Důležitou motivací pro založení VONS byla potřeba pomoci zejména těm odpůrcům totalitního režimu, kteří nepatřili mezi „prominentní“ disidenty. Až do založení VONS totiž zůstávaly jejich případy prakticky neznámé, a především zahraniční média se o nich mnohdy neměla jak dozvědět.
Říci světu i o neznámých disidentech
VONS seznamoval s jejich případy veřejnost i úřady a postiženým pomáhal například zajišťováním právního zastoupení nebo zprostředkováním finanční a potravinové pomoci. O jednotlivých kauzách pak vypracovával takzvaná sdělení, která obsahovala především popis případů a jejich vývoje. Přinášela ale také životopisné údaje o stíhaných, případně informace o jejich zdravotním stavu a o projevech solidarity.
Z domovní prohlídky u Miroslava Skalického
Do konce roku 1989 VONS vypracoval celkem 1125 takových sdělení, jejich rozsah se pohyboval od pár řádků do několika stran. Zprávy VONS také vydával pohromadě v takzvaných souhrnných sděleních. Důležitá ale byla také další publicita. Téměř všechna sdělení VONS vyšla v samizdatovém časopisu Informace o Chartě 77.
Takto StB zkoumala, kdo přepisoval Chartu 77
Odsud je přebíraly exilové časopisy a také rozhlasové stanice Hlas Ameriky, Svobodná Evropa a BBC. Zprávy o politických kauzách v Československu se díky tomu dostaly i na stránky význačných západních periodik a do vysílání rozhlasových a televizních stanic.
VONS udržoval i kontakty se zahraničími organizacemi zabývajícími se lidskými právy (např. s Amnesty International).
Celý text dalšího dílu speciálního seriálu Lidových novin o vzniku Charty 77 a historii českých protikomunistických aktivit najdete v pondělních LN.
Výročí Charty 77
