Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví a že bude pravděpodobně napaden u Ústavního soudu.
Cílem tohoto zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy, zdůraznila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby jej nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením, upozornila.
Zákon podle místopředsedy ODS Martina Kupky představuje dluhovou past pro nájemce i majitele nemovitostí. Státní záruky to mohly změnit. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové by měl stát raději umožnit nájemníkům v nouzi čerpání dávky okamžité sociální pomoci. Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová výtky odmítla. „Vláda chrání lidem právo na bydlení, chrání domov,“ uvedla.
Norma zároveň odkládá splátku půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení. Lidé, kteří o ni žádali v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek, budou moci požádat o odložení splácení úvěrů, a to až do 30. listopadu. Odložena by byla jak splátka jistiny, tak i příslušenství k úvěru. Příjemců úvěru je podle ministryně 20.000.
Další opatření spočívá v prodloužení lhůt pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být podle Dostálové hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna.
Firmy v pronájmu získají nárok na odklad nájmu
Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Schválila to ve středu opětovně sněmovna. Nevyhověla ale požadavku Senátu, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Norma zakazuje jednostranné ukončení nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného, netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb. Pronajímatel prostor totiž také nebude osvobozen od platby za energie. Podobná pravidla sněmovna schválila i při pronájmu bytů. Oba zákony by mohly skončit u Ústavního soudu pro neúměrný zásah do vlastnického práva. Podle kritiků jen přenášejí problém jedné skupiny obyvatel na druhou a odkládají ho do budoucna.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že senátní návrh vůbec neřeší situaci nájemců a legalizuje výpovědi z prostor. Státní záruka by podle něj znamenala, že pronajímatel by dostal čtyři pětiny nájmu i za firmu, která zkrachovala. Vláda podle vicepremiéra chystá opatření, které umožní rozložit riziko formou přímého příspěvku.
Senát také navrhoval zvýšit pro příští dva měsíce příspěvek živnostníkům, kteří byli postiženi vládními opatřeními proti koronaviru. V květnu by měli dostat 700 korun za den, v červnu 900 korun za den, požadoval Senát. Vláda chce ale příspěvek zachovat na 500 korunách na den, o čemž má sněmovna rozhodnout ve středu odpoledne. Senát také chtěl, aby na příspěvek měli nárok i živnostníci, kteří si jako zaměstnanci přivydělají méně než 10 000 korun měsíčně. ODS se podle předsedy svých poslanců Zbyňka Stanjury pokusí senátní změny prosadit v některém z dalších zákonů.
Sněmovní verzi odmítla Asociace developerů ČR. Podle ní návrh zaseje do české ekonomiky druhotnou platební neschopnost. Podle asociace měl stát raději nájemníkům poskytnout bezúročné úvěry k uhrazení dalších šesti nájmů. Za senátní verzi se přimlouval šéf společnosti Residomo Jan Rafaj.
Nájemce má být podle zákona povinen uhradit do konce roku všechny pohledávky, které budou do června splatné. V opačném případě bude moci dostat výpověď z nájmu do pěti dnů. Opatření se týká podle Havlíčka především maloobchodních provozů a služeb. Vicepremiér už dříve uvedl, že při návrhu vycházel z německého modelu.
