„Už před vypuknutím aktuální energetické krize, a to na jaře 2021, bylo v České republice v energetické chudobě celkem přibližně 900 tisíc lidí, tedy 8,7 procent populace, žijících v přibližně 500 tisíc domácnostech,“ stojí ve studii, na které spolupracovalo Hnutí Duha a iniciativa Za bydlení.
Dokument rovněž poukazuje na skupiny, které do energetické chudoby spadají. Podle něj skoro polovina ze všech ohrožených jsou lidé v rodinách s dětmi. Z toho 220 tisíc jsou přímo děti. „Ze všech těchto lidí v rodinách s dětmi z nich 30 procent žilo v domácnostech samoživitelek a dalších 30 procent v nízkopříjmových rodinách s nárokem na přídavky na dítě,“ popisuje zpráva.
Problém mají lidé v nájmech
Právě současná energetická krize totiž dopadá i na samoživitele, kteří dříve vesměs zvládali všechno poplatit. „V současné době u nás bydlí jedna maminka se třemi dětmi, která předtím bydlela v městském sociálním bytě, kde spolupracovala s OSPOD. Před končící smlouvou jí sociální pracovnice pomohla dojednat byt, ve kterém měla dostat dlouhodobou smlouvu,“ přibližuje jeden z případů Jana Lokajová z neziskové organizace Na počátku a současně dodává:
„Majitel od smlouvy odstoupil kvůli enormnímu zvýšení cen za energie, které by paní jako samoživitelka nebyla schopna zaplatit, a tak nyní musí bydlet znovu v azylovém domě, což je pro ni krok zpět.“
Lidé v energetické chudobě podle typu domácností. | foto: Hnutí DUHA, Za bydlení.
Jenže to nejsou jen samoživitelé, kdo žije v energetické chudobě. Studie poukazuje na další významnou skupinu, kterou tvoří senioři. Podle výsledků jich v energetické chudobě žije přes 300 tisíc, což je asi 16 procent ze seniorské populace. „Většinu seniorských domácností v energetické chudobě přitom tvoří osamělé ženy,“ míní autoři.
Autoři mají za to, že vláda by měla lidem v energetické chudobě pomáhat cíleně. V rámci šetření Životní podmínky provedeného na jaře 2021 totiž necelá 3 procenta českých domácností přiznala, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět byt. „Ukázalo se totiž, že většina lidí ohrožených skupin bydlí ve vysoce energeticky náročných budovách,“ stojí dále v dokumentu.
Energetická náročnost bydlení domácností. | foto: Hnutí DUHA, Za bydlení.
Současně však neplatí, že by se s problémem primárně potýkali především lidé, kteří žijí v rodinných domech na venkově. V malých obcích totiž žije pouze necelá čtvrtina ze všech lidí v energetické chudobě. Nejvíce jich totiž žije ve středně velkých a velkých městech. Největší skupinou, jak již bylo zmíněno, jsou lidé v nájemních bytech, kterých je v energetické chudobě více než 400 tisíc. Polovina pak žije ve velkých městech nad 50 tisíc obyvatel.
Lidé v energetické chudobě podle typu bydlení, velikosti obce a místa, kde žijí. | foto: Hnutí DUHA, Za bydlení.
U domácností v energetické chudobě je důležité se podívat na to, jaký mají primární zdroj vytápění, které tvoří nejvýznamnější část spotřeby energie. „V domácnostech, které topí elektřinou nebo plynem, žilo na jaře 2021 jen necelých 40 procent ze všech lidí v energetické chudobě,“ podotýkají autoři studie s tím, že to má významný dopad na potenciál úsporného tarifu na elektřinu a plyn a zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti jako nástroje pro řešení energetické chudoby.
Není možné počítat s poklesem cen
Podle energetického experta Karla Polaneckého z Hnutí Duha, který se na studii podílel, se kvůli současné energetické krizi rozšíří také velká skupina těch, kteří se kritériím energetické chudoby přiblíží. Čísla za letošní rok však budou k dispozici až na jaře roku 2024.
„Důležité je zjištění, že energetická chudoba byla významným problémem už před zdražením a pro téměř milion lidí. Problém je proto potřeba řešit systémově, nestačí nárazově uvolnit peníze na překlenutí cenového výkyvu,“ vysvětluje pro iDNES.cz Polanecký.
Navíc už podle jeho slov není možné počítat s tím, že ceny energií klesnou až na úroveň jara 2021, kdy byly velmi nízko, a kdy už je právě 910 tisíc lidí nezvládalo.
Domácnosti v energetické chudobě podle primárního zdroje vytápění. | foto: Hnutí DUHA, Za bydlení.
Autoři chtějí s výsledky seznámit ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí. „S ministerstvem práce a sociálních věcí komunikujeme delší dobu o problematice zranitelného zákazníka, víme, že ho zajímají také dotace pro nízkopříjmové domácnosti a připravuje určité poradenství na úřadech práce,“ míní Polanecký.
To jsou ale podle jeho slov spíše první krůčky. Polanecký současně totiž upozorňuje, že MPSV celkově nenabídlo řešení energetické chudoby. „Je potřeba, aby se postavilo čelem ke své zodpovědnosti v tomto oboru a ujalo se koordinační role směrem k dalším rezortům,“ zdůrazňuje spoluautor studie.
