Úterý 21. května 2024, svátek má Monika
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Masaryk - hlava Středoevropské unie

Česko

  20:53
PRAHA - Československo za sebou mělo první tři dny své existence. Budoucí prezident nového státu Tomáš Garrigue Masaryk dlel ještě stále ve Spojených státech a na pozvánky na jím pořádanou večeři se podepisoval jako „prezident Demokratické středoevropské unie“.

Tomáš Garrigue Masaryk foto: Lidové noviny

O co šlo? Jednalo se o dnes polozapomenutý pokus, který měl po předpokládaném rozpadu Rakouska-Uherska sdružit dvanáct většinou středoevropských národů. Unie sice vznikla, fungovala ovšem pouhých pár dní. Pak ji zahubily vzedmuté nacionální vášně a vzájemné spory jejích národů.

LN přetiskují pozvánku, kterou Masaryk poslal 31. října 1918 své podporovatelce a mecenášce Lillian D. Waldové. „Drahá paní: Demokratická středoevropská unie složená ze zástupců dvanácti utlačených národností... si považuje za čest sejít se na večeři 6. listopadu (1918) v půl osmé večer v hotelu Plaza,“ stojí na pozvánce, kterou Masaryk poslal Waldové 31. října 1918 jako prezident unie.
Na pozvánky se v USA Tomáš G. Masaryk podepisoval jako
Pozvánka je dnes uložena na Kolumbijské univerzitě v USA. LN ji k použití poskytl hudební historik Ladislav Řezníček. Unie v čele s Masarykem vznikla 3. října 1918 a jen o měsíc později se rozpadla.

Největší akcí unie se stal její kongres, který probíhal 23. až 26. říjnem v Síni nezávislosti v pensylvánské Filadelfii. Do čela unie se postavil Masaryk a slavný polský klavírista a politik Ignacy Jan Paderewski.

Duší unie ovšem nebyl Masaryk, Paderewski ani jiný Středoevropan, ale kupodivu americký sociolog Herbert A. Miller. Ten se o sdružení středoevropských národů pokoušel minimálně od jara 1918 a po založení unie se stal jejím výkonným ředitelem.

„Věříme, že naše ideály a cíle by měly své úsilí o zajištění vlastní svobody sjednotit k prosazování společného prospěchu, pokud tato jednota bude přispívat k míru a prospěchu nezávislosti,“ cituje historik Tomáš Zahradníček ve své knize z Prohlášení společných cílů nezávislých středoevropských národů. Prohlášení, podepsanému během kongresu perem namáčeným v kalamáři, který posloužil už před 142 lety při tvoření Deklarace nezávislosti USA, se dostalo v USA široké publicity.

Tvrdé spory ještě před založením unie
Americké noviny halasně oslavovaly vznik bratrské federace středoevropských národů. Realita ovšem byla jiná a unie vydržela fungovat jen zhruba měsíc. Ještě před jejím založením ji limitovaly tvrdé spory mezi představiteli jednotlivých národů. Navíc kromě Masaryka a Paderewského v jejím vedení neseděli vrcholní představitelé národů. A od začátku nebylo jasné ani to, jak těsně mají zúčastněné národy spolupracovat - tedy zjednodušeně řečeno nakolik má jít o federativní státní útvar a nakolik jen o mezivládní organizaci spolupracujících států.

Unie měla především zkoordinovat plány středoevropských národů tak, aby na očekávané mírové konferenci dokázaly obhájit své zájmy. Teprve v druhém plánu se měla stát i základem pro poválečné uspořádání. Sám prezident unie Masaryk byl k vytvoření široké federace dost skeptický. Svědčí o tom další důležitý dokument unie - Souhrn zásad Demokratické středoevropské unie, který napsal právě Masaryk. Podle něho nešlo čekat velkou federaci všech zúčastněných, ale spíš několik spolupracujících bloků. „Je promýšlena balkánská federace, těsný svazek Čechoslováků a Poláků a další podobné unie,“ psal v říjnu 1918 Masaryk.

Dnes, poté co byla střední Evropa svědkem řady sporů mezi jednotlivými národy, vypadá možnost dlouhodobého a harmonického fungování unie zcela nereálně. Stačí jen vyjmenovat všechny její členy. Základ tvořili Čechoslováci a Poláci. K nim se přidali zástupci Jihoslovanů, Ukrajinců, uherských Rusínů (později Zakarpatská Ukrajina), Rumunů, Litevců, rakouských Italů, tureckých Řeků, Albánců. Na poslední chvíli přibyl i podpis zástupců Arménů a sionistických aktivistů z Palestiny.

Národnostní řeže také unii v listopadu 1918 definitivně pohřbily. Už 1. listopadu se totiž do sebe kvůli Lvovu pustili Poláci a Ukrajinci. Poláci hned nato z unie vystoupili a organizace se z této rány již nevzpamatovala. Masaryka sice ještě unie pověřila, aby v Paříži založil její pobočku. Neexistují ovšem žádné důkazy, že by tak učinil.

Dějiny běžely jinak a Masaryka v jeho nepřítomnosti zvolilo 14. listopadu 1918 Revoluční národní shromáždění československým prezidentem. Domů se vrátil až 21. prosince. Oslavy jeho příjezdu byly velkolepé a na unii si tehdy již nikdo nevzpomněl.


Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...