Kauza Hrad vs. Peroutka vyřešena. Ovčáček se měl stavit, říká Čtveráček

Co ve skutečnosti byly moderní historické zdroje?
Marxismus-leninismus nemá problém ve své teorii, ale ve svém naplňování. Vědecký komunismus měl vyvozovat poučení zjednotlivých etap marxisticko-leninského boje a potřeboval jasné hmatatelné důkazy. Proto byly některé materiály až ex post upravovány pro potřeby správného výkladu dějin.

Upravovány, nebo prefabrikovány?
Použil bych slovo „upravovány“, i když připouštím, že některé z gruntu.

Myslíte si, že takovým materiálem by mohl být i článek Ferdinanda Peroutky Hitler je gentleman?
O tom nejsem jenom přesvědčen, ale mohu to potvrdit, protože jsem se na přípravě tohoto článku tehdy jako mladý začínající pracovník přímo podílel.

Dokázal byste odhadnout, ve kterém roce tento článek skutečně vznikl?
Do metodického kabinetu jsem nastoupil v říjnu roku 1963 po absolvování vojenské služby a tento článek, který byl součástí rozsáhlejšího projektu Kavárna o selhání demokratické inteligence ve 30. letech, byl metodicky zpracován na jaře roku 1964. Jelikož se rozhodlo, že samotný článek bude vyhotoven jako faksimile časopisu Přítomnost, museli jsme počkat, až se uvolní kapacita vtechnické části Dezinformačního oddělení StB, kde se tyto materiály vyráběly. Bohužel na jaře roku 1964 byla veškerá kapacita tohoto oddělení zcela vytížena přípravou akce na Černém jezeře, aproto ani nedošlo k výrobě celého časopisu, ale pouze jedné strany s článkem tak, aby od počátku školního roku 1964 mohl být zapojen do výuky VUML.

V těchto osnovách setrval až do roku 1989.
Ne, to určitě ne, protože tento článek postihl velmi zvláštní osud. Při jeho tvorbě jsme totiž v nadpisu použili záměrně cizí slovo gentleman, abychom podtrhli Peroutkovu zaprodanost, aprávě zde nastala svízel. V roce 1965 přišel do českých kin film Vinnetou, rudý gentleman, avzhledem k tomu, že kulturní oddělení ÚV KSČ se snažilo prezentovat Vinnetoua jako protiamerického partyzána, došlo k relativizaci dosavadní nepřípustnosti slova gentleman. Od roku 1965 už mohl být gentleman i rudý, atak byl tento Peroutkův článek nahrazen jiným materiálem. Ale co vím, například na Rakovnicku byl některými lektory používán ještě začátkem 80. let.

Říkal jste, že jste jen plnili zadání a že tento článek byl součástí většího projektu. Mohl byste jej blíže popsat?
Jmenoval se Kavárna a měl relativizovat mylnou představu, že kavárna 30. let byla levicová. Ona ve skutečnosti levicová byla, ale nebyla promoskevská. A tímto si já také vysvětluji, že v současném tažení proti pražské kavárně, které má zcela identický základ jako v 60. letech, sáhl Miloš Zeman po materiálu, který má jistě svou profesionální kvalitu a je zároveň nadčasový. Vychází zjednoduché představy – kdo není promoskevský, je fašista.

Proč si myslíte, že útok byl veden právě přes osobnost Peroutky?
Tam jsou u KSČ a u Miloše Zemana motivace určitě odlišné aplně odpovídají historickému iosobnímu kontextu. ÚV KSČ na Peroutkovi vadila jeho činnost ve Svobodné Evropě a vadil mu icelý časopis Přítomnost, což vyplývá už z logiky komunistické propagandy, která se vždy raději baví obudoucnosti než o přítomnosti. V budoucnosti totiž může slíbit cokoli, kdežto v přítomnosti by musela řešit nedostatek banánů nebo toaletního papíru. U Miloše Zemana je podle mne útok na Peroutku definovaný jednoznačně ne osobně, ale je to útok na jednoho z nejdůležitějších poradců prezidenta TGM. Všichni cítíme, že Miloš Zeman je rád porovnáván sTGM, a i při velké míře kritičnosti musíme říci, že zhlediska osobního intelektu to nejsou osoby nesouměřitelné. Problém však nastává v jiné věci. Tak jak se TGM obklopil špičkovými intelektuály, Miloš Zeman se obklopil svými nohsledy. A po vzoru TGM také označil své pátečníky, čímž se sám dostal do pasti. Protože srovnávejte bývalého ministra průmyslu Miroslava Grégra právě s Ferdinandem Peroutkou! Ztohoto pohledu je jednodušší Peroutku pomluvit.

Jak si vysvětlujete obranu mluvčího Ovčáčka, který neustále hledá článek v časopisu Přítomnost, když mu musí být jasné, že ho tam nenajde?
Toto je jediná věc, která mně v celé kauze není jasná. Kolega Ovčáček si ještě jako redaktor Haló novin ke mně pro některé materiály docházel, a kdyby se zeptal teď, tak bych mu faksimile článku samozřejmě dal. Jistě by mu je několik spřízněných médií zveřejnilo a tím by věc mohla být považována za vyřízenou. Holt se nestavil. Jediné vysvětlení, které mám, je, že si pro takovéto materiály chodí jinam.