Splatit třeba místo milionového dluhu jen tři sta tisíc korun zní lákavě. Právě to nabízí od včerejška dlužníkům v tísni osobní bankrot. Dlužník, kterému ho soud schválí, musí zaplatit aspoň třicet procent svých závazků. Pak bude „čistý“. Zákon o úpadku nabízí dvě možnosti. Buď prodej dlužníkova majetku, nebo závazek dlužníka žít pět let jen ze životního minima a veškeré zbylé peníze dávat věřitelům.
Banky normu, kterou sněmovna schválila už začátkem roku 2006, vesměs přivítaly. „Díky tomuto zákonu bude vymáhání pohledávek nebo jejich částí ze strany bank rychlejší a jistější,“ řekla tehdy například Simona Můčková z České spořitelny.
Lidé, kterým dluhy přerostly přes hlavu, dnes totiž často volí celkem úspěšnou strategii: Pracují načerno, exekutor jim pak nemá co zabavit. A zároveň vyrážejí klín klínem, starší úvěry splácí nově otevřenými. „Dlužník si žije - načerno - celkem slušně. A věřitel z toho nic nemá. Snažili jsme se, aby dlužníci tu šedou zónu opustili,“ říká jeden z tvůrců zákona Jaroslav Bureš, bývalý ministr spravedlnosti, dnes místopředseda Vrchního soudu v Praze.
| Další podrobnosti o zákonu, který má pomoci zadluženým lidem si přečtěte ve středečním vydání deníku |
