Justice by měla ještě řešit platnost výpovědi Hermana z pracovního poměru. Tuto část sporu v minulosti odvolací městský soud vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 3.
‚Je to pro nás čest,‘ vítali sudetští Němci ministra Hermana. Ten je oslovil ‚milí krajané‘ |
Rada ústavu odvolala Hermana v roce 2013 kvůli výhradám vůči jeho práci. Podle současného ministra však za jeho odchodem z ústavu byl politicky motivovaný puč. Totéž radě vyčítali její kritici. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) tehdy politické ovlivňování popřel.
Podle Hermanova dovolání nebyly pro odvolání relevantní důvody. Nejvyšší soud ovšem ponechal verdikt beze změn. „K odvolání zaměstnance, jehož pracovní poměr se zakládá jmenováním, může dojít kdykoliv v průběhu pracovního poměru a z jakéhokoliv důvodu; to neplatí jen tehdy, stanoví-li zvláštní předpisy jinak,“ stojí v rozhodnutí.
Obvodní soud pro Prahu 3 se původně Hermana zastal jak v případě odvolání z funkce ředitele, tak výpovědi z pracovního poměru. Rada ústavu si podle soudu přisvojila pravomoci, které ze zákona nemá. Hermana prý jako ředitele úkolovala, požadovala po něm právně nemožná řešení a zasahovala do jeho personálních pravomocí.
ÚSTR se ovšem úspěšně odvolal k městskému soudu, podle kterého je odvolání z funkce platné a výpovědí z pracovního poměru se má znovu zabývat obvodní soud kvůli doplnění dokazování. Kdyby Herman v tomto bodě uspěl, teoreticky by mu vznikl znovu nárok na práci v ÚSTR, ne však v ředitelské funkci.
