Čínský vůdce na něj zprvu zapůsobil. „Cítil jsem, že se nacházím ve společnosti velkého muže,“ popisoval jejich první setkání. Mezi oběma muži panoval důvěrný vztah, který šel daleko za hranici léčení. Li například doučoval čínského vůdce angličtinu a jeho četným mladým společnicím pomáhal se čtením knih o sexualitě psaných starou čínštinou. A čínský vůdce se svému lékaři zase svěřoval se svými mocenskými problémy. Například na konci června 1965, kdy se schylovalo k vypuknutí krvavé „kulturní revoluce“, si Mao zavolal svého doktora a svěřil se mu: „Třídní boj na venkově začal být vážný. Ale nikdo tady nic nedělá. To je také vážné.“
O rok a měsíc později, když čínský vůdce pobýval mimo čínskou metropoli, žádal svého lékaře o popsání situace v Pekingu: „Nemůžeme se spoléhat jenom na zprávy, které dostaneme, musíme to vidět na vlastní oči. Jen tak rozpoznáme ty dobré od špatných. Já zůstanu zatím tady a vy se do Pekingu vypravíte na návštěvu.“ Doktor Li ovšem věděl, jak ošemetný úkol to je: „Nedokážu rozlišit ty dobré od těch špatných,“ vymlouval se.
Když se v roce 1972 začalo zhoršovat Maoovo zdraví, musel Li manévrovat mezi svými lékařskými povinnostmi a politickými hrami. Popisuje například, jak byl přítomen okamžiku, kdy čínský vůdce pro případ své smrti určoval jako svého nástupce předsedu vlády Čou En-laje. A na jiném místě o tomtéž funkcionáři poněkud nelichotivě píše: „Předsedu vlády naše zpráva, že se možná blíží předsedův (Maův, pozn. LN) konec, zaskočila natolik, že přestal ovládat svůj močový měchýř i střeva a znečistil se.“
Doktor Li vydržel u Maa až do konce. Byl po jeho boku i v období od poloviny roku 1974, kdy ho téměř opustil zrak a přestával srozumitelně mluvit, až do 9. září 1976, kdy srdce „velkého kormidelníka“ definitivně dotlouklo.
Maův dvorní lékař se koncem 80. let vystěhoval do Spojených států, kde stačil ještě před smrtí (1995) dokončit citovanou knihu. V té době už čínského vůdce hodnotil o poznání střízlivěji. „Ze začátku jsem Maa obdivoval. Byl čínským mesiášem, spasitelem Číny. Avšak v roce 1976 byl tento můj obdiv už dávno pryč.“ A samotnou chvíli Maovy smrti provází slovy: „V tomto okamžiku jsem necítil žádnou lítost.“
***
„Třídní boj na venkově začal být vážný. Ale nikdo tady nic nedělá.“
