Pondělí 22. července 2024, svátek má Magdaléna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Česko

Jourová: Jakési romantické představy o Rusku nesdílím. Kreml pracuje s dezinformacemi jako se zbraní

Věra Jourová foto: Reuters

Rozhovor
Česká eurokomisařka Věra Jourová je přesvědčená, že rozporuplnými výroky politiků okolo kauzy Vrbětice Česko oslabilo svoji pozici. „Z Česka byla i z nejvyšších pater slyšet vyjádření, která nesouzněla s oficiální pozicí vlády. To samozřejmě mohlo řadu spojenců znejistit,“ říká Jourová, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, která nedávno prezentovala způsob, jak si došlápnout na šiřitele dezinformací.
  5:00

Lidovky.cz: Nebyl poslední evropský summit tak trochu promarněnou šancí ukázat jednotný a především tvrdý postoj Evropské unie vůči Ruské federaci za její nepřátelské operace na území EU, kam bezesporu patří i výbuch muničního skladu ve Vrběticích? 
Myslím, že květnový summit byl nutný, a nacházím na něm několik pozitivních aspektů. Lídři ukázali, že dokážou reagovat rychle a razantně v urgentních věcech, jako byl například únos letadla běloruským režimem. Všichni jsme viděli, že Lukašenkův režim má plnou podporu Kremlu. Na palubě letadla byl novinář a aktivista Raman Pratasevič kritizující Lukašenkův režim. Evropská rada jasně požadovala jeho propuštění a také zákaz běloruských letadel nad územím EU a zákaz evropských letů do Běloruska. Tady jde hlavně o bezpečnost lidí, já bych jako pasažér takového letu byla dost překvapená z neplánovaného přistání a zatýkání na palubě. Je to útok na suverenitu Unie, útok na její občany, ale zároveň i na svobodu slova, na základní evropské hodnoty.

Jourová nesmí do Ruska. Kreml zakázal vstup osmi činitelům z EU, jde o odvetu za nové sankce

Lidovky.cz:  Sama jste uvedla, že právě od květnového summitu očekáváte, že bude definovat nově vztahy k RF. To se ale nestalo. Jste zklamaná?
Summit byl zastíněn událostmi v Bělorusku, ale jsem ráda, že lídři o vztazích s Ruskem diskutovali, odsoudili jeho nezákonné a podvratné chování a vyjádřili solidaritu s Českou republikou. Z reakce spojenců vidíme, že v tom nejsme sami a že se můžeme spolehnout na partnery z ostatních zemí Evropské unie.

Lídři EU také požádali Komisi a představitele EU pro zahraniční věci Josepa Borrella, aby před příštím summitem koncem června připravili podklad, jaké jsou politické možnosti. Takže ano, vztahy k Ruské federaci se nově definují a jsem si jistá, že budou realističtější. Zároveň se v pondělí koná summit NATO, kde se bude také řešit agresivní chování Ruska i z pohledu hybridních hrozeb a kybernetických útoků. Debata k Rusku probíhá na různých fórech. Je to tak správně a je nejvyšší čas.

Lidovky.cz:  Myslíte si, že právě kauza Vrbětice a veřejné označení viníků vedlo Rusko k tomu, že českou eurokomisařku dali na sankční seznam?
Byl to souběh několika důvodů. Jednak to, že jsem se po zveřejnění kauzy Vrbětice hlasitě ozvala, že se jedná o útok na suverénní stát, že podporuji kroky české vlády a důvěřuji informacím českých bezpečnostních služeb, že šlo o útok ruských agentů na naši zemi s oběťmi na životech a obrovskými materiálními škodami.

A také, a to si pouze domýšlím, si asi v Rusku všimli mé práce v Evropské komisi. Věnuji se vládě práva, svobodě médií, ochraně svobodných voleb, ale také třeba opatřením proti šíření dezinformací. Otevřeně říkám, že putinovské Rusko a prokremelská média jsou jedním z hlavních původců organizovaných dezinformačních kampaní s cílem poškodit a destabilizovat Evropu, vytvářejících ovzduší nenávisti a strachu, budících nedůvěru lidí v demokracii.

Jourová: Zeman svým projevem znejistěl spojence a nahrál ruské propagandě

Lidovky.cz:  Co říkáte na to, že Rusko zařadilo Česko na seznam nepřátelských států?
Jsem zastáncem politické dohody a korektních diplomatických vztahů mezi státy. Rusko se ale dlouhodobě projevuje nepřátelsky a to, že dalo Česko na seznam, je toho zatím posledním projevem. Určitě to komplikuje situaci našim diplomatickým reprezentantům v Moskvě, ale byla jsem ráda za projevy solidarity od diplomatických misí ostatních států, které nám nabídly pomoc. Jako první to bylo Slovensko, jemuž patří náš velký dík.

