15. října 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kupředu levá, zpátky ni krok? Ne, soudruzi z KSČM už nekráčí vpřed zaslíbenou zemí, ztrácí pozice

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 55Diskuse
Vojtěch Filip v pražském sídle strany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vojtěch Filip v pražském sídle strany. | foto:  František Vlček, MAFRA

PRAHA Naděje to byla malá, ale přece existovala. V senátním obvodu číslo 74 v Karviné se do druhého kola probojovala Milada Halíková, komunisty navržená nestranička, která však s KSČM spojila celou svou polistopadovou politickou kariéru. V jejím dresu vedla přes čtyři roky jako primátorka Havířov, v rudém zasedla na jedenáct let také v Poslanecké sněmovně. Do Senátu se z Karviné snažila probojovat už od roku 1996, s jedinou výjimkou roku 2006. Vždy neúspěšně. Letos její porážka ale znamená něco víc - Senát bude poprvé bez komunistů.

Pro Karvinou se toho příliš nemění, senátor Petr Vícha z ČSSD tam obhájil už podruhé a zasedne tak v Senátu potřetí za sebou. Pro komunisty to ale byla prohra symbolická, opouštějí kvůli ní horní komoru a pokračují tak v pádu, který načaly volby do sněmovny a potvrdily před týdnem i ty komunální.

Ne, že by Senát mohl být někdy považován za komunistickou baštu. Už v prvních volbách do horní komory v roce 1996 si neoficiální nástupci KSČ silnou pozici rozhodně nevybudovali. Z jednaosmdesáti senátorů získali jen dvě křesla, symbolicky to bylo v Karviné a také v Chomutově, kde letos senátor za KSČM Václav Homolka svůj mandát neobhájil. Komunisté tak skončili tam, kde začali.

Josef Skála (vpravo) a Kateřina Konečná (uprostřed). Dva nevýraznější Filipovi...
Marta Semelová ve volebním štábu KSČM.

Svého ne příliš oslnivého vrcholu dosáhli  hned o dva roky později, když v Senátu nashromáždili čtyři křesla. Od té doby se jejich počty v jednaosmdesáti členném sboru jen zužovaly a když v roce 2014 vypadl Josef Hála za Příbram, již zmiňovaný chomutovský Homolka v Senátu osiřel.

Počty zastupitelů KSČM v komunálních volbách

Od roku 1994 až po současnost

1994
5837
1998
5750
2002
5702
2006
4065
2010
3189
2014
2510
2018
1426

V letošních komunálních volbách si komunisté připsali celou řadu neúspěchů. Poprvé vypadli z magistrátu v Brně, neobhájili ani čtyři místa na tom pražském, ve velkých městech obecně se jim příliš nedařilo. Nezářili ale ani ve zbytku republiky - ve více než 6200 obcích získali jen 1426 mandátů. O čtyři roky před tím obsadili 2510 zastupitelských míst, už tehdy ale neúspěšně obhajovali 3189 mandátů z voleb 2010. Klesající trend je tedy zřejmý.

Neúprosná demografie i ohrožení Babišem

Příčin pro úpadek jedné z nejsilnějších komunistických stran v Evropě může být hned několik, většina z nich má původ v sociodemografických faktorech. Podle průzkumu agentury Kantar TNS pro Českou televizi mají komunisté nejsilnější podporu (okolo 15 procent) mezi voliči staršími 60 let. To číslo je ale pro komunisty, jež se na hlasy důchodců spoléhali dlouhodobě, stále neuspokojivé. Nový suverénním lídrem se v u občanů v důchodovém věku totiž stalo hnutí ANO se 42 procenty. Andreji Babišovi se tak povedlo „vyluxovat“ voliče obou etablovaným levicovým stranám, kromě KSČM také ČSSD.

„V současné době tím příjemcem levicových hlasů dokáže být Andrej Babiš a hnutí ANO. Jeho nabídka se voličům vždycky bude zdát v tuhle chvíli věrohodnější, než je nabídka tradiční levice. Zůstává otázkou proč,“ okomentoval pro server Lidovky.cz politolog z CEVRO Institutu Daniel Kunštát, s tím, že Babišovi sliby zřejmě z pozice premiéra země znějí voličům věrohodněji. Připomněl také, že s nástupem nových stran ztratila KSČM monopolní pozici na sběr protestních hlasů, neboť byla jedinou stranou ostře se vymezující proti polistopadovému vývoji.

Komunisté se tradičně opírali také o hlasy lidí se základním vzděláním či vyučením, u vysokoškoláků mají naopak výsledky mizivé. I tady jdou trendy proti nim, lidí s alespoň středoškolským vzděláním vytrvale přibývá. Pokud se podíváme na hustotu osídlení, největší zásah komunisté dlouhodobě zaznamenávají v obcích do pěti tisíc obyvatel – v těch ale lidí taktéž ubývá a naopak se stěhují do větších obcí, kde je na tom KSČM o třetinu hůř.

