Jakoubek je znalcem v oboru stavebnictví a projektování, jeho specializací jsou vodohospodářské stavby. To mu umožňuje posuzovat a hodnotit otázky dopadů záměru na vodní zdroj a hospodaření s vodou. Navzdory výše uvedeným faktům má právník zastupující developera Josef Březina pochybnosti o tom, zda je Jakoubek tím „pravým“ na posouzení smíchovské výstavby.
Praha svádí boj o utajený zdroj vody. Firma s neprůhledným vlastníkem nad ním chystá miliardový projekt |
„Pan Jakoubek není znalcem v oboru hydrogeologie a jeho působení v dané věci považujeme za účelové a kontroverzní. Jeho tvrzení na květnovém jednání na magistrátu byla natolik zavádějící a nepravdivá, že jsme byli nuceni se vůči nim písemně ohradit a uvést na pravou míru,“ napsal LN Březina. Jakoubek se odmítl k jeho slovům vyjádřit s odkazem na to, že je vázán mlčenlivostí.
Podzemní vodohospodářská stavba vznikla v 80. letech při budování metra na trase B. V případě nouze by vodní zdroj mohl po dobu deseti dnů napojit 600 tisíc Pražanů. Z bezpečnostních a strategických důvodů jde o utajovaný projekt, o němž má informace jen pár vybraných osob.
Rozmetaný posudek
Z materiálů, které LN v uplynulých týdnech ke kauze shromáždily, vyplývá, že zástupci hlavního města dobře věděli, proč se na Jakoubka obrátili. V Česku není mnoho lidí, kteří by smíchovské vodní dílo znali tak jako on. Situaci kolem zdroje monitoruje již 15 let, neboť v minulosti pracoval pro projektantskou firmu Metroprojekt. Právě ta zpracovala technickou dokumentaci k vodnímu dílu – konkrétně ke gravitačnímu přivaděči, který vodu dopraví do technického centra jedné ze smíchovských stanic metra.
Zamlžený developer nad vydatným zdrojem vody v Praze na Smíchově |
V uplynulých měsících se Jakoubek zapojil do diskuse o pozemcích CWI Smíchov, pod nimiž se vodní stavba nachází. Pro dopravní podnik vypracoval odborné vyjádření a doporučil, jakým způsobem by se kolem vodního díla měla nastavit ochranná pásma, aby nemohlo být poškozeno. Znalec dospěl k názoru, že zamýšlené budovy by se v zájmu ochrany vodního zdroje měly snížit a objekty by měly mít mělčí založení do země.
„Případný návrh stavby je s ohledem na střet s vodním dílem nezbytné posoudit v procesu EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí – pozn. red.),“ napsal Jakoubek v materiálu z listopadu 2017, jejž mají LN k dispozici.
Developer sám přinesl hydrogeologické stanovisko od firmy Ekosystem, která údajně navrhla vytvoření ochranného pásma prvního a druhého stupně. „Náš návrh stavby je zcela v souladu s podmínkami ochranných pásem a jeho realizace nemůže ohrozit tento vodní zdroj,“ uvádí Březina.
Když se však v půli loňského prosince sešla na radnici pracovní skupina úředníků a expertů zabývajících se projektem CWI Smíchov, znalec Jakoubek navrhl, aby systém ochranných pásem vyhotovila odborně způsobilá osoba podle zadání dopravního podniku. „Nemělo by to být ponecháno na developerovi, který prosazuje své zájmy. Ochranná pásma by měla být vyhlášena opatřením obecné povahy,“ uvedl Jakoubek na záznamu, který mají LN k dispozici, v polovině prosince 2017.
Komu patří podzemní vodní dílo?
Rozhodnou politici
Projekt CWI Smíchov mají nyní v rukou pražští politici. Na pozemcích se nesmí stavět kvůli stavební uzávěře. O jejím zrušení bude hlasovat rada hlavního města pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Nebude to ale poprvé, kdy hlasování o výjimce ze stavební uzávěry bude na pořadu dne. Už v září o návrhu hlasovala koalice tehdejší primátorky Adriany Krnáčové (ANO), která odejmutí uzávěry neschválila. Právě kvůli obavě, aby se vodní dílo pod pozemky nepoškodilo.
