„Odvolání podala žalobkyně, spis je umístěn u Městského soudu v Praze,“ potvrdila serveru Lidovky.cz soudkyně Libuše Jungová, místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 10, jenž spor letos v lednu v prvním kole rozhodl.
Ahmednuurová se žalobou pokusila domoci omluvy a odškodnění ve výši 60 tisíc korun za to, že jí podle jejího pohledu ředitelka Střední zdravotnické školy v Ruské ulici Ivanka Kohoutová neumožnila nosit ve škole hidžáb zakrývající vlasy a ramena, a tím jí donutila ze studií odejít.
Soud se však tehdy ústavu reprezentovaného ředitelkou zastal, ačkoliv podstatou věci se nezaobíral. Přestože dívka muslimského vyznání postavila svou žalobu na údajném projevu diskriminace ze strany školy, případ skončil na formalitě. Soud totiž došel k závěru, že Ahmednuurová nesplnila podmínky k započetí studia. Téma přípustnosti nosit pokrývky hlavy odkazující na náboženství tak zůstalo před dveřmi soudní síně.
Soud zamítl žalobu dívky na zdravotnickou školu kvůli nošení hidžábu |
Přesto se kauza stala pro veřejnost úhelným kamenem toho, kam sahá tolerance Čechů a jaké projevy odlišnosti na domácích školách snesou. Projednávání případu provázela početná účast ze strany občanů, transparenty vymezující se vůči islámu či zpěv národní hymny u jednoho z líčení. Na sporu se snažili přiživit i někteří populisté v čele se zakladatelem svého času největší protimuslimské platformy Bloku proti islámu Martinem Konvičkou.
Ředitelka Kohoutová doufá, že i napodruhé se příběh završí v její prospěch. „Doufáme, že se Městský soud v Praze stejně jako soud nalézací nenechá vtáhnout při svém rozhodnutí do hry na diskriminaci,“ sdělila serveru Lidovky.cz. Server se intenzivně snažil zastihnout i právní zástupkyni studentky, ale přes veškerou snahu se mu to nepodařilo. Z podaného odvolání lze však usuzovat, že si dívka trvá na své verzi příběhu.
Soud: konec studia si zavinila dívka sama
Ačkoliv první rozsudek padl letos v lednu, gró příběhu se odehrálo roku 2013. Tehdy se Ayan Jamaal Ahmednuurová chtěla přihlásit ke studiu. Po dvou prvních setkáních s vedením školy během června a července podle studentky vše směrovalo k úspěšnému zahájení výuky, nicméně první den školního roku 2013/2014 vzal tento její pocit za své. Ředitelka jí údajně zakázala, aby studium absolvovala v hidžábu. Svůj postoj měla podtrhnout předložením formuláře o ukončení studia, který prý musela dívka podepsat. Na to školu opustila.
Verze ředitelky se od první chvíle dramaticky lišila. O žádném zákazu prý nebyla řeč, s dívkou na téma nošení hidžábu narazila jen okrajově. Podle její verze snaha Ahmednuurové dostat se do školy ztroskotala na tom, že nepředložila ředitelkou požadované povolení k pobytu. Ačkoliv dívka získala předběžný souhlas ke studiu, bez zmíněného dokladu k němu podle zákona nelze nastoupit. A Ahmednuurová právo pobývat v České republice nedoložila.
Během pěti jednacích dnů dívka před soudem svou verzi neobhájila. Soudkyně Daniela Čejková na základě výpovědí a dalších důkazů došla k rozhodnutí, že studium na škole si kvůli chybějícímu dokumentu znemožnila dívka sama. „Soud dospěl k závěru, důvody nezahájení studia byly na straně žalobkyně, nikoli na straně žalované,“ uvedla soudkyně v rozsudku, jejž má server Lidovky.cz k dispozici.
Podle ombudsmanky je školní řád diskriminační
Podle soudkyně se sice ředitelka s Ahmednuurovou osudného dne skutečně tématu dotkly, ale jen dílčím způsobem. Ředitelka se při setkání podivila nad tím, že dívka má přikrytou hlavu, ačkoliv na předešlou schůzku si hidžáb nevzala. Dívku pak upozornila na pravidla školního řádu, jenž nošení pokrývky hlavy zapovídá. Na to studentka podle soudu sama deklarovala svůj úmysl na školu nenastoupit.
O jakou se hraje omluvuOdvolací Městský soud v Praze bude rozhodovat o tom, zda se Ayan Jamaal Ahmednuurová dočká omluvy v následujícím znění: |
„Z toho, že ředitelka žalované připomněla toto ustanovení školního řádu, nelze však v žádném případě vyvodit diskriminační postup žalované,“ potvrdila v rozsudku soudkyně Čejková. Více se otázkou možného potlačování náboženského projevu nezabývala. „Žalobkyně svým jednáním projevila svou vůli nezahájit vzdělávání a v podstatě nedala žádný prostor žalované k dalšímu případnému jednání,“ stojí dále v rozsudku.
Ředitelka Kohoutová podle svých slov celý proces snášela těžce, soud se prý podepsal také na jejím zdraví. „Nikomu tento zážitek nepřeji. Já jsem o takovou ‚popularitu‘ nestála, ale celý život jsem zvyklá bojovat proti neoprávněným a nespravedlivým útokům, jako byl tento. Jde mi především více než o mé jméno o jméno školy, kterou reprezentuji,“ popsala s tím, že děkuje za podporu své rodině, kolegů či veřejnosti.
Spor o hidžáb přitom prosákl mezi lidi mnohem dříve, než odstartoval soud. Kauzu do širokého povědomí veřejnosti dostala už v říjnu 2014 veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, na niž se dívka obrátila. Nařízení o zákazu nošení pokrývky vyhodnotila jako diskriminační. „Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem dospěla k závěru, že školní řád v původním i pozměněném znění je způsobilý založit nepřímou diskriminaci z důvodu náboženského vyznání a víry,“ uvedla mimo jiné Šabatová.