Pořád se něco děje a to by v tom byl čert, aby se mnoho věcí nedělo zároveň, což pak vypadá, jako by spolu souvisely. Vědci jsou na světě také proto, aby dokázali odhalit souvislosti skutečné od zdánlivých. Adept vědy se velmi brzo dozvídá, že korelace dvou jevů neznamená nutně kauzalitu, tedy že jeden vyplývá z druhého, a už vůbec to neříká nic o směru takové kauzality, tedy co vyplývá z čeho.
Ukažme si to na známém příkladu čápů a dětí. Je všeobecně známo, že děti nosí čápi, nicméně vědci obvykle popírají to, co každý ví, a nahrazují to tzv. vědeckými pravdami, kde hodnotou je jistá kontraintuitivnost (vědeckou pravdu dokáže vymyslet jen vědec, a tak je třeba mít vědce). Proto byli vědci před nějakými dvaceti lety překvapeni tím, že množství čápů a množství dětí ve střední Evropě těsně korelují. Místo aby uvěřili moudrosti věků, začali hledat jiné vysvětlení: děti nenosí čápi ani děti nenosí čápy (což by také nebylo špatné vysvětlení), ani to není náhoda, nýbrž oba jevy kauzálně plynou z něčeho dosud nepovšimnutého. V mimořádně zaostalých krajích – jimž nyní říkáme kraje „zachovalé“ (oba pojmy znamenají totéž, totiž regiony, kde se dlouhodobě nic neděje, a liší se jen tím, zda si přejeme, aby se věci děly, v současnosti zjevně převládá přání, aby se nedělo nic) – se uchovala taková podoba krajiny a lidské populace, že tam dosud žijí čápi a zároveň se tam dosud rodí děti. Neboli vlhké louky, vesnice, KDU-ČSL a žáby.
Toto byl příklad žertovně triviální, ale se špatným či aspoň nejasným chápáním kauzality se setkáváme na každém kroku. Už biolog Lewis Thomas se kdysi podivoval výzkumu, který odhalil, že nesnídání zvyšuje mortalitu: pokud opravdu lidé, kteří nesnídají, následně hynou víc než lidé, kteří snídají, nemůže to být třeba tím, že lidé, kteří v době výzkumu nesnídali, byli už nějak nemocní, a tudíž za prvé nesnídali a za druhé umírali? Skutečně pravidelný sex prodlužuje život? Opravdu mají ženy nižší platy proto, že jsou ženy?
Způsobů, jak špatné hypotézy o kauzalitě odhalit, je několik – pomůže experiment (když pobijeme čápy a vše ostatní zůstane beze změny, ubude dětí?), pomůže soustředění na výjimky (jsou panelová sídliště, kde je spousta dětí a ani jeden čáp). Je dobré si kritické myšlení hledající pravou kauzalitu, tedy základ našeho porozumění světu, občas procvičovat.
Tak například bohatí lidé mají jachty. Znamená to, že jachty způsobují bohatství – ano/ne? Anebo skoro stejný příklad: bohaté státy hodně investují do vědy. Znamená to, že věda způsobuje bohatství, jak se obvykle tvrdí, anebo to znamená, že chudý stát má co dělat, aby ufinancoval tajnou policii, kdežto bohatý stát může peníze vyhazovat oknem? Anebo to obojí plyne z něčeho třetího, na první pohled neviditelného (třeba z protestantismu)? Můžeme se soustředit na výjimky – bohaté země, které do vědy neinvestují (to bývá něco s ropou), a chudé země, které investují (tam jde obvykle o zbrojení). Anebo by to chtělo experiment. Vzít chudou zemi, přinutit ji, aby veškerou zahraniční pomoc investovala do výzkumných ústavů, obehnat ji ostnatým drátem, aby tamní vzdělanci neutekli do Ameriky, a padesát let čekat, co to udělá.
Z nedostatku financí a politické moci nelze pokus učinit, ale můžeme přimhouřit oči a začít si ten úžasný rozvoj, takto spuštěný, aspoň představovat ...
***
Už Lewis Thomas se podivoval výzkumu, který odhalil, že nesnídání zvyšuje mortalitu
O autorovi| Jan Zrzavý evoluční biolog, Autor přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity
