Informaci zveřejnil šéfredaktor časopisu Montana, který Tomáš Roubal vedl. „Jsou lidé, kteří byli vyvoleni k tomu přijít na svět, aby žili své sny. A ty sny žijí i přesto, že jsou si vědomi určitého vystoupení z proudu, z komfortní zóny. Realizují pak své sny, i když ví, že jim to nějakým způsobem znesnadňuje rodinný, ekonomický nebo třeba sociálně-společenský život,“ napsal Martin Stolárik.
Zůstala těla Čechů na ‚Trollí stěně‘? Je zrádná, často tam padá kamení, říká horolezec |
„Tomáš patřil mezi ně. A je úplně jedno, jestli to bylo vydávání jediného nezávislého československého lezeckého časopisu Montana, nebo plnění si vytyčených lezeckých cílů. Rozhodně však Tomáš nebyl člověk, který by šel do jakéhokoliv objektivního rizika, protože nade všechny svoje sny miloval hlavně svou rodinu, svou ženu a své tři děti,“ vyjádřil šéfredaktor Stolárik.
Pětačtyřicetiletý horolezec a sportovní novinář Tomáš Roubal z Brna se na legendární nejvyšší kolmou stěnu Evropy vydal se svým lezeckým partnerem opětovně, platili tak za zkušené horolezce.
Ač vystudovaný sociolog a religionista, dal Roubal v pracovní oblasti přednost svému koníčku horolezectví. Stal se vydavatelem horolezeckého časopisu Montana, který na splátky koupil. Jako čtenáři mu na něm podle vlastních slov vadila spousta věcí a tak se rozhodl je změnit, jak řekl před lety v rozhovoru pro server jdipracovat.cz. Vnímal Montanu jako odborný časopis a takovým jej chtěl udržet. Je to právě přínos v horolezectví i sportovní žurnalistice, co u něj nejen kolegové vyzdvihují.
K nešťastné události se na webu časopisu Lidé&Hory vyjádřil i jeho šéfredaktor Daniel Polman. „Tomáše jsem si nesmírně vážil. Lidí, kteří dělají poctivě časopis, aniž by kvůli komerčním zájmům uhnuli z cesty, je jako šafránu. Tomáš dělal vše naplno, srdcem, nikoliv z nějakého kalkulu, jak to v novinářské branži chodí čím dál častěji. Jeho odchod je velkou ztrátou pro českou lezeckou scénu a zároveň sportovní žurnalistiku.“
Zrádný masiv Trollveggen
Ke dvojici českých horolezců se norští záchranáři snažili dostat od pondělí minulého týdne, těla kvůli špatnému počasí vyzvedli až v pátek s pomocí helikoptéry. ČTK už dříve uvedla, že norské úřady i českou ambasádu upozornili příbuzní, kterým se horolezci neozvali, jak původně měli.
Trollí hora zabíjela Čechy i před 46 lety. O život zde přišla pětičlenná výprava mladíků |
Skalní hora Trollryggen v západní části Norska a její stěna Trollveggen je zrádná hlavně klimatickými podmínkami a častým padajícím kamením, zejména při dešti. Převýšení masivu je 1 700 metrů, z toho kilometr je prakticky kolmý. Český horolezec Václav Šatava si na vrchol Trollryggen troufl dvakrát, jednou dokonce v rámci úspěšného zimního prvovýstupu. Už dříve řekl serveru Lidovky.cz, že zažil i lezení v nejvyšší části stěny Trollveggen a chová k ní tedy patřičný respekt. „O této stěně se ví, že je nebezpečná. Skála je velmi nekvalitní, nacházejí se na ní kvůli zvětrávání i vegetaci uvolněné bloky.“
Už před 46 lety si norská hora vyžádala život pětice českých mladíků. Dodnes není zcela jasné, co přesně se tenkrát přihodilo, výprava českých horolezců v létě roku 1973 však zůstala dalším tragickým mementem lákající i obávané stěny Trollveggen.
