Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Utopit téměř stoletou značku by nebylo šťastné, říká Čunek ke koalici se Starosty

Česko

  20:00
PRAHA - Starostové a lidovci mají za sebou politické zásnuby, teď se musejí vypořádat s detaily „předmanželské“ smlouvy o spolupráci. „Úvaha, že teď už nemůže jeden nebo druhý cuknout, je falešná,“ říká hejtman Zlínského kraje a vlivný lidovec Jiří Čunek.

Lidovec Jiří Čunek. foto:  Michal Růžička, MAFRA

Čunek: Sňatek se Starosty může ztroskotat, záleží na dělbě míst na kandidátkách

LN: Ve hře bylo několik variant spolupráce, Starostové a nezávislí (STAN) chtěli vznik nové strany. Vy jste ale nabídli volební koalici. Proč zrovna tu?
Na naší celostátní konferenci zvítězil názor, že ztratit a utopit téměř stoletou značku v nějaké nové straně by nebylo takhle blízko od voleb šťastné. Byl to natolik dominantní problém, že jsme se přiklonili k otevřenému modelu. Hodně lidí také říkalo, že dělat úhybné manévry kvůli pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny není správně.

LN: Zamysleli jste se nad všemi variantami, včetně té, že by Starostové kandidovali na lidovecké soupisce?
Určitě. Drtivá většina kolegů jsou politici, kteří tu práci už dělají nějakou dobu. Výhoda nové volební strany je v tom, že by stačilo pět procent, abychom se dostali do sněmovny. Stejná výhoda platí, i kdyby KDU pustila na své kandidátky lidi ze STAN, někde i v pozicích lídrů. To ale Starostové nechtěli. Zvolená otevřená koalice má tu nevýhodu, že na místo pěti musíte překročit hranici deseti procent. U některých straníků to vzbuzuje obavu, ale většina se toho nebojí.

LN: STAN se v průzkumech pohybuje těsně pod pěti procenty, KDU kolem sedmi. Do většího rizika tak jdete vy. Máte něčím podloženo, že společně můžete překročit deset procent?
Z výsledků krajských voleb víme, že moravské kraje na to dost hlasů mají. V českých krajích a také na Vysočině, která je na pomezí, jsou výsledky dobré. Tam, kde se my neumisťujeme, například ve středních Čechách nebo v Liberci, jsou zase úspěšní Starostové. Ve Středočeském kraji měli přes 18 procent, v Libereckém přes 32 procent. Špatná úvaha je počítat matematický průměr obou stran, ale synergie může dát výrazně vyšší dvouciferný výsledek než deset procent.

LN: Nebojíte se, že spojení stran některé voliče naopak odradí?
Taková obava existuje, ale domníváme se, že je málo voličů, kteří by měli tak zásadní odpor ke KDU-ČSL nebo ke STAN, že by jedno či druhé nevolili.

LN: Vy i Starostové mluvíte o programové shodě. Ale co otázka sexuálních menšin nebo adopcí homosexuály?
Nemyslím, že by v tomto ohledu byli Starostové o mnoho vstřícnější než my. Ano, jsou to základní otázky života a smrti této civilizace, na kterých lidovcům velmi záleží. Osobně jsem přesvědčený, že svoboda pro všechny jinakosti je naplněna přes míru a není potřeba v této otázce dělat víc. Mohou beztrestně a bez problémů žít v této společnosti, nikdo je neostrakizuje. Sexualita vždy byla doménou vztahu dvou lidí a tak by to mělo zůstat. Je to intimní prostor, do kterého by veřejnost neměla vstupovat.

LN: Další překážkou sblížení je sestavování kandidátek. Nerozejdete se na tom, jak se obsadí horní příčky?
Přistoupili jsme pragmaticky ke vzájemnému spojení a pragmaticky bychom měli přistoupit ik tomuto. Měli bychom definovat nejen to, kde je silná která strana, ale i jaké máme kde výrazné osobnosti a z nich kandidátky poskládat. Zásadní je rychle vygenerovat krajské lídry a ustavit obsazení prvních tří čtyř míst. Tito lidé by pak spolu měli výrazně diskutovat, znát se, probírat postoje a program.

Musí si také říct, s kým jsou schopní po volbách utvořit koalici. Předvolební psychologie do vlastních řad je daleko důležitější než cokoli jiného. Někteří mí kolegové vidí problém v technickém nastavení, ve smlouvě. Ale já mám zkušenost, že kdykoli měla nějaká strana nebo spojení stran problémy, našly lehce důvody, jak smlouvy porušit.

LN: Jak se ale ta první čtyři místa rozdělí? Půl na půl?
Klíč by měl odrážet aktuální volební možnosti. Daleko důležitější než poměr je nasazení jednotlivých kandidátů podle jejich síly v daném regionu a schopnosti získat hlasy. V krajích, kde mají lidovci podporu malou, by bylo třeba více Starostů a naopak. Obě strany ale chápou, že lidovci mají přece jen o něco víc voličů, poměr by tedy mohl být 60 ku 40. Konkrétní jména i pořadí by měla projít diskusí a nominovaní budou vědět, že pokud je někdo v kraji například dvojka, může ve výsledku skončit až pátý. To se týká Starostů i lidovců.

LN: A co kraje, kde mají obě strany podobnou podporu, jako například v Hradci Králové, nebo jsou naopak obě slabé, jako například v Ústí nad Labem?
Tam by se měl počet doplňovat, aby byl naplněn celkový poměr ze všech krajů. Ale i tady platí, že budeme sledovat, který z kandidátů má větší šanci uspět. Záleží také na atmosféře v kraji, jak se znají lidé od nás se STAN, zda je animozit mezi potencionálními kandidáty více či méně.

LN: Nebudou členové KDU-ČSL naštvaní, že přijdou o některá volitelná místa?
Je to možné, ale záleží především na tom, jak se bude s členskou základnou komunikovat a jaký vztah s ní navážou kandidáti obou stran. Když to budou lidé, kteří splní kritéria obou členských základen, pak nemusí nastat zásadní problém. Pokud to vykomunikované nebude, pak by samozřejmě mohl získat navrch názor lidovců, že jsme tradiční strana, která by měla jít do voleb sama. Takové názory existují, což dokládá řada usnesení jednotlivých okresních výborů. Ale na komunikaci je ještě čas.

LN: Do jaké míry to může ovlivnit dohodu jako takovou?
Významně. Stále to stojí tak, že spolupracovat chceme. Může se ovšem ukázat, že existují důvody, pro které se to dohromady nedá. Pak by každý šel sám a já jsem přesvědčený, že i tak to za pokus stálo.

LN: Určitě ale existuje úvaha, že teď už nemůžete cuknout?
Existuje, ale myslím, že je falešná. Obě strany se mohou z nějakých důvodů rozhodnout jinak. Nakonec ani hlasování nejvyšších orgánů nebylo stoprocentní. Kdyby se už teď ukázaly rozpory, pak je možné, že se rozejdeme.

LN: Starostové ustoupili v tom, že celostátním lídrem bude předseda KDU Pavel Bělobrádek. Budou i lidovci ochotní udělat ústupky? Mluví se například o Praze, kde se o první místo na kandidátce uchází lidovecký ministr Daniel Herman i předseda STAN Petr Gazdík.
Určitě budeme ochotní dělat ústupky. Už to, že jsme schopní utvořit volební koalici, pro nás znamená riziko, je to částečně ústupek a zároveň ukázka sebevědomí. Ale jsou to všechno zcela bagatelní problémy proti těm, které přijdou, pokud uspějeme a budeme třeba ve vládě.

Neupírám Starostům právo, že mají své požadavky a něco chtějí. Mám rád, když si lidé řeknou, oč jim jde. Nejhorší je, když se všichni tváří distingovaně a oheň boje hoří za dveřmi, to není dobře. Ať chtějí, ale musí se to dohodnout, a když se to dohodne, musí se to respektovat.

LN: Jedna z důležitých věcí je doladění ekonomických otázek. S tím souvisí i kroužkování, které je vůlí voličů.
Pokud se kandidátka sestaví podle volební síly jednotlivých kandidátů, pak by kroužkování nemělo nic změnit. Jestliže strana stojí za to, vybere si takové kandidáty a takové pořadí, které odpovídá její síle.

LN: A ty peníze?
Musíme si říct, jakým způsobem se budou dělit, ať už příspěvek státu za výsledky voleb, nebo za jednotlivé mandáty. Problém může způsobit nový zákon o financování politických stran, který zavádí například limity na dary od lidí a firem. Ještě s ním není žádná zkušenost, to, co jsme věděli během minulých voleb, dnes neplatí. Tam může vzniknout nějaký zádrhel.

LN: Zmínil jste, že chcete určit, s kým jít a nejít do koalice po volbách. Budete tu zprávu vysílat dopředu?
Klidně to můžeme říct, u lidovců je obecně známo, že nepůjdeme do koalice s komunisty, přímo ani s jejich tichou podporou. Nechceme navazovat spolupráci ani s ultra komplikovanými, extremistickými stranami. Pokud se do sněmovny dostanou současné standardní strany, tam zásadní problém nebude.

LN: V čem vidíte největší plus spolupráce se Starosty?
Mnozí lidovci jsou také starostové, ať současní, nebo bývalí, takže je mnoho problémů, které vidíme stejně a stejně nahlížíme i na jejich řešení. Po volbách v roce 2006 měli lidovci něco málo přes 7 procent, Zelení o necelé procento méně. Kvůli volebnímu systému, který máme, jsme získali 13 poslanců a Zelení jen 6. To je to, co nás se STAN dává dohromady – volební systém, který posiluje silnější a ubírá slabším. Je lépe se spojit a pak být i silnější ve vyjednávání o případných vládách.

Autor: