130 let
Václav Klaus

Václav Klaus | foto: Jan Zatorsky, Lidové noviny

Dnes v LN

Depeše s 'návodem na Klause': Je pyšný, přehlíží ostatní

Česko
  •   11:45
Dění v Česku monitorovala americká ambasáda pravidelnými depešemi, jejichž znění odtajnil server WikiLeaks. Z hlášení velvyslanců USA se centrála ve Washingtonu dozvěděla například o údajném korupčním pozadí nákupu obraněných pandurů, o pikantních detailech zdejší politické scény či získala "návod, jak chápat" hlavu státu Václava Klause.

Velmi pilní byli pracovníci americké ambasády v Česku. Mezi jejich depešemi do USA se objevila i charakteristika českého prezidenta Václava Klause. "Je pyšný na to, že se považuje za intelektuála. O svém intelektu má neobyčejně vysoké mínění, což vede k tomu, že přehlíží ostatní," stojí například v jednom z hlášení.

Topolánek předvídal, že jeho vláda skončí

Na poslední schůzce 21. září 2006, při níž se tehdejší velvyslanec USA William Cabaniss loučil s funkcí, se mu čerstvý premiér Mirek Topolánek svěřil, že jeho kabinet nevydrží hlasování o důvěře.

Mirek Topolánek při svém vystoupení na konferenci Forum 2000.

Když mu Cabaniss říkal, že doufá, že mu bude moci poslat blahopřejný e-mail, Topolánek údajně naklonil hlavu na stranu a řekl: "Příští rok."

Cabaniss to v depeši překládal jako možnost, že by Topolánek získal mandát pouze do předčasných voleb v roce 2007. "Topolánek uznal, že osud vlády je nejistý," poznamenal v depeši velvyslanec dále.

INFOGRAFIKA:

První Topolánkův kabinet nakonec skutečně důvěru nedostal, uchytila se až obnovená druhá sestava.

Tošovský do mezinárodního měnového fondu

Značnou pozornost věnovala americká ambasáda rovněž ruské nominaci někdejšího guvernéra České národní banky a bývalého premiéra Josefa Tošovského na post generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu.

Josef Tošovský

Tehdejší první muž americké ambasády Richard Graber referoval v depeši ze srpna 2007 do USA, že nominace "oživila stará podezření motivovaná někdejším členstvím Tošovského v KSČ a četné fámy o napojení na StB či jeho možné zapojení do tunelování Česka".

Graber uzavírá, že každopádně nepanuje shoda v tom, co Rusko ke kroku motivovalo. Tošovský nakonec v boji o post neuspěl.

Assangeova informační válka

Internetový server WikiLeaks, který zveřejňuje utajované dokumenty, založil australský novinář a internetový aktivista Julian Assange (40) v roce 2006.

Na paškál si server bere hlavně nedostupná data, která se týkají USA: mimo jiné záznamy z věznice Guantánamo, obsah mailové schránky Sarah Palinové, záznam útoku amerického vrtulníku na reportéry Reuters v Iráku.

Od loňského podzimu zveřejnil portál přes 140 tisíc tajných amerických diplomatických depeší.

Assange představuje server jako prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistickému chování, proti kterému má smysl bojovat.

KLÍČOVÉ AKTIVITY WIKILEAKS:
Leden 2007: Assange oznámil, že se mu díky „mezinárodní spolupráci“ podařilo shromáždit víc jak milion dokumentů.

Duben 2010: Na WikiLeaks byla zveřejněna nahrávka z roku 2007, na níž posádka amerického vrtulníku střílí do skupiny údajných iráckých ozbrojenců. Byli v ní i dva pracovníci tiskové agentury Reuters, včetně reportérů zemřelo 12 lidí.

Červenec 2010: Do vazby byl vzat americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning (22) kvůli podezření ze zveřejnění přísně tajných informací. V online korespondenci se měl vychloubat, že získal 260 tisíc tajných zpráv a odeslal je WikiLeaks.

Červenec 2010: Na 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, zveřejnil server. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Talibanu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích CIA v Afghánistánu.

6. prosince 2010: WikiLeaks zveřejnil tajný seznam objektů, které Američané z hlediska své bezpečnosti považují za „životně důležité“ a jejichž ztráta by mohla mít kritický dopad na zdravotnictví, ekonomiku či národní bezpečnost.

7. prosince 2010: Assange na švédskou žádost zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu. Assange obvinění odmítá, jsou podle něj politicky motivovaná a souvisejí s aktivitami WikiLeaks. 

14. prosince 2010: Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 tisíc liber (zhruba 7,1 milionu korun). Letos v únoru pak rozhodl, že může být Assange vydán do Švédska.

Velké téma o depeších z Česka najdete v pondělním vydání deníku Lidové noviny.

Autoři: Petr Pešek, Lidovky.cz
  • Vybrali jsme pro Vás