Na briefingu k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to v úterý řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Případné omezení víceletých gymnázií by podle něj mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.
Nejoblíbenějším učitelem v Česku se stal Tomáš Míka z táborského gymnázia |
„S víceletými gymnázii je výhledově potřeba něco udělat, ale - a to je to, co jsem já dodával i při tvorbě nové strategie (vzdělávání do roku 2030) - tím prvním krokem nemůže být zrušení víceletých gymnázií, ale musí být proměna obsahu vzdělávání a zvýšení kvality vzdělávání s důrazem na druhý stupeň základních škol,“ uvedl Plaga.
Podle něj by víceletá gymnázia měla být výběrovými školami a jejich kapacita by tomu měla odpovídat. „Je smutnou pravdou, že dnes jsou některá místa, kde víceletá gymnázia odčerpávají z okolních škol víc než třeba třetinu žáků,“ řekl. „Já jsem zastánce varianty, kdy by víceletá gymnázia zůstala s nějakou kapacitou, ne jejich úplného zrušení,“ dodal.
Zpětné hodnocení minulých rozhodnutí podle Plagy ukazuje, že návrat k osmiletým a šestiletým gymnáziím nebyl v souladu se zjištěními moderních studií o předčasné selekci dětí ve školách. Podle odborníků to přispívá k nerovnostem ve společnosti, protože to podporuje uzavření elit.
Dokument Strategie 2030+, který by na podzim měla schválit vláda a který by měl přispět k modernizaci školství, by měl mít více různých cílů. Mezi hlavní má patřit úprava obsahu a způsobu vzdělávání nebo právě snížení nerovností. Úkoly budou rozděleny do několika fází po zhruba třech až čtyřech letech. Plaga nepočítá s tím, že by se kapacita víceletých gymnázií omezila v nejbližších letech.
Přijímací zkoušky na střední školy by se podle Plagy měly změnit. Podoba testů prý neodpovídá moderní výuce |
„Je to záležitostí případně až posledního období 2027 až 2031,“ řekl. Tento záměr podle něj ale bude připadat v úvahu jen za splnění podmínky zvýšení kvality druhého stupně základních škol, vyhodnocení kapacity a výběrovosti gymnázií a změn v dlouhodobých záměrech vzdělávání v jednotlivých regionech.
Podklady k takzvané Strategii 2030+ připravil expertní tým vedený vysokoškolským pedagogem a sociologem Arnoštem Veselým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Autoři návrhu již dříve uvedli, že nová strategie vzdělávání by měla vést ke změnám, díky nimž budou mít absolventi škol více schopností a dovedností využitelných v životě. Školáci by se například měli učit lépe orientovat v množství informací, které se k nim dostávají více než dříve.
Zástupci ministerstva dnes prostřednictvím on-line konference odborníkům představili návrh, který na základě podkladů od expertů vypracovali. Do srpna do něj chtějí zapracovat poslední připomínky odborné veřejnosti, v září by strategii mohla schválit vláda a potom by měla začít její realizace.