Podle jeho slov je současná pomoc ze strany státu nejen nedostatečná, ale není dobře cílená. „Jak úsporný tarif, tak zastropování necílí na potřebné domácnosti, ale na všechny. To je na jednu stranu velmi nákladné, na druhou stranu pro lidi, kteří opravdu trpí energetickou chudobou, jsou i zastropované ceny elektřiny a plynu příliš vysoké,“ komentuje dále Polanecký.
Podle něj to neznamená plošně ceny snižovat, to by bylo ještě dražší a šlo proti motivaci šetřit. „Stropy správně brání extrémním cenám, ale neřeší problém energetické chudoby. Tam je nutné cílit sociální slevu nebo nižší strop pro ohrožené domácnosti. Navíc stát neřeší strukturální příčiny energetické chudoby, tedy špatný stav a vysokou energetickou náročnost bydlení u těch nejpotřebnějších,“ doplňuje k současné krizi.
20. března 2022 |
Je potřeba spustit terénní poradenství
Ministerstvo životního prostředí spustilo dotační program Nová zelená úsporám Light, který nabízí peníze nízkopříjmovým domácnostem na zateplení a podobně. Podle Polaneckého jde program dobrým směrem, ale jen dílčí zateplování nestačí: „Je nutné navýšit dotace i na důkladné a komplexní zateplování domů nízkopříjmových domácností.“
Právě autoři ve studii nabízí i několik kroků, které by mohly s energetickou chudobou pomoci. „Ten úplně první se může stát hned, protože 5.prosince skončilo meziresortní připomínkové řízení k novele energetického zákona, která zavádí i pojem zranitelný zákazník. Při jeho vypořádání by mělo MPO rozšířit definici zranitelného zákazníka i na lidi ohrožené energetickou chudobou, tedy ty s nízkými příjmy a vysokými účty za energie,“ podotýká Polanecký. Zatím se však definice týká jen zdravotně hendikepovaných.
Dalším krokem, který lze učinit rychle, je navýšit dotace na důkladné zateplování domů nízkopříjmových domácností. „Program Nová zelená úsporám Light MŽP je krok správným směrem, ale nedokáže pomoci důkladnému zateplení, úspora energie i peněz je proto jen malá,“ vysvětluje dále energetický expert.
Velmi rychle je také podle něj potřeba spustit terénní poradenství pro úspory energie v ohrožených domácnostech. „Tady chybí hlavně kapacity sociálních nevládních organizací i sociálních a bytových odborů měst a obcí. Vláda by měla zajistit financování a vzdělávání sociálních pracovníků a terénních energetických poradců,“ doplňuje Polanecký.
Nejpalčivější je podle jeho slov energetická chudoba v nájemním bydlení. „Tady je potřeba začít hledat řešení, které zavede energetické standardy pro nájemní bydlení, přinese majitelům možnost čerpání dotace a zároveň nájemníkům zajistí ochranu před zvýšením nebo ukončením nájmu,“ vysvětluje.
Redakce iDNES.cz oslovila i ministerstvo práce a sociálních věcí, které podle mluvčího Jakuba Augusty zatím ohledně studie s hnutím Duha v kontaktu nebylo. „Je třeba ale upozornit, že definice energetické chudoby je značně nejednotná a neexistují obecně uznávaná kritéria, která by ji vymezovala,“ uvádí Augusta.
Některé dávky se letos navyšovaly
Co se týče konkrétní pomoci občanům, již nyní je podle jeho slov výčet toho, co stát lidem nabízí, skutečně obsáhlý. „Přehledně lidé potřebné informace najdou třeba na Deštníku proti drahotě. Jen úřady práce měsíčně vyřizují asi 1,7 milionu různých dávek za miliardy korun,“ míní mluvčí MPSV.
Polanecký však současně poukazuje na další problém, kterým je příspěvek na bydlení. Podle něj ho nečerpají asi dvě třetiny domácností, které by na něj měly nárok. „A to jsou i všechny domácnosti v energetické chudobě. Proto potřebujeme sociální slevu na energie, která bude automatická, nebude o ní nutné žádat, a kritéria pro její přidělení budou založena na údajích, které už stát má, jako je výše příjmu podle odvodů na sociální pojištění,“ dodává energetický expert.
Augusta z MPSV však zdůrazňuje, že některé dávky se letos navyšovaly přímo, jiné nepřímo, například prostřednictvím zvýšení životního a existenčního minima. „U mnoha forem pomoci se také novým nastavením pravidel významně rozšířil okruh možných příjemců, což se týká například příspěvku na bydlení nebo příspěvku na dítě,“ podotýká.
V únoru 2022 byl počet příjemců příspěvku na bydlení zhruba 132 tisíc, zatímco v říjnu to bylo už přes 188 tisíc. „Samoživitelkám pomáhá také náhradní výživné. Další z forem pomoci rodinám v hmotné nouzi jsou obědy do škol. U seniorů je výraznou pomocí hned trojí valorizace důchodů v letošním roce. Od ledna se důchody zvednou v průměru o dalších 825 korun a navíc i o výchovné. Kromě toho se zvyšuje příspěvek na mobilitu,“ přibližuje pomoc státu Augusta a současně dodává:
„Pomoc státu samozřejmě průběžně přizpůsobujeme aktuální situaci.“
