Tady všichni píší, jako kdyby si člověk mohl vybrat, v jakém režimu bude žít. Tady byl prostě od roku 1945 do roku 1989 bolševický režim a kdo nechtěl nebo neměl odvahu odejít do zahraničí, musel se s tímto režimem nějak srovnat. Obyčejných lidí si režim vesměs nevšímal, takže si mohli "zachovat rovnou páteř", ale lidé na exponovaných místech se nemohli vyhnout tomu, aby se k režimu veřejně postavili. Postavit se proti sice bylo odvážné, ale nikdo tím nic nezměnil. Kritiźovat lidi, kteří to neuděli, je totální pitomost. Odsouzení si zaslouží pouze lidé, kteří aktivně škodili.

Hlavní tragédie je v tom, že tady skutečný bolševický režim nakonec nebyl. To byla jen karikatura, ostatně stejně jako v SSSR po roce 1953. Ale i tak - ve srovnání s tím současným hnojem se nebylo za co stydět. Tenkrát společnost měla mravní náboj, dnes jej nemá. STB? A co CIA a jim podobné? To jsou o několik tříd horší spolky - a ostatně i příčina občasné "tvrdosti" STB...

Taky pašoval silonky z NDR. Jako všichni...

To asi ne, když mohl do NSR, dle libosti.

Pokud spoluprací s režimem neškodil svým bližním, což asi neškodil, nebyl bych tak kritický. Naštěstí a možná díky našim mocným, se to tady alespoň dalo přežít a možná i vydržet. Jinde to byla často o dost větší "sranda". To samozřejmě nebylo zadarmo, takže asi nebyla náhoda, že u nás bylo více radostných nápisů a sovětských vlajek než jinde. Také se dost šetřilo, takže tu bylo ekonomicky tvrději, než možná mohlo být.

V každém případě ale platí, že komunismus jsme si tu nevybrali, ten nám byl vnucen. Po roce 1968 přímou okupací. Buďme rádi, že ho tu už nemáme a že se ta změna obešla bez střelby. To by nic nevyřešilo. Naopak.

Do článku se vloudila obvyklá chybička, která se v souvislosti s Antichartou objevuje dost často. Karel Gott neměl projev v Národním divadle, ale v Divadle hudby (v pražské Opletalově ulici) a to 4. 2. 1977. Toto shromáždění bylo určeno zpěvákům a hudebníkům, zatímco shromáždění v Národním divadle (28. 1. 1977) bylo pro herce, režiséry, dramaturgy, spisovatele...

Podobné shromáždění kulturní fronty, nazvané "Slib věrnosti Říši" bylo zorganizováno i za nacistů (24. 6. 1942) za účelem projevení loajality tehdejšímu režimu - jako důsledek atentátu na Heydricha. Pamětníci uváděli, že někteří účastníci tehdy seděli skoro na stejných místech jako o 35 let později při Antichartě. Dokonce tomu byl před pár lety věnován pořad v TV, kde porovnávali záběry z června 1942 s těmi z ledna 1977.

Jo, tak to u nás chodí ...

Uz mu dejte pokoj

Nakonec z něho bude největší disident?

Docela by mne zajímalo, co si o všem, co se poslední dobou dělo a psalo, myslejí političtí vězni a orpavdovi disidenti.

Ovšem jejich názory naše médi asi nepovažují za momentálně "korektní".

Pražští "disidenti" maj prostor v médiích 25 h denně . Ti opravdoví disidenti napříč republikou, co to dělali z přesvědčení a ne pro tuzexové bony, ti opravdu do médií zváni nejsou... jak píšete - " jejich názory naše média asi nepovažuji za momentálně korektní".