Ad LN 15. 3.: Česká pošta...; Byl jsem obviněn...
Jak je to možné? – kroutí hlavou většina z nás, kteří jsme po celý život poctivě pracovali a svá zaměstnání brali nejen jako nutné zlo pro vydělání peněz, když čteme, že Česká pošta nedoručovala dopisy.
Je to možné? – divíme se, když zakladatel festivalu Jeden svět, chorvatský Bosňan Igor Blaževič, píše, že Srbové nikdy nevzali na vědomí, že na srbské půdě v Kosovu žijí již po staletí také Albánci a že pojem Jugoslávie je už jen nostalgií.
Ale oboje je bohužel smutnou skutečností. Můžeme se jen ptát, zda to zavinilo padesát let totalitních režimů, nebo současný raketový vznik globálního světa s okamžitým zánikem většiny morálních hodnot od poctivosti po vlastenectví, nikdo nám odpověď nedá.
Miroslav Jandásek, Brno
Upachtěný profesor
Ad LN 7. 3.: Klaus odvádí pozornost od svého...
V den slavnostní inaugurace prezidenta Klause uveřejnil jeho protikandidát článek plný hezkých slov, mezi kterými ale vystřelil mnoho jedovatých šípů. Je ale dobře, že se prof. Švejnar po dvou měsících kličkování zapojuje do veřejné diskuse, říká, co si myslí a jak vidí politickou scénu.
Jan Švejnar konstatuje, že: „Klaus byl zvolen díky třem přeběhlíkům z ČSSD a taktice komunistů.“ Tři poslance zvolené za ČSSD, kteří měli jiný názor než předseda strany Paroubek a byli za to vyloučeni, označuje Švejnar pejorativním jménem „přeběhlíci“. Ale o několik řádek dále pokračuje: „Klaus byl zvolen díky monolitní podpoře ODS, která dopředu vyloučila jakoukoliv volnou soutěž myšlenek.“ Tak jak je to s volnou soutěží myšlenek? U ČSSD narušení hlasovacího monolitu Švejnar kritizuje, u ODS je překážkou?
A taktika komunistů? Je to prof. Švejnar, který poukazováním na to, že ho volilo jedenáct nezávislých, „ideově spíše na pravici zakotvených senátorů“ odvádí pozornost od toho, že se do každého dalšího kola prezidentské volby dostal pouze díky masivní podpoře poslanců KSČM. Komunisté hlasovali PRO Švejnara a PROTI Klausovi celkem 4x, až se ve třetím kole druhé volby hlasování zdrželi. Švejnar také opakovaně označuje Klausovo vítězství jako „upachtěné“. S ohledem na to, že Klaus Švejnara porazil 141:111, se mi zdá, že upachtěný začíná být pan profesor. Tomáš Jirsa, senátor
V. K. a kauza letuška
Ad LN 14. 3.: Křesťan V. K. aneb právo na...
Pan Mlejnek nemá pravdu! Prezident má být nejen představitelem národa, ale i „výkladní skříní“ morálky společnosti. Nevím, zda „kauza letuška“ je pravdivá. Je-li, pak si uvědomte, že se stala v den prezidentské přísahy národu – tedy v nejposvátnější den v životě a kariéře každého prezidenta, i ve význačný den celého národa. A ještě jedna důležitá věc: cizoložná žena se při setkání s Kristem kála a litovala svých provinění – není v tom jistý rozdíl? Je-li vše pravda, pak spolu s vraždou paní Neffové jsou to dvě morálně nejhorší zprávy tohoto týdne!
František Chaloupka, Praha
Časy se mění
Ad LN 13. 3.: Podle Paroubka není vláda...
Paroubek hledá protiradarové spojence všude, a kdyby mu to přinášelo politické body, hledal by i spojence proradarové. Nyní se tedy obrátil na ruské nacionalisty. Nevadí mu jejich imperiální a autoritářské zaměření. On sám není „imperiální“, naše země je na to přece jen trochu malá. Autoritářský ovšem je a denně to dokazuje např. zacházením se svými spolustraníky. Pojede prý do Moskvy, aby se setkal s šéfy parlamentní frakce Vlast. Nevím, zda také volají „nic než národ“ jako čeští skinheadi a jejich předchůdci vlajkaři, ale i kdyby, Paroubkovi by to nevadilo. Vždyť jsou to jeho potenciální spojenci, jak sám přiznává. A to byla ČSSD kdysi respektovanou a státotvornou stranou. Inu, časy se mění a náčelníci taky.
Milan Jíra, Praha
Paradox na druhou
Ad LN 13. 3.: Švejnar polarizuje společnost
Dovolím si reagovat na příspěvek Milana Boušky. který je vedoucím mediální sekce ODS. Takový institut by se v totalitní společnosti nejspíše jmenoval Sekce propagandy. Médium ovšem v demokratické společnosti nesmí být nástrojem propagandy. To bychom žili v demokracii pouze formální.
Janu Švejnarovi je vyčítána „diskuse v obecné rovině“. Ono však uvažování v obecné rovině má pro vzdělaného člověka svůj smysl, neboť pak se toho dá sdělit na menším prostoru více. Že takto vedenou polemiku poslanci a senátoři jistého politického klubu nepojali za svou, už není chybou a nedostatkem Jana Švejnara. Nebylo prý „o čem diskutovat“ a nebylo prý „s čím soutěžit“. Takto postupují omezeně demokratické režimy, když se vyrovnávají se svými názorovými oponenty. Konkrétně v ČR si pak občanští demokraté sobě na míru přizpůsobili učení jim jediného známého myslitele (jistě, z druhého konce politického spektra), jenž na ekonomickém redukcionismu založil svou jedinou „vědeckou“ filozofii dějin.
Tvrdí-li na závěr pan Bouška, že „pan profesor (Švejnar) se stal svým vlastním paradoxem“, jde jen o další autorův mediálně mystifikační paradox na druhou. Je totiž dostatečně všeobecně známo, kdo v této zemi již dlouhou dobu paradoxně bije na poplach – ve jménu alibistického realismu – proti nejrůznějším účelově konstruovaným „alarmismům“, jako je nejnověji ten ekologický...
Mgr. Antonín Fišer, Plzeň
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