Důsledky jsou pro stranu s třešněmi ve znaku fatální. Už do letošních komunálních voleb postavila kandidátky jen ve čtyřech pětinách obcí, tedy o 300 méně, než se jí podařilo před čtyřmi roky. Není se co divit, ještě v roce 2013 evidovali 51 tisíc lidí se svými stranickými legitimacemi. Koncem roku 2017 už jejich počty klesly na sedmatřicet tisíc. Propad o 14 tisíc členů se zkrátka někde projevit musel. Vliv na to má také velmi vysoký věkový průměr členů, který se pohybuje okolo 77 let, v Praze dokonce 82 let.

V konkrétním případě Senátu jim navíc nenahrává ani nastavení volebního systému. Většinový model komunistům, kteří jsou pro většinovou populaci nepřijatelní, zkrátka nevyhovuje. „Dvoukolový většinový systém má tendenci izolovat krajní politické proudy, Senát se tedy jen stěží mohl někdy stát komunistickou baštou,“ vysvětlil politolog Kunštát.

Skála: ‚KSČM potřebuje radikální řešení‘

Pokusil se také nastínit, jak by se komunisté mohlo lidově řečeno „dostat z bryndy“. Problémy podle něj mají hlavně po stránce své prezentace a image. „U komunistů neočekávejme nějaký velký ideologický zvrat. Spíše naopak, programově od nich voliči očekávají to, co strana předváděla doposud. Komunisté přece slibují totéž, co hnutí ANO – bezplatné školství, zdravotnictví a vyšší důchody. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž,“ glosuje situaci v ulici Politických vězňů Kunštát.

Babiš podle politologa z CEVRO Institutu působí jako člověk s tahem na branku, navíc momentálně disponuje reálnou mocí. Současný premiér navíc podle Kunštáta dokázal lidem prodat ucelenou vizi společnosti a optimistickou budoucnost. To se komunistům ani sociálním demokratům nedaří.

Absenci skutečných alternativ v politice KSČM potvrzuje i dlouhodobý kritik současného vedení Vojtěcha Filipa Josef Skála. „Komunistická strana má podle mě budoucnost, jen stane-li se znovu stranou budoucnosti. Musí nabízet hlavně reálná řešení všeho, co dnes uvízlo v pasti a vážně lidem komplikuje život. A ne to nahrazovat obecnými přísliby toho, co se za nynějších poměrů nestane a nikdo to ani nemá v plánu,“ řekl serveru Lidovky.cz Skála.

Komunisté chtějí volební debakl řešit příští sobotu (20.října), na kdy je svoláno mimořádné jednání Ústředního výboru.

Na sjezdu se sešlo všech 313 delegátů.

Podle bývalého místopředsedy komunistů vede cesta skrze přitažlivá stanoviska, která by měla být opozicí vůči problémům, které se ostatním nedaří řešit. Podle Skály ale musí být nabídka KSČM především reálná a ne „svatým obrázkem“, ke kterému se bude zbožně obracet. „Ta řešení musí být skutečně radikální, ne jen říct, že například podporujeme obecní bydlení,“ myslí si Skála, podle něhož je nutné změnit stranu z hlediska programu i stylu vystupování.

Postoj současného předsedy Vojtěcha Filipa, kterého už Skála vyzval k rezignaci, k sérii volebních neúspěchů je ale odměřenější. „Názor Skály není pro mne směrodatný. Sám nekandidoval, a tak na rozdíl ode mne nemůže argumentovat podporou občanů vyjádřenou ve volbách,“ napsal Filip Lidovým novinám. Špatný výsledek komunálních voleb Filip přičetl faktu, že komunisté kandidovali ve výrazně méně obcích. 

Ani podle místopředsedy Miroslava Grospiče KSČM nezvoní umíráček. „Myslím, že má co nabídnout veřejnosti, takže v tom bude pokračovat i nyní bez ohledu na tento výsledek,“ tvrdí Grospič. Skála naopak vyzývá k ofenzivě.

„Musíme bušit na dveře vlády. Nechceme-li lidem splynout v cizím stínu a ztrácet jejich důvěru a podporu, naše parketa musí začínat tam, kde všichni ostatní končí. Žádat všude tam, kde se trh k lidským právům chová neurvale, po státu reálnou konkurenci za podmínek přijatelných pro lidi s běžným příjmem. Musíme být znovu alternativou lidem, se kterými se současné poměry nemazlí a musíme jim dát důvod se komunistickou stranou znovu zabývat,“ uzavírá Josef Skála. 

Podle něho je při pokračování současného trendu pozice KSČM jako etablované parlamentní strany vážně ohrožena. Výsledky jeho strany v posledních třech volbách mu v tom dávají za pravdu. Další zkouškou životnosti strany budou příští rok květnové volby do Evropského parlamentu. Opětovný propadák by tak mohl být už několikátým hřebíčkem do rakve strany, které prognostici předpovídali zánik už od devadesátých let.

  • 55Diskuse
Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Prodej domu v centru Bystřice nad Pernštejnem
Prodej domu v centru Bystřice nad Pernštejnem

Kostelní, Bystřice nad Pernštejnem, okres Žďár nad Sázavou
2 200 000 Kč