V justici vzbudil „Polanského gambit“ obrovské pohoršení. Řada politiků i soudců otevřeně spekuluje o tom, že si tak současná šéfka resortu Daniela Kovářová s podporou svého vlivného předchůdce Pavla Němce pro sebe chystá teplé místečko v čele Nejvyššího soudu.
Polanský v úterý během druhého čtení novely zákona o obecně prospěšných společnostech prosadil do návrhu přílepek, který by v budoucnu umožnil jmenovat do čela Nejvyššího soudu rychle a snadno prakticky kohokoliv. Třeba i Kovářovou, která nikdy nesoudila a stěží tak splňuje kritérium nutné odbornosti.
„Zjistil jsem to před dvěma hodinami a podle mě je ten přílepek mimořádně nebezpečný. Předsedou Nejvyššího soudu by mohl být jmenován kdokoliv, a to bez předchozí praxe. Dnes se přitom předsedou může stát jen ten, kdo je členem tohoto soudu, má minimálně desetiletou praxi v justici a výraznou odbornou způsobilost,“ vysvětluje exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Na poslaneckém klubu ODS bude nyní prosazovat, aby strana zítra hlasovala jednoznačně proti. Šéf zelených Ondřej Liška označil plán za „bezprecedentní útok na nezávislost justice“.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Také podle předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové jde o „ohrožení nezávislosti“ justice. „Podle mne je to protiústavní návrh, který posiluje moc výkonnou a porušuje dělbu moci. Děje se tak navíc formou přílepku, a to v rozporu s existující judikaturou ústavního soudu,“ řekla LN Brožová. S kritikou se připojil i šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nebo ombudsman Otakar Motejl. Na případ upozornil jako první server iDnes.cz.
Proč přílepek k úplně jinému zákonu přidal, Polanský vysvětlit neumí či nechce. Nezávislost justice podle něj ohrožena není, když zárukou má být prezident republiky, který předsedu Nejvyššího soudu v konečné fázi jmenuje. „Myslím, že pan prezident je osoba uvážlivá, která nepotřebuje mít nějakou lhůtu a dokáže jmenovat někoho, kdo odpovídá významu této funkce,“ hájí se poslanec. Návrh prý podal sám a nikdo s ním na něm nespolupracoval: „Já jsem to podal a dál to není třeba zkoumat.“
LN se ale podařilo získat od důvěryhodného zdroje informace, že když se Pospíšil Polanského ptal, co má jeho iniciativa znamenat, poslanec se hájil tím, že materiál má od ministerstva spravedlnosti.
Kovářová nastražený přílepek nekomentovala - odletěla totiž na konferenci OSN do Brazílie. Její mluvčí Jitka Zinke byla stručná: „Je to poslanecký návrh, se kterým ministerstvo spravedlnosti souhlasí.“ Kdo stojí vzadu?
Exministr Pavel Němec?
O plánu dosadit Kovářovou do čela Nejvyššího soudu se ale v justici i mezi politiky mluví již několik měsíců. „Ano, to jsem skutečně v brněnských ulicích zaslechl,“ připouští otevřeně a s nadsázkou Motejl a dodává: „Zeptejte se pana Němce.“ Podobně mluví, i když většinou bez uvedení jména, i řada dalších lidí.
O tom, že za Kovářovou ve skutečnosti stojí v justici stále vlivný exministr Němec, se spekuluje už od jejího nástupu do čela resortu. Němec, známý z aféry „justiční mafie“ byl blízkým spolupracovníkem Mirka Topolánka a pracoval v jeho éře i pro úřad vlády.
Podle informací LN Topolánkovi stoupenci v ODS dokonce počítali i s tím, že by Kovářová mohla v čele resortu pokračovat, pokud by ho po volbách získali občanští demokraté. Exministra Jiřího Pospíšila totiž bývalý šéf ODS příliš v lásce neměl. Navíc proti Topolánkovi ostře vystupovala plzeňská ODS, kterou Pospíšil vede.
Naopak nový lídr ODS Petr Nečas s Pospíšilem počítá coby se členem svého nejužšího týmu. Je tak vysoce pravděpodobné, že kdyby ODS ovládla ministerstvo spravedlnosti, dal by mu před Kovářovou jednoznačně přednost. Kromě toho by po Topolánkově odchodu měl klesnout i vliv Němce na ODS.
Iva Brožová řídí Nejvyšší soud od března 2002. Její křeslo se mělo původně uvolnit již na konci letošního roku - Brožová totiž patří mezi horké kandidátky na „postup“ k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Výměna českého zástupce u Evropského soudu ale nakonec proběhne až v roce 2012. Do té doby se tak nejspíš může hrát jen o post místopředsedy soudu.
Kovářová navíc nemá nyní nic jistého. Favoritem voleb je ČSSD a po odchodu Topolánka navíc její „akcie“ v ODS výrazně poklesly. Pokud by se ministrem spravedlnosti stal skutečně Pospíšil, jen těžko by ji Václavu Klausovi ke jmenování navrhl.
***
Slavné přílepky
Lidovec Jiří Janeček vpašoval v roce 2006 návrh na zákaz kouření v restauracích do zákona o krachujících firmách. Ladislav Skopal (ČSSD) ukryl do zákona o šlechtění hospodářských zvířat prodloužení restituční tečky. Další člen ČSSD Zdeněk Koudelka přestěhoval v roce 2005 justiční akademii do Kroměříže. Využil k tomu zákon na ochranu svědků.
Přílepek
Konec požadavků? * Pokud by sněmovna návrh poslance za ODS Jiřího Polanského schválila, mohl by se předsedou či místopředsedou Nejvyššího soudu stát skoro kdokoliv - novela by totiž zrušila požadavky na uchazeče. * Jmenovat šéfa Nejvyššího soudu může prezident republiky jen ze soudců této instituce. Kandidát na šéfa tohoto soudu musí mít také 10 let právní praxe a dostatečnou odbornost a zkušenost k výkonu funkce. * Se jmenováním jakéhokoli soudce Nejvyššího soudu musí souhlasit jeho předseda. Všechny tyto podmínky má novela zrušit.
