Firmy se snaží opět zlepšovat jazykové schopnosti svých zaměstnanců. Mnohem pečlivěji ale vybírají, pro koho budou kurzy určeny. A tlačí silně na cenu. Jazykové školy hovoří o dumpingových cenách.
PRAHA Firmy si začínají uvědomovat, že jim plošné škrty investic do jazykového vzdělávání zaměstnanců neprospěly. A znovu objednávají lekce. „V poslední době sledujeme opět nárůst zájmu korporátní klientely o jazykové vzdělávání zaměstnanců,“ potvrzuje David Dvorský z jazykové školy Glossa.
Ale to neznamená, že by se mohly jazykové školy, které v minulém roce bojovaly se zhruba třetinovým propadem firemní klientely, radovat. „Firmy často mají špatnou platební morálku. Silně tlačí na co nejnižší cenu a někdy k tomu ani nemají skutečný důvod. Jsme nuceni jít až na dumpingové ceny,“ říká Karla Bauerová z Asociace jazykových škol a agentur. Tento trend potvrzují i další. „Výuka se rozrůstá, ale je to silně na úkor ceny,“ souhlasí Andrea Křížková z Asociace certifikovaných jazykových škol.
Jednotlivé firmy nechtějí zveřejňovat ucelené údaje o částkách, které do výuky jazyků investují, ani o počtech lidí, které je absolvují. „Pro letošní rok máme rozpočet na jazykové vzdělávání zaměstnanců v řádech jednotek milionů korun. Detailní informace o rozpočtu však považujeme za údaje interního charakteru, proto je nechceme blíže rozkrývat,“ říká Klára Pačesová z České spořitelny.
Částku, kterou je ochoten dotovat výuku jazyků jednotlivých zaměstnanců, prozrazuje telekomunikační operátor Vodafone. Každý pracovník může utratit až 13 500 korun ročně za jednotlivé kurzy. Ovšem odčerpají si tak i finance na jiné benefity. Konkurenční společnost T-Mobile zase LN uvedla počet účastníků kurzů. V loňském roce se jazykových kurzů v jejich společnosti zúčastnilo 450 zaměstnanců. Firmy si také pečlivěji než ještě třeba před rokem vybírají, komu jazykové kurzy dopřejí, a zároveň více kontrolují, jaké pokroky zaměstnanci dělají. „Dnes už také určitě neinvestují do základních kurzů. Požadují speciální nebo více pokročilé kurzy,“ dodává Andrea Křížková.
Firmy také stále častěji poptávají kromě angličtiny, která se považuje za automatický základ, například ruštinu, portugalštinu, španělštinu, ale i čínštinu. „Vedle angličtiny se hodně věnujeme němčině, ruštině a španělštině. Právě na výuku těchto jazyků rostou v poslední době naše výdaje,“ řekla Eva Kijonková, mluvčí Vítkovice Machinery Group.
Hlavně německé společnosti si v poslední době stále častěji stěžují, že mají problémy najít lidi, kteří by ovládali němčinu. „Uchazečů se znalostí německého jazyka je nedostatek. Stále častěji se objevuje požadavek zaměstnavatelů na znalost němčiny,“ říká Aleš Křížek z Robert Half International. To potvrzují i zástupci Siemensu. „Problém tkví v tom, že se dnes školy zaměřují v drtivé většině pouze na angličtinu. Přitom také němčináři jsou díky úzké vazbě české ekonomiky na Německo v mnoha firmách velmi žádaní,“ říká Jan Kopecký, mluvčí společnosti Siemens.
***
Češi a cizí jazyky
Nejrozšířenější cizí jazyky
1. angličtina
2. němčina
3. ruština
4. francouzština
5. španělština
Cizí jazyky, o které roste zájem
čínština
ruština
portugalština
19 %
Čechů ovládá
dva a více cizích
jazyků
27 %
Čechů se
domluví jedním
cizím jazykem
54 %
Čechů neovládá
žádný cizí jazyk
Zdroj: jazykové školy, profesia.cz, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
