Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Hlavní lék proti viru v Česku končí, pro pacienty má závažné vedlejší účinky

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Reuters

Původní zpráva
PRAHA - Nejpoužívanější lék pro pacienty s covidem v Česku má závažné vedlejší účinky. Okolo šesti stovek domácích nakažených dostalo od lékařů dávky hydroxychlorochinu. Látka tvořící základ antimalarik však způsobuje zpomalení srdeční činnosti, které může vést až k jeho zástavě.
  5:00

Remdesivir funguje, vyléčení zrychluje o 4 dny, říká nová studie. Lék ovšem není zárukou přežití

Světová zdravotnická organizace (WHO) proto vyjádřila z používání daného medikamentu obavy a zastavila jeho vlastní klinické testy. Také v Česku se od jeho využívání ustupuje. Volbou číslo jedna bude experimentální přípravek remdesivir.

„Několik studií jasně ukazuje, že potenciální přínos hydroxychlorochinu pro pacienty s covid-19 je naprosto nevyvážený s jeho riziky,“ řekl pro Lidovky.cz profesor Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. „Zahraniční studie ukazují, že u pacientů, jimž byl hydroxychlorochin podáván, dochází k vyššímu výskytu úmrtí,“ doplnil.

Mezi českými lékaři přitom existuje dokument z počátku pandemie, který jim doporučuje, aby zmíněný lék u nakažených koronavirem používali. „Společnostem, které se na onom dokumentu podílely, jsem o víkendu napsal, že to za naši odbornou skupinu chceme stáhnout a informovat lékaře, aby lék nepoužívali,“ zdůraznil Černý.

Aplikace léků u pacientů v Česku. Žluta značí právě hydroxychlorochin (HCQ).

WHO své obavy vyjádřila poté, co v odborném časopise Lancet vyšla studie, podle níž je používání hydroxychlorochinu v mnoha případech spojené se srdečními potížemi pacientů a může způsobit i úmrtí. „Je důležité nadále sbírat důkazy o účinnosti a bezpečnosti hydroxychlorochinu,“ řekla v pondělí vědkyně poradního týmu WHO Soumya Swaminathanová.

Vlivu antimalarika na srdce si povšiml také Státní ústav pro kontrolu léčiv, který na něj upozornil již dříve. „Dochází k prodlužování srdečního intervalu. Zvláště pokud se hydroxychlorochin kombinuje s azitromycinem,“ řekla webu Lidovky.cz šéfka ústavu Irena Storová. Podle ní je nezbytné, aby nakažení, pokud je jim lék podáván, byli v nemocnicích pod dohledem lékařů.

O možných rizicích se vědělo

Hydroxychlorochin byl na počátku pandemie volbou číslo jedna. Ze světa přicházely informace, že toto původem antimalarikum zabírá také u nemocných covidem, oproti jiným zvažovaným druhům léčby bylo navíc po ruce. Ministerstvo zdravotnictví proto už na konci března rozhodlo, že ho chce mít dostatek pro pacienty nakažené koronavirem, a jeho předepisování na jiné obtíže výrazně omezilo.

Stejně jako u jiných léčiv, které na covid zabírají, bylo i nasazení hydroxychlorochinu experimentální. A už koncem dubna šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová v rozhovoru pro Lidovky.cz zdůraznila, že jeho nasazení mimo účel, pro nějž byl původně vyvinut, je spojeno s riziky. „Hranice mezi dávkou terapeutickou a toxickou je totiž velmi tenká,“ prohlásila.

Trumpem propagovaný lék dostal stopku. WHO pozastavila klinické testování

Podle Storové se dnes čeká mimo jiné na výsledky dvou oficiálních klinických studií, které mají podávání zmíněného léčiva nemocným v Česku vyhodnotit. „Uvidíme, jaká fakta z toho vyjdou,“ uvedla. Předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý však už dnes otevřeně říká, že dosavadní lék číslo jedna už pravděpodobně nebude mít místo mezi medikamenty předepisovanými pacientům s koronavirem.

Kuchařka pro druhou vlnu

Vpřed se tak dostane jiný přípravek, jehož název se v médiích v souvislosti s pomalu ustupující pandemií hojně skloňuje. Je jím remdesivir, původně vyvinutý americkou společností Gilead jako lék na ebolu.

„Pokud pacient bude mít nákazu covid a bude ve stavu vyžadujícím léčbu, nejspíš bude doporučení použít pro něj remdesivir,“ popisuje Černý. „Studie ukázaly, že ze všech testovaných léků je jeho účinnost a ovlivnění klinického výsledku největší,“ dodal profesor.

Evropská léková agentura (EMA) navíc nedávno vydala dokument, který schvaluje předepisování remdesiviru i pro pacienty s lehčím průběhem nákazy koronavirem. Dosud ho lékaři aplikovali jen těm napojeným na invazivní plicní ventilaci.

Podle lékařské agentury se jeho pozitivní účinky projeví navíc už po pěti dnech, je ho tak možné podávat pouze polovinu z dřívější desetidenní doby medikace. „To je dobrá zpráva i kvůli tomu, že by léky tím pádem mohly vystačit pro větší počet nemocných,“ míní Storová.

Další mediálně známé medikamenty, kam patří například japonský favipiravir, svou účinnost zatím tolik neprokázaly. „Myslím si, že v tuto chvíli se s jejich masovějším použitím vůbec nepočítá. Spíše se v jednu dobu dostaly na seznam potenciálních léků kvůli tomu, že nic jiného k dispozici nebylo,“ říká Černý.

Předseda anesteziologické společnosti je hlavním koordinátorem vznikajícího týmu, jehož úkolem je sepsání národního doporučeného postupu pro léčbu pacientů s covidem. Laicky se jedná o „kuchařku“, jíž se doktoři mohou držet v případě, že do své péče dostanou člověka nakaženého novým druhem koronaviru. Pomoci jim má hlavně v případě, že v budoucnu propukne některými odborníky očekávaná druhá vlna celosvětové epidemie.

Snahou skupiny odborníků je, aby „návod“ vznikl co nejdříve. Poté bude zveřejněn jak v odborném lékařském tisku, tak na webu ministerstva zdravotnictví. Černý ovšem upozorňuje, že žádný doporučený postup není pro lékaře právně závazný. Jde spíše o rady, jakou léčbu zvolit. Konkrétní rozhodnutí je ale vždy na konkrétním doktorovi. „Obecně se říká takový bonmot: Doporučené postupy jsou pro situaci, kdy nevíte, jak v danou chvíli postupovat lépe,“ uzavírá profesor.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!