24. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kůrovec nezná vlastnické hranice. Nezodpovědné majitele může čekat nucená správa

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Alespoň nějakou část lesa v České republice vlastní na 300 tisíc lidí. Roztříštěná vlastnická struktura místy brzdí snahu o boj proti kůrovci. Na pokutách rozdali inspektoři za prvních šest měsíců roku 2019 už téměř čtyřnásobek toho, co za celý minulý rok.

Brouk kůrovec demolující české lesy sice letos stihne zřejmě jen dvě generace oproti třem i čtyřem v minulých letech, přesto však zůstává vedle sucha hlavním nepřítelem tuzemských lesů. Stát na boj proti němu vynakládá obrovské částky a trh se dřevem se kvůli němu dostává do vážných problémů, kdy se vlastníkům přestává dařit vytěžené dřevo prodávat alespoň s minimálním ziskem. 

Podle dat ministerstva zemědělství připadá z celkových 2,6 milionů hektarů lesů zhruba 1,14 milionu hektarů na soukromé či obecní lesy. Přes půl milionu hektarů vlastní přímo fyzické osoby. Právě s nimi ale bývají občas problémy, na vině je hlavně roztříštěnost vlastnických struktur. Ze statistik České inspekce životního prostředí (ČIŽP) vyplývá, že 300 tisíc Čechů vlastní kus lesa do velikosti 50 hektarů. Jen na Vysočině, která je kůrovcovou kalamitou postižena nejvíce, si 8 tisíc hektarů lesa dělí 8 tisíc drobných vlastníků.

To ovšem vytváří problém při jejich správě - mnozí totiž ani netuší, že les mají, nebo vlastní tak malou výměru, že se jim starost o něj vůbec nevyplatí. Jiní své povinnosti prostě ignorují. „Drobní vlastníci nemají často prostředky a ani možnosti včas zasáhnout, sehnat těžební techniku a hlavně – už několik let je trh se dřívím přeplněný, tedy nemají ani jistotu, že své dříví prodají,“ uvedla na dotazy serveru Lidovky.cz mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Státní lesnický podnik spravuje téměř polovinu všech českých lesů, s majiteli menších sousedních lesů má tedy zkušenosti.

„Pokud se chováte jako dobrý hospodář, a soused ne, kůrovec Vaše lesy napadne bez ohledu na to, co všechno jste pro jejich ochranu udělal,“ doplnila za Lesy ČR Jouklová s tím, že majitele tuzemských lesů už v březnu vyzvali k řádnému hospodaření s jejich majetkem.

V podmínkách sucha jsou navíc stromy o to více oslabené, kůrovec, který hranice katastru pochopitelně nerespektuje, se tak šíří o to rychleji. Úkolem vlastníků lesů je napadené stromy včas vyhledat, vytěžit, dřevo asanovat a odvézt ho pryč. V opačném případě se lýkožroutovi daří postupovat lesním porostem.

Objemy pokut uložených ČIŽP od v období 2012 - 2018.

Objemy pokut uložených ČIŽP od v období 2012 - 2018.

Kromě obcí s rozšířenou působností kontrolu správné nakládání s lesy i ČIŽP, která disponuje 43 inspektory. Za minulý rok státní inspekce takto uložila fyzickým osobám pokuty v celkem 68 případech a v celkovém objemu 1 478 00 korun. Letos objem vymáhaných částek rapidně narostl. Jen do posledního červencového dne uložila ČIŽP 25 pokut, které budou majitele lesů stát 5 889 000 korun.

Pokuty inspektoři uložili jen zhruba ve třech procentech případů, celkem provedli za první letošní půlrok 741 kontrol. Za loňský rok to bylo dohromady 1344.

A je to právě opožděná asanace stromů napadených hmyzími škůdci, která figuruje na předních příčkách důvodů pro udělení pokut. „K porušení předpisů v současné nebývalé kůrovcové kalamitě dochází nejen z nedbalosti a neznalosti povinností vlastníků lesů, ale i z důvodů chybějících kapacit na trhu lesnických služeb. Zpoždění v likvidaci kůrovců má proto i u drobných vlastníků rovněž objektivní příčiny,“ mírní kritiku některých majitelů mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová.

Možně řešení? Nucená správa

Jedním z řešením by podle experta na lesnictví Aleše Erbera bylo, aby stát vlastníkům lesů pomohl výkupem dřeva. Nemuseli by se prý proto strachovat, že přijdou o peníze. „Hlavně by je to motivovalo vyhledávat čerstvě napadené stromy. Peníze, které by tak ušetřili, by mohly jít zpět do zalesňování,“ říká Erber. Vykoupené dřevo by stát mohl uložit do suchých skladů a případně poslat třeba do elektráren.

Lesník se zkušenostmi i ze zahraničí radí poohlížet se po možných řešeních právě tam. „Dalším krokem by mohla být nucená správa tam, kde vlastníci s lesy patřičně nehospodaří. To se týká třeba malých lesů, kde není znám přesný majitel či v situacích, kdy jsou majitelé v Praze a lesy mají někde na severní Moravě,“ popisuje model, který funguje podobně třeba v Bavorsku.

Současný arzenál státní správy sice ČIŽP komentovat nechtěla, připouští ale že alternativy existují. „Bavorský model není špatný,“ doplnila k tomu její mluvčí.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.