenské mezivládní konzultace se v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Česko a Slovensko se v zahraniční politice liší zejména v postoji k válce na Ukrajině. Zatímco Česká republika napadenou zemi podporuje i vojensky, Slovensko poskytovat materiál z armádních zásob nehodlá. Podle Fialova vyjádření z minulého týdne se země liší i v názorech na příčiny ruské agrese.
Česká vláda považuje za problematické například setkání slovenského ministra zahraničí Juraje Blanára s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Šéfové diplomacií se sešli minulý týden na regionálním fóru v Turecku, s Lavrovem se setkal také maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Pozornost také vyvolalo oznámení, že letošní 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec bude místo Bratislavy v Praze, záštitu nad ní převzal český prezident Petr Pavel. Organizace, jež v uplynulých měsících čelila kritice některých slovenských vládních politiků včetně premiéra Roberta Fica, označila změnu místa konání akce za výsledek dlouhodobé snahy o rozšíření svých aktivit napříč střední Evropou.
