Předchozí dva roky panovalo v Česku sucho. Duben ukazuje, že kritický by mohl být i letošek. Na bezmála polovině území panuje už nyní výrazné, až extrémní sucho. Spolu s ním roste i riziko vzniku požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe) dali dohromady unikátní projekt, který mapuje, jaká je šance, že oheň vznikne v jednotlivých dnech.
Kupříkladu úterý zbarvilo mapu republiky převážně do červené barvy, která znamená středně vysoké požární riziko. Důvodem je zmíněné sucho, které je jedním z hlavních rizik nárůstu lesních požárů. Stav půdní vlhkosti se během tohoto týdne zhoršuje, a to nejen v povrchové vrstvě do čtyřiceti centimetrů, ale i v těch hlubších. „Snížená dostupnost vody bude prakticky na celém území republiky a ke konci týdne bude na 80 procentech území dokonce výrazné, až extrémní sucho,“ uvádí web Firerisk.cz.
‚Hejtit Gretu je snadné. Naším úspěchem je vznik Uhelné komise,‘ říká iniciátor studentských stávek za klima |
Za ním stojí titíž lidé, kteří jsou autory jiného, dnes už běžně využívaného portálu Intersucho. „Když jsme okolo roku 2013 pracovali s projekcemi sucha, uvědomili jsme si, že pokud se frekvence sucha změní a budou narůstat teploty, poroste i počet požárních dní. S kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jsme proto začali vymýšlet nástroj, který by zlepšil předpověď požárního rizika,“ řekl serveru Lidovky.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe.
Během dne je riziko požáru různé
Vědci vycházejí z několika faktorů, které skládají precizní obrázek. Je to obsah vody v povrchové vrstvě půdy, denní teplota a rychlost větru. „Ta do toho vstupuje dvěma způsoby. Ovlivňuje výpar a také je to faktor, který samotný zvyšuje nebezpečnost počasí. Pokud je horko a sucho, ale nefouká vítr, pak i v případě, že požár vznikne, riziko není příliš velké, protože může být poměrně rychle uhašený,“ vysvětluje Trnka. Dalším parametrem je stabilita atmosféry, což podle Trnky v podstatě vypovídá o tom, jak atmosféra usnadňuje stoupání teplého vzduchu do vyšších vrstev. I to přitom může mít na vznik požáru vliv.
  |
Až doteď se v tuzemsku pracovalo převážně s modely, které pracovaly s denním měřítkem. Během dne je ale riziko požáru různé. Největší je mezi polednem a čtvrtou odpoledne, přičemž záleží na místě. Na svazích na severu to může být jinak než v rovinaté nížině. Portál Firerisk.cz pracuje s hodinovými frekvencemi. Na úvodní mapě je pak vidět nejhorší denní hodnota. Když ale člověk do mapy zabředne, může si vyhledat konkrétní katastr, kde se mu zobrazí i denní průběh. Až na šest dní dopředu.
Vědci varují: Zelená politika je drahá, ale nezapomínejme v této době na klima |
Požárů vegetace mimo zastavěná území je kolem osmi tisíc ročně. Většinou jsou malé, zanedbatelné. Jejich počet ale může stoupnout až na dvanáct tisíc za rok, a to v letech, která jsou výrazně suchá a teplá. Takové roky nejsou v posledních letech v Česku nijak vzácné. Dvě třetiny požárů podle Trnky vzniknou tak jako tak, další třetina je výrazně ovlivněna počasím.
„Česko zatím nepatří mezi země, kde by rozsáhlé požáry byly běžné. Z části je to dáno klimatickými podmínkami, i proto, jaké je u nás složení vegetace. Nemalou měrou má vliv i to, že jsme poměrně hustě zalidněná země a máme historicky zakotvený a velmi vyvinutý systém požární ochrany a dobrovolných hasičských sborů. Přírodní požáry lze pokrýt místními sbory, které mohou být na místě velmi rychle, čemuž přispívá i velmi dobrá síť cest. Měnící se klima nás ale dovede k tomu, že dnů, které jsou pro vznik požárů příznivé, bude přibývat. Výrazně přibývají i ty nejrizikovější, kterých bylo dosud velmi málo,“ udává Trnka.
S mapami mohou pracovat obce, dobrovolní hasiči, kteří nemají k dispozici denní přehled od ČHMÚ jako jejich profesionální kolegové, ale i státní správa. Kromě CzechGlobe a ČHMÚ se na projektu podílel také Ústav pro výzkum lesních ekosystémů.
