Kraje se připravují na to, že po nedávném přelomovém rozhodnutí Ústavního soudu budou muset majitelům aut platit odškodnění za vozy poškozené na rozbitých krajských silnicích. Některé se proto hodlají obrátit na pojišťovny.
PRAHA Miroslav Skalický je opravdu neobyčejný řidič. Dokázal totiž nemožné. Vysoudil odškodnění na Pardubickém kraji, na jehož nekvalitní silnici si před rokem utrhl kolo svého vozu.
Jeho spor s krajem skončil až u Ústavního soudu. Ten dal Skalickému za pravdu a přisoudil mu odškodné ve výši sedm tisíc korun. Jako první o tom informovala televize Prima.
Částku uhradí správce silnice, tedy Pardubický kraj. Doposud tomu bylo jinak. U hrstky případů, kdy řidič ve sporu s krajem uspěl, platily odškodnění vždy správy a údržby silnic, tedy firmy, které za krajské peníze silnice opravují.
Vzhledem k tomu, že tento verdikt vynesl Ústavní soud, je pravděpodobné, že podobný postup zvolí i soudy nižších instancí. V Česku sice precedenční právo neexistuje, nicméně obecné soudy by se měly verdikty Ústavního soudu řídit nebo alespoň důkladně vysvětlit, proč tak nečiní.
České kraje proto zbystřily a proti obdobným případům se hodlají pojistit. „Nyní padá zodpovědnost za stížnosti či soudní pře poškozených řidičů na správy a údržby silnic. Kdyby rozhodnutí ústavního soudu do budoucna přeneslo tu zodpovědnost přímo na kraje, ty by z toho musely vyvodit důsledky. Tedy by se pojistily,“ říká Roman Kočí, vedoucí oddělení dopravně správních agend Plzeňského kraje.
Krajské úřady se ale nějaké záplavy šoférů s utrženými koly neobávají. Uklidňuje je dosavadní statistika. „S odškodněním kvůli poškozenému vozu vlivem nekvalitní silnice ročně uspějí jen řádově jednotky řidičů. Většinou se ukáže, že jeli nepřiměřenou rychlostí,“ říká Miroslav Mocek, zástupce ředitele Krajského úřadu Pardubického kraje.
Tuto praxi potvrzují i dopravní experti - například mluvčí Ústředního automotoklubu Pavel Kuchálik. Podle něj má s odškodněním šanci uspět jen řidič, který na naprosto bezproblémové a upravené silnici potkal například půlmetrový výmol, který mu následně zdevastoval vůz. „Řidiči, kteří by si auto zničili na hrbolaté a nekvalitní komunikaci, to ani nemusí zkoušet. Kraj je smete s tím, že měli přizpůsobit svou rychlost kvalitě cesty,“ vysvětluje Kuchálik.
Podobně celou situaci vidí i mluvčí Autoklubu ČR Václav Špička. „U nás se stále říká, že řidič něco zanedbal, že nepřizpůsobil svou rychlost terénu. Stát je za tyto případy popotahován jen velmi ojediněle. A je to logické. Je totiž o mnoho snazší usvědčit řidiče z nepřiměřeně rychlé jízdy než dokázat kraji, že za škodu mohla jeho zanedbaná silnice,“ myslí si Špička.
Kvalitou českých silnic se LN zabývaly už v březnu. Upozornily tehdy na případ šestatřicetiletého motoristy Jana Procházky, kterému se na nekvalitní silnici u Poděbrad stala obdobná věc jako Skalickému na Pardubicku. „Jel jsem za rodiči a na okresní silnici jsem se vyhýbal autobusu. Trefil jsem tak patnáct centimetrů hluboký výmol a kolo to prostě nevydrželo,“ popsal na jaře svůj nepříjemný zážitek Procházka. Oba příběhy se od sebe ale v jednom hodně liší. Zatímco Skalický se nevzdal a svůj boj s krajem vyhrál, Procházka do soudního sporu nešel, svěsil ramena a opravu vozu si zaplatil sám.
Podobně jako on ročně dopadají stovky českých řidičů, kteří doplácejí na rozbité silnice. Velmi tristní stav komunikací zjistily LN například na Kolínsku ve středních Čechách. Za špatnou situaci na zdejších více využívaných tazích může podle místních většinou kamionová doprava.
Kamiony totiž nechtějí platit mýtné na dálnicích, a proto využívají lepší okresní silnice, které vedou v souběhu s dálnicí. V tankodrom se tak postupem času změnily komunikace v městě Pečky i ve třicetitisícovém Kolíně.
Stav českých silnic navíc zhoršuje nedostatek peněz na jejich údržbu. Letošní tuhá zima zničila silniční tahy natolik, že silničáři v mnoha českých regionech přiznávají, že jim nestačí vyčleněné peníze. „Budeme potřebovat tak o třetinu více,“ řekl před časem ředitel správy a údržby silnic Pardubického kraje Jan Němec.
Poznámku Martina Weisse čtěte na str. 10
***
České silnice v číslech
Špatný stav silnice je v Česku šestou nečastější příčinou dopravních nehod. Loni kvůli díře na silnici havarovalo podle oficiálních statistik jen 500 aut, ve skutečnosti jich však bylo mnohonásobně více, ale většina těchto nehod se schová do položky nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky. Nekvalitní vozovka je nejčastěji problémem u silnic II. a III. třídy, o něž se starají kraje či obce.
Pro příklad: v Pardubickém kraji, který před několika týdny prohrál u Ústavního soudu spor kvůli díře na silnici, mají na menší opravy (záplatování) komunikací vyčleněno na letošek 70 milionů korun. Na velké rekonstrukce silnic vydal Pardubický kraj v letech 2002 až 2008 celkem 3,2 miliardy korun. Za tyto peníze se v kraji opravilo 263 kilometrů silnic a 62 mostů.
Kolik stojí oprava
Částečná rekonstrukce jednoho kilometru silnice II. třídy stojí zhruba pět milionů korun (cena zahrnuje vyfrézování starého povrchu a pokládku nového asfaltového koberce). U silnice III. třídy přijde oprava stejně dlouhého úseku na čtyři miliony korun. Zdroj: Pardubický kraj
