Britský režisér Mike Leigh začal svoji uměleckou kariéru studiem herectví na Royal Academy of Dramatic Art. Posléze navštěvoval i další významné umělecké školy jako Camberwell School of Arts and Crafts, the Central School of Art and Design a London Film School. Věnoval se nejprve divadlu a od roku 1965 psal a režíroval vlastní divadelní hry. Leigh si záhy vypracoval vlastní metodu improvizací, která spočívá v detailním propracování zkušenostního zázemí postavy. Vzájemnou interakcí a improvizací postav pak vznikají scénáře. Leigh obvykle začíná jakýmsi návrhem, jak by se mohl příběh vyvíjet, ale své záměry nijak hercům nepřibližuje a nechává je přicházet na vlastní řešení. Proces zkoušení je simulací života, proto také výsledkem bývá detailní drobnokresebný realismus typu. Jeho práce inspirovala mnohé divadelní soubory v Británii, ale své přirozené uplatnění našla především ve filmu.
Leighova cesta k filmové slávě ovšem nebyla snadná. V sedmdesátých letech rozšířil svoje působení z divadla na televizi, pro kterou také napsal řadu inscenací, ale teprve od konce let osmdesátých se opravdu začala rozvíjet jeho filmová kariéra díky komedii High Hopes (1988). Následují velmi ceněné filmy Život je sladký a Nahý, za který Leigh získal v Cannes cenu za režii. Skutečný mezinárodní úspěch nicméně přináší až snímek Tajnosti a lži z roku 1996. Do něj obsadil Brendu Blethynovou, s níž dále spolupracoval, mj. na snímku Vera Drake uvedeném rovněž v programu Febiofestu. Blethynová exceluje v hlavní roli dělnice Cynthie, kterou po letech vyhledá dcera Hortense, jíž se kdysi vzdala. Mezi dvěma ženami vznikne křehké pouto a Cynthie se rozhodne dceru představit své nové rodině. Díky tomu bude muset každý odhalit své tajnosti a lži... Blethynová získala za svůj výkon cenu v Cannes a nominaci na Oscara. Tajnosti a lži vynesly Leighovi také asi nejdůležitější festivalové ocenění vůbec - Zlatou palmu a postaraly se o jeho mezinárodní proslulost.
Mezi dramatem a komedií Mike Leigh zůstal i ve filmu věrný svému osobitému režijnímu stylu. V titulcích je sice uváděn jako autor scénáře, ale samotný scénář vzniká až při dlouhých improvizacích - přípravách s herci. Leighův filmový režijní styl je formálně minimalistický a jeho příběhy působí velmi komorně a civilně.
Mike Leigh dnes v 1. sále Village Cinemas Anděl představí čtyři filmy. Vedle zmiňovaných Tajností a lží je to sociální drama ze současného Londýna Všechno nebo nic či ponuré dobové drama Vera Drake - žena dvou tváří z roku 2004, které pojednává o ženě provádějící ilegální potraty v Británii 50. let. Posledním a nejnovějším snímkem je pro Leigha netypicky komediálně laděný film Happy-Go-Lucky. Snímek z roku 2008 vypráví příběh věčně optimistické a nezlomně šťastné londýnské učitelky Poppy, která musí změřit síly s cynickým učitelem autoškoly a poradit si při tom i se zatrpklou sestrou, problematickým žákem, obtížným bezdomovcem či nervově labilní učitelkou tanga. Jak se jí podaří uspět si už diváci musí zjistit sami.
Film Happy-Go-Lucky ale rozhodně štěstí má, protože představitelka hlavní role Sally Hawkinsová získala za svůj výkon Zlatý globus. Snímek má štěstí i v lokálním měřítku - našel si českého distributora (SPI International), který ho po Febiofestu uvede do běžných kin.
