„Tímto opatřením připravujeme kapacity nemocnic na očekávané pacienty s koronavirem. Velmi doufám, že nebudou potřeba, nicméně připravenost nemocnic je naprosto klíčová a my nic nepodceňujeme. Toto opatření je jedním z důležitých předpokladů zvládání dopadů infekce na území České republiky,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Chodit na odběr bez příznaků infekce nemá význam, říká Bulovka. Test může být falešně negativní |
Velká část nemocnic v Praze i v regionech už péči z těchto důvodů omezila. Pacienty v ambulancích přeobjednávají nebo s nimi konzultují po telefonu či internetu, naplánované operace ruší nebo přesouvají na později. Například ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze bylo omezení zhruba o 70 procent.
Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky je v Česku 194 nemocnic akutní a následné péče. Z celkem 60 328 lůžek je akutní péče poskytovaná na zhruba 48 000 lůžkách. Na 10 000 obyvatel ČR je necelých 57 lůžek akutní a následné péče. Kraje zřizují asi 38 procent lůžek, města necelých osm procent. Ve státem řízených nemocnicích pracuje asi 20 procent z celkem zhruba 50.000 lékařů a zubařů a téměř 25 procent nelékařských zdravotníků. Dalších 20 procent lékařů a 29 procent zdravotníků pracuje v krajských nemocnicích.
Péči o pacienty s nemocí COVID-19 se zatím věnují zejména infekční oddělení nemocnic, kterých je v Česku 17. Většina lidí z 344 nakažených má mírný průběh a pobývá v domácí karanténě. Z hospitalizovaných jsou tři lidé ve vážném stavu. K nejčastějším komplikacím nákazy patří zápal plic a syndrom akutní dechové tísně, které mohou vyžadovat léčbu kyslíkem, takzvanou oxygenoterapii, a plicní ventilátory. Těch je v Česku asi 3500, zhruba 60 procent je v současné době obsazeno jinými pacienty, například po úrazech nebo s jinými nemocemi.
