„U nás na Vysočině je to krásné,“ pochvaluje si čtyřiapadesátiletý Vietnamec Pham Than Phong z Nového města na Moravě. Podle zvyku mnoha jeho soukmenovců používá české jméno Josef. Je součástí katolické vietnamské komunity v České republice, jejíž velikost Josef odhaduje na zhruba tisícovku lidí.
Vietnamské večerky jsou největším řetězcem v Česku, tvrdí svaz. Inspektoři je prý neradi kontrolují |
V Česku se dá rozlišit zhruba devět katolických vietnamských komunit – Praha, Teplice, Kolín, Cheb, Plzeň, Tábor, Domažlice, Brno a Ostrava. „Každá komunita má pravidelně každý týden mši svatou ve vietnamštině,“ říká Josef a dodává, že je slouží tři vietnamští kněží, kteří objíždějí republiku.
Vietnamští katolíci chystají mezi 24. a 26. prosincem v Praze hromadné setkání. Vánoce u nich probíhají velmi podobně jako u běžných Čechů katolického vyznání. Jen s větším důrazem na komunitní prožitek.
  |
„Poslední roky trávíme Štědré večery spíše s naší komunitou v našem kostele než doma,“ popisuje studentka z Prahy Anna Nguyenová. V životě její rodiny hraje katolická víra silnou roli, pro Annu samotnou prý znamená klid v duši. Když ale dojde na štědrovečerní tabuli, žádných konkrétních tradic se rodina prý nedrží.
„Často míváme závitky, grilované vepřové, kuřecí, hodně rýže a jednou jsme dokonce měli sushi,“ říká Anna. Když ale dříve slavili vánoční svátky doma, snažili se držet i české tradice, a tak se mezi závitky a polévkami pho objevoval i kapr a bramborový salát.
Také Josef má zkušenost i s tradičními tuzemskými pochoutkami. „Rodiny, které jsou tu už delší dobu, pro své děti běžně smaží kapra a dělají salát,“ vysvětluje s tím, že on sám přijel do Československa už v roce 1984 studovat dopravu v Žilině. V Česku žije od roku 1989. „Někteří si ale nezvyknou a uvaří si něco vietnamského. Tradiční závitky nebo polévky, jaké znáte z vietnamských restaurací,“ vykládá Josef.
Stejně jako většina domácností zdobí vánoční stromeček a rozdává dárky. Ve Vietnamu to prý zvykem není, při oslavách lunárního nového roku si prý lidé dávají maximálně peníze. Mimochodem vietnamsky se Vánoce řeknou Giáng Sinh, ale používá se také jednodušší Noel.
Příležitost pro obchodníky
Asi nejznámějším místem spojeným s Vietnamci je pražská tržnice Sapa. Právě tam se často konají vánoční večírky či plesy. „Některé čistě pro vietnamskou komunitu a některé pro všechny, kdo se chtějí zúčastnit, poznat naši kulturu, zatančit si a dát si něco dobrého k snědku,“ říká Anna. Nevybavuje si však, že by její rodina dodržovala nějaké specifické tradice.
ASI.JATKA: Onomatopoie po vietnamsku. Jaké zvuky vydávají zvířata? |
To Josef prý rád zpívá vánoční písně. „Máme nějaké své, ale jsou to spíše překládané písně z angličtiny. Třeba Tichá noc už je mezinárodní píseň, my ji máme ve vietnamštině. Při mši svaté zpíváme naše písně,“ vysvětluje katolík z Vysočiny.
Velká část z tuzemských Vietnamců však nejsou katolíci, ale buddhisté. Na slavení Vánoc prý ale nikterak nežehrají. „Buddhistická komunita je velmi shovívavá, vánoční svátky berou jako přidanou hodnotu pro děti,“ říká Minh Ngoc Mai, který působí jako průvodce Sapou.
„Majitelé nekladou na Vánoce velký důraz, a tak se do chodu tržnice moc nepromítají. Obchodníci je ale berou jako příležitost a nabízejí ozdoby, stromečky, světélka a podobně,“ dodává.
