Miliony na Palasovo sídlo vzešly z podezřelého kolečka převodů

Věřitel Jiří Krušina, jinak právník a podnikatel v energetice, nastavil politikovi velmi vstřícný úrok a posečkal Palasovým i se splácením.

Minus 10 milionů. Senátor Palas postavil penzion z černých peněz, míní policie

„Půjčka mohla být sjednaná účelově, aby byl vyvolán dojem, že inženýr Palas disponoval nutnými finančními prostředky k výstavbě rodinného domu a v návaznosti na to dokládat způsob úhrady za provedené stavební práce,“ stojí v policejním dokumentu, který hodnotil tříleté vyšetřování Palasových majetkových poměrů. „Zároveň tak tímto způsobem došlo k částečnému zakrytí skutečnosti, že rodina Palasova neměla na počátku realizace výstavby k dispozici téměř žádné vlastní naspořené finanční prostředky,“ uvádí dosud neznámé momenty dokument, s nímž se server Lidovky.cz seznámil.

Vyšetřovatelé nicméně před pár týdny případ odložili, neboť se jim nepodařilo najít zdrojový trestný čin, aby mohli Palase obvinit z praní špinavých peněz. Pouze konstatovali, že výdaje Palasovy rodiny činily nejméně padesát milionů korun, přičemž legální příjmy dosáhly třiceti milionů. Deset milionů z chybějící dvacítky vykryly právě peníze od Krušiny.

„Byla to opravdu osobní půjčka. Navíc v době, kdy vůbec nebyl politikem. Nic neschovávám, peníze jsem prokazatelně měl a šly z účtu na účet. A k ostatnímu nemůžu nic říct,“ trvá na svém Krušina.

Vděčnost za bulharskou misi

Půjčka, jak transakci Palas s Krušinou pojmenovali, přišla v pravý čas. Když se Palas v roce 2007 rozhodl, že se pustí do stavby penzionu v Ludvíkově na Bruntálsku, měl na účtu všehovšudy 246 tisíc korun. V létě toho roku mu však najednou na účtu přistálo zmiňovaných deset milionů korun. Když se o pár let později na okolnosti transakce začali ptát policisté, Palas s Krušinou vytáhli smlouvu o půjčce. Bez zajištění, s ročním úrokem dvě procenta.

Krušina, který je například spolumajitelem holdingu Energo-pro, vypověděl, že „důvodem poskytnutí půjčky za výhodných podmínek bylo vyjádření vděčnosti“. Za co? O sedm let dříve - v roce 2000 - prý Palas, jenž studoval v Bulharsku, pomáhal Krušinovým firmám s privatizací vodních a větrných elektráren v Sofii. Jenže policistům to vysvětlení nestačilo. A začali zkoumat cestu, kterou miliony urazily, než se ocitly na Palasově kontě.

Kolečko podezřelých převodů

Peníze na půjčku získal Krušina od své firmy Svitavan. Ale kde je vzala ona? Vytáhla je z termínovaného krátkodobého vkladu, který ale o týden dříve za Svitavan zřídil Krušina. Na té transakci vydělal 2819 korun, což především ve světle předchozích událostí nedávalo příliš smysl.

Vyšetřovatele blesková operace nezastavila a šli hlouběji. Zjistili, že deset milionů korun na účet Svitavanu vložil předtím sám Krušina. „Finanční prostředky zapůjčené Krušinou tak fakticky pocházely z vkladu 10 milionů korun, které vložil Krušina v hotovosti na bankovní účet Svitavanu,“ popsali uzavřený kruh policisté v analýze.

Znovu si proto předvolali Krušinu, aby vysvětlil, kde vzal on horké miliony. Dozvěděli se, že šlo o peníze, které si on sám půjčil od Svitavanu, a to údajně už v roce 2004. „Tuto částku měl Krušina dle svého vyjádření po celou dobu v hotovosti doma jako případnou rezervu, avšak ji nikdy nevyužil,“ přepsali policisté výslech, v němž se Krušina přiznal, že léta nechal miliony ležet ladem. Přesto nakonec policisté museli konstatovat: „Provedeným prověřováním se nepodařilo spolehlivě objektivizovat prvotní zdroj těchto finančních prostředků.“

Vrátit? Zatím netřeba

Pozoruhodný nebyl jen původ peněz, nýbrž i způsob, jimž je Palasovi vraceli. Když v roce 2008 Palas kandidoval do krajských voleb, trval Krušina na tom, že nechce, aby byla firma Energo-Pro jakkoliv spojována s politickou stranou. Proto prý v září 2008 dluh převzal Palasův syn.

Podle původní smlouvy měla být půjčka splacena v červenci 2013. Týden před vypršením splatnosti se protikorupční jednotka, která v tu dobu už Palasovy majetky vyšetřovala, dotázala, zda už politikova rodina vše splatila. Vyšetřovatelé tím dostali Palasovy do nepříjemné situace, neboť půjčku podle všeho nespláceli, což policisté viděli na monitorovaných účtech. Obratem tak na policii dorazil dodatek smlouvy, v níž se datum splatnosti posunulo na konec roku. Následoval ovšem ještě jeden dodatek, tentokrát už se splátkovým kalendářem, které konečný termín odsouval ještě dál.

První splátku – 500 tisíc - obdržel podle policie Krušina den před Štědrým dnem roku 2013. Poslal mu ji Palasův syn. Jenže ten měl na účtu sotva pětadvacet tisíc korun. Půl milion mu přitekl o tři dny dříve z účtu jeho otce. A proč přišla první splátka až po dotazu policie v roce 2013? „Podle mě to bylo výrazně dříve, někdy v roce 2012. Důležité pro mě je, že se půjčka poskytla a splatila. To je všechno,“ tvrdí Krušina s tím, že synovi Palase zbývá doplatit už jen zhruba deset procent původní částky.

Samotný Palas nechce transakce, které mu dopomohly k rozlehlému domu v ceně 30 milionů korun, komentovat. „Postavili jsme jej za naprosto transparentní prostředky, senzace se prostě nekoná,“ uvedl pouze. Na další dotazy ohledně půjčky nereagoval vůbec.