Lidovky.cz: Nechybí vám zde větší solidarita s Prahou ze strany EU?
Naopak, hned v pondělí po zveřejnění kauzy Vrbětice vydal Josep Borrell vyjádření podpory jménem všech členských států EU, takže podpora a solidarita s Českou republikou zazněla z EU jasně a jednohlasně. Vzápětí následovalo vyjádření podpory od všech členů NATO. Určitě jsem se necítila tak, že bychom v tom byli sami. Ta česká linka byla součástí širší debaty na Radě ministrů zahraničních věcí o nebezpečném militantním počínání Ruska na ukrajinské hranici a také v souvislosti se zhoršujícím se zdravotním stavem opozičního lídra Navalného.

Lidovky.cz:  V zahraničním tisku se objevily spekulace o tom, že česká vláda si nepočínala dostatečně efektivně, aby si vyjednala podporu celé Evropské unie k razantní reakci typu vyhošťování ruských diplomatů. Jak se na to díváte?
Kauza Vrbětice se dává často do souvislosti s útokem v Salisbury. Nechci spekulovat, ale možná jsou Vrbětice starší případ, zatímco Salisbury byl okamžitým šokem. Byly tam použity chemické látky. Dalším rozdílem je, pokud si vzpomínám, že nejvyšší činitelé Velké Británie hovořili stejně naléhavým kritickým hlasem s jasným vyjádřením toho, co po spojencích chtějí. Z Česka byla i z nejvyšších pater slyšet vyjádření, která nesouzněla s oficiální pozicí vlády. To samozřejmě mohlo řadu spojenců znejistit. Vnitřní nesoulad patrný navenek nepochybně oslabuje českou pozici.

Rakouský prezident podpořil Česko v ‚bobtnajícím‘ konfliktu s Ruskem. Zeman ocenil vyvážený postoj

Lidovky.cz:  Unie je v pozici vůči Rusku dlouhodobě rozdělená. Proč?
Myslím si, že v některých částech Evropy stále panuje jakási romantická představa o současném Rusku, kterou já tedy nesdílím. Vidíme zatím odlišné reakce západoevropských zemí a zemí střední a východní Evropy. Nebo odlišné reakce od severu a méně naléhavé od jihu. Je zřejmé, že cítíme různou míru naléhavosti. Máme zkrátka jiné zkušenosti, jinou zeměpisnou polohu. Například Francie nebo Španělsko nebyly nikdy okupovány Sovětským svazem. Ale od toho se v Evropě navzájem posloucháme, aby nyní Západ pochopil zdroje oné naléhavosti a nutnost nenechat si líbit nepřátelské jednání ze strany Ruska. A aby bylo jasno: nevolám po konfrontaci. Budeme-li schopni do budoucna konsolidovat vztahy mezi EU a Ruskem, musí se tak stát na bázi vzájemného respektu.

Lidovky.cz:  Jak moc hraje roli v jednotném postupu vůči Rusku to, že Německo staví plynovod z Ruské federace a zvyšuje svoji energetickou závislost na ruském plynu?
Nord Stream 2 není projektem společného evropského zájmu ani „evropským“ projektem – je mezi soukromými společnostmi a zahrnuje konkrétní členské státy EU. Z úrovně EU nemáme nástroje, abychom do toho zasáhli. Od vstupu pozměněné směrnice EU o plynu v roce 2019 do účinnosti má EU zavedena jasná pravidla, která se vztahují na všechny plynovody spojující evropský trh s plynem ze třetích zemí a jejichž cílem je zabránit preferenčnímu přístupu. Samozřejmě je tady jasná geopolitická dimenze. To opakuje řada lidí například ve Spojených státech, ve střední a východní Evropě nebo na Ukrajině. Tyto země zdůrazňují možná rizika plynoucí z tohoto projektu. Osobně si myslím, že nejde o příklad systémového přístupu, když nabízíme takové velké obchodní zisky pro společnosti spojené se současným režimem Kremlu.

Lidovky.cz:  A je tedy podle vás správné, že nabízíme takové velké zisky firmám napojeným na současný Kreml?
Rozhodně nejde o strategický přístup, protože s režimem v Kremlu neexistují „jen“ komerční projekty. Všechno je politické a doufám, že všichni evropští politici začnou vnímat věci tak, jak jsou.

