Podle Lisabonské smlouvy teď v Bruselu schází 18 europoslanců. Hrozí, že se kvůli tomu bude muset smlouva znovu schvalovat
BRUSEL/PRAHA Od 1. prosince vstoupila v platnost Lisabonská smlouva a s ní množství novinek. Změny se týkají i Evropského parlamentu. Zatímco podle smlouvy z Nice bylo europoslanců 736, nově jich má být 754, tedy o 18 více. Kde je vzít? Mají se v jednotlivých zemím konat mimořádné volby? S tím si státy neví rady.
Nových 18 poslanců vzejde z celkem 12 členských států. Španělsko dostane čtyři nové mandáty, Francie, Švédsko a Rakousko po dvou, jednoho poslance získá Británie, Polsko, Portugalsko, Nizozemsko, Lotyšsko, Slovinsko, Itálie a Malta. Zatímco některé země si již své zástupce vybraly, jiné nevědí, jak to udělat. Poláci například budou do Bruselu, respektive Štrasburku posílat Edwarda Wojtase z rolnické Polské lidové strany, Švédové zase teprve 22letou Amelii Andersdotterovou z Pirátské strany.
Mezi ty nerozhodnuté patří Itálie, Francie a Británie. „Zatím v zemi nekolují žádná jména,“ citoval server Euractiv nejmenovaný italský zdroj z Evropského parlamentu. „Bude trvat několik měsíců, než se to vyřeší. A možná bude potřeba, aby to schválil italský parlament,“ dodal tento zdroj.
Podobně jsou na tom i Francouzi. Ti mají nárok na dva mandáty. A jak se nechal slyšet francouzský premiér Francois Fillon, europoslanci by měli být vybráni z parlamentu - jeden z vládních stran a druhý z opozice, „abychom se vyhnuli zbytečných kontroverzím“.
V dopise, který Fillon zaslal předsedovi parlamentu Bernardu Accoyerovi, ho žádá, aby nové europoslance vybral z řad sněmovny „co nejdříve“. To se ale některým politikům nelíbí. „Jde o naprosté vybočení z demokratického procesu,“ uvedla francouzská europoslankyně za zelené Sandrine Bélierová. Podle ní by se měly vzít v úvahu spíše výsledky červnového hlasování do europarlamentu. V něm získali francouzští zelení překvapivých 16,3 procenta, takže by podle ní měli mít nárok na jednoho europoslance navíc. „Podle čeho budou europoslance vybírat? Podle jejich zásluh, nebo podle toho, že jsou v našem parlamentu už nepotřební?“ ptala se ironicky Bélierová.
Podle hlasů z jednotlivých států EU to vypadá, že s výběrem svých nových zástupců do Evropského parlamentu příliš nespěchají. Španělé, kteří budou příští půlrok unii předsedat, ale chtějí, aby byl tento krok učiněn rychle a aby noví europoslanci začali co nejdříve plnohodnotně fungovat. Než se tak stane, nebudou moci hlasovat a budou mít jen status pozorovatele - i proto se v Bruselu o nich mluví jako o „virtuálních europoslancích“ či „poslancích-fantomech“.
Pokud jde o plnohodnotné fungování, je zde další problém - nebyli zvoleni ve volbách, a proto musejí být všichni dodatečně schváleni státy EU formou protokolu. Zde přicházejí v úvahu dvě možnosti, buď se tento protokol připojí k přístupové smlouvě s Chorvatskem, která ale může být schvalována až v roce 2010 či 2011, nebo půjde o protokol přímo k Lisabonské smlouvě, což by znamenalo opětovnou ratifikaci tohoto dokumentu všemi státy unie. Jak ale napsal list European Voice, takového kroku se mnohé země Evropské unie bojí. Zahájit novou debatu o smlouvě vzhledem k tomu, jak dlouho trvala předchozí ratifikace, jim připadá nemožné.
Nad navýšením počtu europoslanců se tedy vznáší otazník. Španělé se však již nechali slyšet, že vše prokonzultují s Evropskou komisí a Evropským parlamentem a brzy přijdou s nějakým řešením.
***
„Španělé chtějí, aby noví europoslanci začali plnohodnotně fungovat co nejdříve.“
„Podle čeho budou europoslance vybírat? Podle jejich zásluh, nebo podle toho, že jsou v našem parlamentu už nepotřební?“
Parlament EU
Lisabonské změny Nyní má Evropský parlament 736 členů. Podle Lisabonské smlouvy se má jejich počet zvýšit na 751. Loni v prosinci se ale špičky EU dohodly na tom, že počet europoslanců se až do roku 2014 vyšplhá na 754. Důvodem je to, že právě do této doby by si Německo mělo udržet 99 evropských poslanců. Až po roce 2014 jejich počet klesne na 96. Česko má nyní 22 europoslanců a tento počet zůstane zachován i na základě Lisabonské smlouvy. Na základě Lisabonské smlouvy také Evropský parlament získá větší váhu v legislativním procesu. Díky metodě spolurozhodování, použité při 95 procentech projednávané legislativy, zaujme postavení rovnocenné s Radou EU. Evropský parlament též posílí své pravomoci v personálních otázkách. Například bude volit předsedu Evropské komise na základě doporučení vlád a představitelů členských států. Parlament bude společně s Radou ministrů rozhodovat o celém rozpočtu EU. Doposud tomu tak u části výdajů nebylo.
