Vzduchem létalo všechno, říká o pekle v Hamburku aktivista

Lidovky.cz: Z jakého důvodu jste jel demonstrovat do Hamburku?
Z morální povinnosti i kvůli osobnímu zážitku. Nechtěl jsem minout takhle významnou akci. Bylo fajn vidět jiné poměry, než jsou tady v Česku, kde se anarchistů sejde jenom pár. Samozřejmě nesouhlasím s politikou G20. Nesouhlasím s tím, že dvacet mocných lidí rozhoduje o osudu zbytku planety.

Dvacet z G20 - výběr těch nejlepších fotek z protestů v Hamburku

Lidovky.cz: Kdy a jakým způsobem jste se dostal do Hamburku?
Jelo nás z Česka víc, několik desítek. Do Hamburku jsme přijeli ve středu 5. července (summit začínal v pátek 7. července, pozn. red.). Vraceli jsme se v neděli. Chtěli jsme se vyhnout masivním kontrolám na hranicích, podle toho jsme se zařídili. Policie už si dopředu vytipovávala demonstranty, zastavovala skupinky ve městě.

Lidovky.cz: Jak vypadaly třídenní demonstrace, kterých jste se účastnil?
Hamburk je velké město, souběžně probíhalo na více místech několik akcí. Mohlo se stát, že pár ulic od probíhající performance létaly lahve. Osobně jsem byl na první, čtvrteční demonstraci, kde bylo zhruba 15 tisíc lidí. V pátek jsem se účastnil demonstrace, která si kladla za cíl dostat se k filharmonii a zablokovat přístupové cesty ve čtvrti St. Pauli. V sobotu jsem byl na akci, kde bylo dle odhadů přes sto tisíc lidí.

Vzduchem neustále létaly předměty. To, co přišlo demonstrujícímu davu pod ruku, to následně letělo vzduchem. Policie odpovídala nasazením vodních děl, to dost často odnesli náhodní kolemjdoucí. Házení zápalných lahví jsem naštěstí nezaznamenal.

Lidovky.cz: To zní jako velmi nebezpečné prostředí. Zranil se někdo z vaší skupiny?
Pokud si člověk dával pozor, vyvázl bez újmy. Od nás se nikdo nezranil. Ale není divu, že zraněných bylo spousta. Policie ve čtvrtek místo rozehnání demonstrace skřípla demonstrující ze dvou stran, vznikl chaos. Lidé museli skákat ze zdí a překonávat překážky, aby unikli, spousta se jich při útěku zranila.

Lidovky.cz: Fungovali na místě záchranáři?
Byl tam autonomní zdravotnický tým. Byl označen, na zádech měli nápisy „riot medics“, chovali se skutečně profesionálně. Oficiální záchrannou službu jsem viděl ošetřovat pouze policisty.

Lidovky.cz: Z jakých států přijeli lidé demonstrovat?
Bylo to pestré, jak názorově, tak národnostně. Byli tam zahraniční a hlavně místní aktivisté. Překvapila mě věková i genderová vyváženost demonstrujících. Z oken domů visely transparenty Oma und Opa gegen G20 (Babička a dědeček proti G20, pozn. red.). V čele davu šli kromě mladých i starší lidé a důchodci. Mezi radikálními demonstranty bylo stejně žen jako mužů. Podle vizáže to byli obyčejní lidé.

Mezi 51 zadrženými při ‚pekle‘ v Hamburku je i Čech. Jednoho demonstranta obvinili z pokusu o vraždu

Potkal jsem Američany, Italy nebo Španěly. Komunikace mezi levicovými aktivisty byla třeba ve frontě v obchodě na denním pořádku. Pokud lidé slyšeli, že nemluvím německy, hned se ptali, odkud jsem.

Lidovky.cz: Demonstrující volili různé druhy projevu nesouhlasu. Jedni udělali performance, jiní zapalovali auta. Jakou formu jste zvolil vy?
Věřím, že všechny levicové aktivisty spojovala jedna hlavní myšlenka, každý si pak zvolil svůj druh projevu. Ale tyto skupiny se navzájem podporovaly. Já jsem se nezapojoval do žádných radikálních střetů, už kvůli tomu, že jsem v Německu nechtěl být zatčen. Ale rozhodně nemám morální problém s militantními projevy, naopak s nimi sympatizuji. Nejrozšířenější formou demonstrace byl pasivní odpor, například blokace silnicí vsedě.