V oblasti poblíž smíchovského nádraží se dlouhodobě nesmí stavět – zejména kvůli tomu, že v blízkosti vznikaly významné dopravní stavby jako tunel Mrázovka či kvůli rekonstrukci nádraží. Znalec Jakoubek však míní, že jedním z důvodů je i přítomnost vodohospodářské stavby.
„Nelze oddělovat objekt vrtů jako jímací části díla od ostatních částí – železobetonových konstrukcí, štolového systému a gravitačního zásobníku. Toto vodní dílo tvoří jeden celek a je nedělitelné. V daném místě je vyhlášena stavební uzávěra, a to proto, že tam tento podzemní objekt – vodní dílo pro zásobování metra – existuje,“ pronesl znalec Jakoubek letos v květnu na jednání pracovní komise k projektu CWI Smíchov.
Zatím není jasné, kdy bude o návrhu hlasovat Hřibova koalice. Než k tomu dojde, radnice by měla najít odpovědi na důležité otázky. Vedle již zmiňované ochrany vodního díla je potřeba určit, komu podzemní stavba patří. Nárokuje si jej jak pražský dopravní podnik, tak developer. Spor by měl rozhodnout soud.
Zřejmá není ani akcionářská struktura CWI Smíchov. Developer tvrdí, že majoritním vlastníkem firmy je podnikatel Radek Menšík. Obchodní rejstřík však nic takového neukazuje. Pětačtyřicetiprocentní balík akcií vlastní neprůhledná londýnská firma City West Investors Ltd. Nikdo nechce říct, komu patří. Právní zástupce CWI Smíchov Březina pouze potvrdil, že partnerem skupiny je bývalý šéf ČEZ Roman.
LN zajímalo, jak se politická reprezentace k otázce akcionářské struktury a koncových majitelů CWI Smíchov postaví, zda bude zjišťovat, komu všemu firma patří. Dotaz obdržel primátor Hřib i jeho první náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu), který má návrh na výjimku ze stavební uzávěry předkládat. Ani jeden však na otázky neodpověděl.
Podivné na celé kauze je chování klíčových úředníků na pražském magistrátu. Investor CWI Smíchov získal pozemky v roce 2015 od společnosti IDS Praha. Následně začal pracovat na tom, aby mohl kopnout do země. Výrazný posun nastal 21. září 2017, kdy ředitel odboru strategických investic Karel Prajer požádal šéfa odboru územního rozvoje Martina Čemuse o udělení výjimky ze stavební uzávěry. Týkala se i pozemků CWI Smíchov, pod nimiž se nachází vodní dílo.
O dva měsíce později ředitel Čemus žádosti vyhověl. Šéf odboru městských investic Prajer požádal o souhlas i pražský Institut plánování a rozvoje (IPR), který s udělením výjimky rovněž souhlasil. Orazítkované dokumenty dávající projektu na Smíchově zelenou se staly součástí materiálu, který dostala rada hlavního města na stůl letos v září.
Úřednická mlha
Poté, co LN o kauze minulý týden informovaly, začali pracovníci hlavního města mlžit a couvat. Mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník mimo jiné uvedl, že prostudování potřebných materiálů je časově náročné. „Stejně tak bychom se neradi v tuto chvíli vyjadřovali k jednotlivým expertízám, jelikož jejich případné prostudování zabere velké množství času a bude se k nim přihlížet až v pozdější době u jednotlivých řízení, kterého se expertízy týkají,“ dodal mediální zástupce magistrátu.
Z jeho slov vyplynulo, že úředníci a politici nemají problematiku pozemků na Smíchově nastudovanou a neosvojili si ani posudky a expertízy. Je tedy s podivem, že úředníci před třemi měsíci dali minulé radě podklady, na jejichž základě vedení Prahy hlasovalo.
K zajímavému obratu dochází i v kancelářích IPR, který před rokem na udělení výjimky ze stavební uzávěry kývl. Na dotazy, proč institut s návrhem souhlasil či zda neměl obavu o poškození vodního díla, jeho mluvčí Marek Vácha sdělil, že jeho úřad před rokem některé informace netušil.
„V listopadu 2017, kdy IPR souhlasil s udělením výjimky ze stavební uzávěry, jsme neměli k dispozici žádné údaje o existenci vodního díla včetně jímacích vrtů. I proto jsme toho názoru, že se má o zástavbě na tomto místě vést další diskuse,“ napsal LN.