Lidovky.cz:  Nakolik je podle vás za šířením dezinformací ve světě Kreml?
Dezinformace nejsou novinkou, ale díky technologii zlevnily a zrychlily, snáze se dostávají k milionům lidí. Dodavatelé dezinformací dostali skvělé nástroje, jako jsou platformy sociálních médií, ale nejen ty. Dobře známe mnoho kanálů, které systematicky šíří prokremelskou propagandu. Existují důkazy o tom, že Rusko pracuje s dezinformacemi jako se zbraní, jsou součástí ruské vojenské doktríny. Dopady nelze podceňovat, hovoříme zde například o účinném ovlivňování voleb, které se prokázalo nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech. Dostávám týdenní zprávy z Evropské služby pro vnější činnost, jež odhalují ruské dezinformace na výstižných příkladech, a to zejména nyní propagandu kolem vakcíny Sputnik V. V praxi již vidíme, že po případu Vrbětice se tento příliv ještě zvýšil. Vidíme, jak je ten systém rychlý, účinný a adaptabilní. Náprava nebude rychlá a není snadná. V demokraciích máme svobodu projevu, kterou musíme chránit jako zásadní hodnotu. Pokud ale někdo této svobody cíleně a systematicky zneužívá, musíme se bránit.

Ke zlepšení vztahů EU a Ruska musí Moskva zanechat provokací, řekl předseda Evropské rady Michel

Lidovky.cz:  Byl to důvod, proč se Evropská komise rozhodla ke zpřísnění kodexu proti dezinformacím?
Ano, zpřísněný kodex je součástí řešení. Tato iniciativa je pro mě velmi důležitá, protože je to důležitý krok k tomu, aby byl digitální svět transparentnější, odpovědnější a bezpečnější. Navrhujeme naši vizi toho, jak by platformy sociálních sítí, reklamní průmysl a občanská společnost měly zintenzivnit práci v boji proti dezinformacím online. A důrazně podotýkám: dezinformace nejsou nelegální obsah, ale škodlivý obsah. Proto nenavrhujeme mazání tohoto obsahu, ale spíše konfrontaci s fakty. Chceme, aby se v daleko větší míře dezinformace vyvracely pomocí ověřených faktů. Chceme reagovat na prokazatelné lži, tedy na lživá fakta, nikoli na názory a postoje pisatelů.

Všichni máme tendenci věřit tomu, čemu věřit chceme. Změnit zakořeněné postoje, které si neseme ve svém osobním „algoritmu“, není snadné ani časté. Přesto je třeba nabízet lidem fakta a ověřené skutečnosti a nechat je, aby posoudili, čemu budou věřit.

Lidovky.cz:  Co si od toho slibujete?
Dezinformace mohou být škodlivé pro společnost a pro demokracii obecně, například v době voleb, ale v zásadě nejsou nelegální. To je rozdíl oproti nezákonným, nenávistným projevům, ať už jsou rasistické, nebo antisemitské. Vůči těm jsme se jasně rozhodli uvalit odpovědnost a sankce na platformy v navrženém zákonu o digitálních službách. Proto to řeknu jasně: neexistuje žádná regulace, která dezinformace ukončí. Pres onen kodex se snažíme přitlačit nejen platformy, ale také inzertní byznys, aby lépe zvažoval, kam dávat peníze a zda je pro důvěru klientů únosné, že se inzeruje v sousedství nebezpečných dezinformačních útoků.

A také chceme, ale lidé byli vnímavější k tomu, že mohou být manipulováni. Navrhujeme možnost, aby uživatelé digitálních platforem mohli sami nahlašovat lživý obsah a aby dostali zprávu, co se s tím nahlášením dělo. A co je hodně podstatné, bude-li se chtít někdo bránit proti označení svého obsahu jako obsahu dezinformačního, může podat stížnost a dočká se rychlé reakce a vysvětlení nebo nápravy. Právo na svobodu názoru nesmí nikdo umenšovat. A pak je tu důležitost nezávislých medií, profesionální práce novinářů, kteří mají hledat a ověřovat fakta a svobodně sdělovat své názory. Ale to hlavní, co jsem pochopila v době covidu: když zdravotní autority nezaplnily informační prostor důvěryhodnými informacemi, byl tento prostor unesen a zaplněn dezinformátory. Proto je poučení: počítat s dezinformacemi, předvídat je, nezanedbat otevřenou a důvěryhodnou komunikaci s veřejností. Dnes je to viditelné na zdravotnictví, ale platí to skoro pro každý další sektor.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!