Lidovky.cz: Performance považujete za méně efektní způsob vyjádření nesouhlasu v porovnání s agresí?
Absolutně ne. Důležitý je konflikt na ulici, ale neméně zásadní je to, že se mohou vyjádřit i lidé, kterým násilí není blízké. Každý si mohl najít svůj způsob. Myslím, že v rozmanitosti spočívá síla hnutí.

Lidovky.cz: Sympatizujete také s těmi, kteří rabovali a zapalovali auta?
To byla podle mě okrajová záležitost. Pohybovali jsme se tam dost, nebyl jsem přímo svědkem, že by někdo zapálil levné auto, nebo vyraboval nějaký malý obchůdek. Ale ano, když jsem odcházel z čtvrteční demonstrace, viděl jsem hořet luxusní auto. Bohužel prý hořela i levná auta. Místní radikálové odsoudili nesmyslné rabování obchodů, to bylo ale výjimečné.

U nás média psala o divokém rabování. Nic takového jsem neviděl. Na ulici probíhala tak trochu pouliční válka, ale obchůdky měly otevřeno a majitelé se radovali z tržeb díky množství lidí. Došlo k vyrabování Applestore a supermarketu. Z mého pohledu je zapalování levných aut a rabování lokálních podniků nesmyslné.

Hamburk po summitu G20 uklízí, Starosta označil počínání výtržníků za terorismus

Lidovky.cz: Zaznamenal jste na místě i jiné než levicové radikály?
Místní chuligáni si dali sraz na nádraží, přišli dva. Jednoho zatkla policie a druhý utekl. Krajně pravicové radikály jsem neviděl. V rámci levice bylo zastoupeno mnoho proudů. I s názory, které nesídlím. Třeba bolševici. Dále tam byla antiautoritářská levice, anarchisté, autonomové - to je směs anarchismu a antiautoritářského marxismu.

V Německu je silná levicová pozice, je tam také dost lidí, kteří se považují za levicově smýšlející, ale nemají potřebu se identifikovat s konkrétní skupinou. Byli tam zástupci parlamentních i neparlamentních stran. Turecká levice, zastánci Kurdů, ti byli hodně vidět. Účastnili se také ekologičtí aktivisté, Greenpeace. Společný byl odpor vůči globalizaci.

Lidovky.cz: Kde jste přenocoval?
V Hamburku měly původně vniknout dva kempy. Jeden v centru, druhý na okraji. Kemp v centru prakticky zakázali. Policie se bála, že se by se stal základnou militantních demonstrantů. Kemp na okraji byl v pořádku. Své prostory uvolnil také stadion fotbalového klubu St. Pauli. Strhla se vlna solidarity místních, kteří často nabízeli přespání u sebe na gauči. Dokonce i místní divadlo nabídlo své prostory účastníkům demonstrací.

Lidovky.cz: Říkáte, že místní projevili solidaritu s demonstrujícími. Setkal jste se i s negativní reakcí?
Zní to jako klišé a určitě se našly i negativní reakce obyvatel Hamburku, ale já jsem se s žádnou nesetkal. Vlna solidarity místních byla skutečně znát. Měl jsem pocit, že místo je mi názorově nakloněno. Díky pomoci místních jsem se cítil v bezpečí. Místní levicová scéna má jiné rozměry než u nás. Je mnohem větší.

Lidovky.cz: Považujete zpětně akci za úspěšnou?
Mrzí mě, že naše média zkreslují realitu tím, že akcentuji jednotlivé vyhrocené momenty. Na tomto základě si pak společnost utvoří názor. V tom vidím rozdíl v Německu, kde společnost vnímá levicové aktivisty jiným způsobem. Nebylo to tak katastrofické, jak se může zdát. Nemyslím si, že jsme něčeho dosáhli. Akce byla důležitá pro samotné hnutí, někteří lidé se díky nám mohli zamyslet.