Šustek se zaměřuje na dějiny protinacistického odboje. Věnuje se například atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha a následné heydrichiádě, ke které vydává edici komentovaných německojazyčných dokumentů. Podílel se i na podobě památníku v jízdárně pražských ruzyňských kasáren, kde byli popraveni vedoucí představitelé domácího odboje.
Loni se Šustek - stejně jako lidická pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu ještě pod vedením Jany Bobošíkové - postavil na stranu jedné z přeživších lidických žen, která byla po válce obviněna z udavačství. Spor vedl k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident.
  |
Místo v radě po zesnulé Naděždě Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů, není obsazeno od ledna 2017. Prezident za ni nenabídl Senátu náhradu, kterou by horní komora mohla akceptovat. Zeman neúspěšně do rady nominoval jen dva adepty, a to v roce 2017. Předloni Senát prezidenta vybídl, aby s další nominací neotálel.
Zeman jako nástupkyni navrhl nejprve spisovatelku a signatářku Charty 77 Lenku Procházkovou. Senát ji ale odmítl, stejně jako pozdější Zemanovu nominaci zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Jeho kandidaturu odmítl projednávat kvůli Srpově členství v předlistopadové komunistické straně, neboť tím byly porušeny zákonné podmínky pro členství v radě. Zeman poté opět nominoval Procházkovou, ale ani na podruhé u senátorů neuspěla. Důvodem odmítnutí byly zřejmě současné postoje Procházkové. Podle jejích kritiků spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky.
Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek, jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.
